zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus - aktuálně
ČLÁNEK: Počet zobrazení 7632. (Sessions 6847)
K vládnímu návrhu zákona o soudnictví ve věcech mládeže
     

JUDr. Pavel Šámal, Ph. D. - předseda senátu Nejvyššího soudu ČR (uvolněný pro legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti ČR),

- vysokoškolský učitel Právnické fakulty ZČU Plzeň.

K vládnímu návrhu zákona o soudnictví ve věcech mládeže

I. Úvod

Součástí prací na reformě trestního práva v České republice je také úsilí směřující k dosažení zásadní změny v pojetí výkonu trestní spravedlnosti v oblasti delikvence mládeže, neboť se ukazuje, že z hlediska vývoje trestní politiky má mimořádný význam společenská reakce na trestnou činnost mladistvých a mladých dospělých i tzv. činy jinak trestné páchané dětmi mladšími patnácti let.

Této problematice věnuje zvláštní pozornost i komise pro rekodifikaci trestního práva a trestního řádu, kde v průběhu let 1997 - 1999 vzniklo již šest dokumentů věnovaných nové kodifikaci trestního práva mládeže. Na jejich základě byl pak připraven věcný záměr zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní jednání a o soudnictví nad mládeží, který byl schválen usnesením vlády České republiky č. 890 ze dne 13. září 2000. Legislativním odborem Ministerstva spravedlnosti byl pak ve spolupráci s odborníky věnujícími se problematice trestního soudnictví ve věcech mládeže zejména z právnických fakult Západočeské univerzity v Plzni a Masarykovy univerzity v Brně připraven návrh zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní jednání a o soudnictví ve věcech mládeže, který byl předložen v březnu tohoto roku vládě a v případě, že bude po projednání v komisích a Legislativní radě vlády schválen měl by být předložen ještě v první polovině roku 2001 Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

II. Důvody reformy soudnictví ve věcech mládeže

Zásadním nedostatkem platné právní úpravy trestního postihu mladistvých pachatelů je nedostatečná diferenciace jejich trestní odpovědnosti, nepřihlížející k jiné genezi, povaze a projevům jimi spáchané trestné činnosti. Jak úprava hmotněprávní, tak úprava procesní jsou koncipovány pouze jako výjimky z úpravy obecné, a jsou proto zakotveny v jejím rámci toliko ve formě samostatných oddílů trestního zákona a trestního řádu, což neumožňuje ani náležité vymezení odlišné trestní odpovědnosti mladistvých ani formulaci základních zásad a postupů charakterizujících zvláštní řízení proti mladistvým pachatelům. Přitom právě věková specifika dospívajících vyžadují natolik odlišný přístup orgánů činných v trestním řízení, včetně maximálního využívání alternativ k trestům odnětí svobody a podstatně intenzívnějšího zapojení úředníků Probační a mediační služby, že odpovídající právní úpravu není dost dobře možné začlenit do obecných trestněprávních norem. Proto zahraniční právní úpravy stejně jako doporučení Rady Evropy jednoznačně upřednostňují samostatnou právní úpravu soudnictví ve věcech mládeže, které se tak vyhne nejen riziku nesystémového přístupu právní regulace této oblasti, ale i pokušení aplikovat na mládež ve větším rozsahu než je to nezbytně nutné normy trestního práva pro dospělé se všemi z toho vyplývajícími nežádoucími důsledky, zejména pak zbytečné stigmatizace.

Opatření uplatňovaná u mládeže by měla mít zpravidla smíšenou povahu, tzn. zahrnovat prvky výchovné, léčebně-ochranné, ale i takové, které zabezpečující ochranu sociálního okolí prostřednictvím kontroly, dohledu a výjimečně i izolace. Takto konstruovaná opatření by působila v obecném systému trestních sankcí cizorodě a bylo by velmi obtížné je správně vykládat a aplikovat. Zvláštní systém soudnictví ve věcech mládeže vyžaduje ovšem i specializované odborníky, kteří budou v praxi schopni zajistit jeho bezporuchové fungování. Jde především o specializované soudy mládeže, byť vytvořené v rámci stávající obecné soustavy soudů, a specializované ostatní orgány činné v trestním řízení. Dále je to Probační a mediační služba, která byla ustavena na základě zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001, a která spolu se soudy mládeže bude mít v tomto ohledu velmi důležitou roli. Nové postavení soudů mládeže a jejich vztahy ke všem institucím podílejícím se na soudnictví ve věcech mládeže lze komplexně upravit pouze samostatnou právní úpravou.

Nedostatkem současné právní úpravy je zejména nedostatečné vymezení dalších důležitých kategorií mládeže, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, a to kategorie mladých dospělých a dětí mladších patnácti let, které se dopustily činu jinak trestného. U všech těchto kategorií je třeba více v právní úpravě zvýraznit zásadu pomocné úlohy trestní represe, neboť je třeba zajistit, aby řešení trestních případů a ostatních deliktů mladistvých, mladých dospělých, ale i dětí mladších patnácti let bylo dostatečně individualizováno. Zákonné podmínky pro důslednou diferenciaci a individualizaci hmotněprávních i procesních forem řešení jejich trestné činnosti, včetně uplatnění některého z odklonů nejsou totiž v platné právní úpravě speciálně přizpůsobeny projednávání deliktů spáchaných osobami zařazenými do těchto specifických kategorií mládeže

Oficiální statistické údaje nasvědčují tomu, že dosavadní způsob trestněprávní reakce na delikvenci mládeže nevede, přes určitý posun, k ukládání trestů nespojených s bezprostředním výkonem trestu odnětí svobody, k dostatečně pozitivním výsledkům, zejména z hlediska recidivy mladistvých a jejich další kriminální kariéry již v rámci kategorie dospělých. Odborníci specializovaní na problematiku mladistvých delikventů již delší dobu kriticky hodnotí platnou trestněprávní úpravu postihu trestné činnosti mladistvých a současně upozorňují na vzrůstající kriminalitu dětí a mladistvých v posledních deseti letech. V této souvislosti shodně zdůrazňují význam hledání nových, účinnějších způsobů, které by v budoucnu tento nepříznivý vývoj zvrátily.

III. Návrh zákona

Návrh zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní jednání a o soudnictví ve věcech mládeže je koncipován tak, že vymezuje rozdíly navrhované speciální právní úpravy soudnictví nad mládeží v trestních věcech oproti obecné úpravě obsažené v trestních kodexech a v souvisejících právních předpisech. Smyslem nové právní úpravy je v samostatném kodexu upravit komplexně hmotněprávní i procesní aspekty trestání mládeže, nově konstituovat systém specializovaných soudů mládeže a jasně vymezit ucelenou škálu možných reakcí na trestnou činnost mládeže, vycházející mimo jiné i z konceptu tzv. restorativní (obnovující) justice, jež klade důraz na vyváženou, spravedlivou reakci společnosti na trestný čin mladistvého a která se nezříká své spoluodpovědnosti za jeho selhání a vyvozuje z něj důsledky nejen pro něj samotného, ale i pro řešení problémů dalších zúčastněných osob a skupin spojených s trestným činem.

Zákon bude upravovat tzv. soudnictví ve věcech mládeže v širším smyslu, tedy především podmínky, postup a rozhodování ve věcech protiprávních činů mladistvých (provinění) a mladých dospělých (trestné činy), ale i dětí mladších patnácti let (činy jinak trestné). Základem navrhované právní úpravy jsou obecné zásady této úpravy, základy trestní odpovědnosti mladistvých a sankce ukládané jim za provinění, jakož potřebné odchylky v trestním řízení, které vyplývají ze specifik řízení ve věcech mladistvých. Dále bude nový zákon upravovat hlediska rozhodná pro jeho uplatnění v trestních věcech mladých dospělých a postupy a opatření přijímaná vůči osobám mladším než patnáct let.

Z toho vyplývá, že zákon o soudnictví nad mládeží by se měl vztahovat na tři věkové skupiny mládeže - na děti mladší patnácti let, na mladistvé, jimiž jsou osoby, které v době spáchání provinění dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok svého věku, a na mladé dospělé, kterými jsou ti, kteří v době spáchání trestného činu dovršili osmnáctý rok a nepřekročili dvacátý prvý rok svého věku.

Diferenciace odpovědnosti za uvedené delikty by tedy měla být upravena podle jednotlivých věkových skupin. Navrhuje se přitom, aby počátek trestní odpovědnosti zůstal spojen s dovršením patnáctého roku věku, současně se však předpokládá, že u mladistvých bude předmětem pozornosti jejich duševní stav i z hlediska dosažení určitého stupně rozumové a mravní vyspělosti, a proto návrh zákona stanoví, že mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Zastánci snížení hranice trestní odpovědnosti poukazují na nárůst kriminality páchané dětmi do 15 let, její zvyšující se brutalitu a závažnost.

Řešení těchto znepokojujících jevů však namísto snižování věkové hranice trestní odpovědnosti podle důvodové zprávy návrhu zákona mnohem lépe zajistí celková reforma trestního soudnictví nad mládeží, která umožní použít některých specifických výchovných a ochranných opatření stanovených zákonem o trestním soudnictví nad mládeží i vůči kategorii trestně neodpovědných dětí, které se dopustily činu jinak trestného, aniž je vystaví riziku kriminální stigmatizace.

Dítě, které v době spáchání činu nedovršilo patnáctý rok svého věku, proto není podle návrhu tohoto zákona trestně odpovědné. Proti takovému dítěti, které se dopustilo činu jinak trestného, lze však použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově i ochraně, neboť i tyto činy vyžadují vhodnou reakci. Tato opatření uloží soud mládeže, nikoli však v trestním, ale v občanském soudním řízení, a to buď podle tohoto zákona nebo podle zákona o rodině v návaznosti na zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Takový postup dovoluje lépe přihlédnout ke specifikům, která se vážou k této skupině mládeže, ale zároveň opatření ukládaná soudem pro mládež, který je specializovaný na projednávání delikventního chování mládeže, mohou být i dostatečně razantní tak, aby bylo zajištěno náležité ovlivnění dalšího chování dítěte mladšího patnácti let, a to v návaznosti na jeho případná předchozí týmž soudem projednávaná delikventní jednání. Současně bude zabezpečena také dostatečná ochrana společnosti před případným dalším protiprávním jednáním takového dítěte. Obdobně bude postupováno u trestně neodpovědných mladistvých (např. pro nepříčetnost).

Oproti současné platné právní úpravě založené na dualismu sankcí návrh zákona zamýšlí zavést odstupňovaný a vnitřně provázaný systém opatření pro mládež, který nabízí širokou škálu možností, jak reagovat na jejich delikvenci, čímž se vytváří podmínky pro potřebnou individualizaci řešení konkrétních případů. Prioritní je zde zájem na ochraně mládeže před škodlivými vlivy, na vytvoření podmínek pro jejich zdravý sociální a duševní rozvoj, na obnově jejich jednáním narušených sociálních vztahů a dosažení toho, aby v budoucnu bylo co nejvíce omezeno páchání protiprávních činů.

Jiná filosofická východiska nového zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, se kromě jiného postupu, řízení, subjektů a druhů reakcí na delikty mládeže odrážejí i v jeho úmyslně odlišné terminologii. Zatímco trestní kodexy pro dospělé jsou zaměřeny do minulosti, ke spáchanému trestnému činu a okolnostem, které zde byly především v době jeho spáchání, je trestní právo pro mládež orientováno do budoucnosti a těžiště jeho zájmu proto logicky spočívá v přijímání takových opatření, prostřednictvím kterých lze předejít recidivě. Nebylo by proto účelné a ani formálně a věcně správné označovat u mladistvých, jako základní kategorie mládeže, takovou sociální reakci na provinění vžitým termínem trest (v jehož samotné podstatě a názvu je zakomponována především újma a odplata za minulý čin), ale naopak je třeba jinak zaměřenou reakci společnosti i jinak pojmenovat.

Vhodným termínem je termín opatření, který sice též zahrnuje nebo může zahrnovat komponent újmy (u závažnějších provinění), ale jeho hlavní obsah spočívá v aktivním zacházení a působení na dosud napravitelného, protože ještě mentálně, morálně a sociálně nezralého dospívajícího jedince.

Právními následky provinění u mladistvých jsou opatření, která jsou podle návrhu zákona členěna na ochranná opatření, výchovná opatření, která mohou být využívána i při upuštění od potrestání, a na trestní opatření. Podobnou povahu mají i výchovná opatření (především výchovná omezení a výchovné povinnosti) přijímaná v rámci odklonů od trestního stíhání. Účelem užití opatření vůči mladistvým je především jejich ochrana před škodlivými vlivy, vytvoření podmínek pro jejich zdravý sociální a duševní rozvoj a dosažení toho, aby se zdrželi páchání trestné činnosti.

Zatímco výchovná opatření lze se souhlasem mladistvých (z důvodu presumpce neviny) používat již v průběhu trestního řízení před rozhodnutím soudu o vině, uzná-li soud mladistvého vinným, může pak upustit od potrestání nebo podmíněně upustit od potrestání nebo uložit trestní či ochranné opatření, což však nevylučuje v souladu se zákonem současně uložit i některé či některá z výchovných opatření.

Trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody, ukládané podle závažnosti činu, by mělo být ukládáno jako ultima ratio trestněprávního postihu. Doporučuje se zakotvit v zákoně zvláštní ustanovení, která by umožňovala uložit mladistvému trestní opatření kratšího trvání než tresty odnětí svobody u dospělých, zajistit jejich oddělený výkon a tím mladistvé ochránit před škodlivým vlivem více narušených dospělých odsouzených a zároveň pro samotný výkon trestních opatření vytvořit příznivější podmínky ve srovnání s těmi, které zákon stanoví pro dospělé. Výkon ochranných opatření a výchovných opatření bude zajišťován v systému justice, přičemž významnou funkci bude v tomto směru mít zaváděná Probační a mediační služba.

Nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody by kromě toho mělo být doprovázeno širokou nabídkou integračních opatření a mladistvým vězňům by mělo být poskytnuto vzdělání a odborný výcvik, který by jim napomohl začlenit se znovu do společnosti (výchovná podpora a pomoc mladistvým by ovšem neměla skončit jejich propuštěním na svobodu, nýbrž měla by být poskytována i po podmíněném propuštění či po skončení výkonu trestu). Dále bude možné využít rozšířené možnosti upuštění od potrestání a ukládání alternativních trestních opatření s probačními prvky i bez nich (např. podmíněného odsouzení, podmíněného odsouzení s dohledem, obecně prospěšných prací, peněžitého opatření i s podmíněným odkladem jeho výkonu apod.), kde se otevírá možnost aktivního působení blízkého sociálního okolí mladistvého a specifického působení probačních úředníků. Obdobně se tyto zásady užijí i u mladých dospělých, kde však budou přiměřeně omezeny s ohledem na jejich vyšší vyspělost.

Návrh zákona počítá s vytvořením speciálních soudů mládeže s tím, že jejich funkci budou plnit specializované senáty a samosoudci okresních, krajských, vrchních soudů a Nejvyššího soudu, přičemž u těch soudů, kde jich bude více, vytvoří zvláštní oddělení soudu. Soudci, státní zástupci, úředníci probační a mediační služby působící v trestních věcech mladistvých a mladých dospělých budou vybíráni z osob, které mají dostatek životních zkušeností, a bude jim poskytnuta speciální průprava v zacházení s mládeží. U obhájců se bude ke stejným požadavkům přihlížet při jejich ustanovování podle § 38 a násl. tr. řádu. Volbu obhájce mladistvým (§ 37 tr. řádu) však nelze z těchto hledisek omezovat.

Na rozdíl od obecné úpravy místní příslušnosti by měl řízení především provádět soud mládeže, v jehož obvodu mladistvý (dítě mladší patnácti let nebo mladý dospělý) bydlí, neboť jak ukazují praktické zkušenosti je pravidelně nejúčelnější konat řízení v místě bydliště, neboť právě zde je zpravidla možno nejlépe zajistit koordinovanou spolupráci s Probační a mediační službou, s orgánem pověřeným péčí o mládež, s ostatními orgány sociálně-právní ochrany dětí, s rodinou osoby, proti níž se řízení vede, apod. tak, aby byl co nejlépe naplňován výchovný účel řízení a zajištění dalšího působení na takovou osobu i po jeho skončení. Proto návrh zákona stanoví příslušnost soudu mládeže podle místa bydliště jako pravidlo. Tím bude zároveň zajištěno, aby soud mládeže v případě “recidivy” rozhodoval kontinuálně v návaznosti na již v minulosti použitá opatření, neboť stále půjde o soud podle místa bydliště mladistvého (dítěte mladšího patnácti let nebo mladého dospělého). V případě jeho přestěhování zašle tento soud spisový materiál novému soudu mládeže příslušnému podle jeho nového bydliště.

Návrh zákona vychází z toho, že při jednání s mladistvými se musí s přihlédnutím k jejich věku a duševní vyspělosti postupovat tak, aby nedošlo k narušení jejich psychiky a na nejmenší možnou míru bylo sníženo riziko jejich stigmatizace. Řízení ve věcech mladistvých musí probíhat tak, aby s ohledem na jejich věk nebyl ohrožen jejich další duševní a sociální vývoj, stíhané činy a jejich příčiny byly náležitě objasněny a za jejich spáchání vyvozena odpovědnost podle tohoto zákona. Řízení je přitom třeba vést tak, aby působilo k předcházení trestné činnosti.

Zvláštní zájem na ochraně soukromí a osobnosti mladistvého odůvodňuje upřednostnění utajení informací týkajících se jeho provinění před ústavně chráněnou zásadou veřejnosti trestního řízení, a to vzhledem k co největšího odstranění škodlivých vlivů řízení na mladistvého, včetně vlivů difamujících jeho osobu, a na základě ústavní zásady presumce neviny. Návrh zákona předpokládá, že dokud nebude trestní stíhání proti mladistvému pravomocně skončeno, budou moci orgány činné v řízení podle tohoto zákona zveřejňovat jen takové informace, kterými nebude ohroženo dosažení účelu řízení a které neodporují požadavku ochrany osobnosti mladistvého (ale i např. poškozeného dítěte a dalších osob zúčastněných na řízení).

Každou věc mladistvého a mladého dospělého je třeba řešit individuálně se zřetelem na všechny okolnosti provinění, resp. trestného činu, osobnost dospívajícího, potřeby poškozeného a zájmy jejich blízkého sociálního okolí s cílem obnovit narušené sociální a právní vztahy. Postupy, opatření a řešení obnovující tyto vztahy a přispívající k předcházení trestné činnosti by měly mít přednost před postupy a opatřeními represivně odplatné povahy. Použití vazby v trestních věcech mladistvých by mělo být opatřením zcela výjimečným a striktně omezeným zákonem. I když budou dány vazební důvody podle § 67 tr. řádu, bude moci být obviněný mladistvý vzat do vazby jedině tehdy, jestliže by nebylo možné účelu vazby dosáhnout jinak. Namísto vazby by se měly široce využívat náhradní zajišťovací opatření, především pak nahrazení vazby zárukou, dohledem, slibem, umístěním v péči důvěryhodné osoby a příp. i v ústavní výchově.

Soud mládeže a v přípravném řízení specializovaný státní zástupce, by měl volit mezi projednáním věci v standardním řízení, využitím možnosti provedení zjednodušeného řízení a uplatněním některého z odklonů, jejichž škála se rozšiřuje o odstoupení od trestního stíhání, přičemž by si měl vždy vyžádat stanovisko mladistvého obviněného a důkladně zvažovat i zájem poškozeného. Svou činnost by měl organizovat tak, aby bylo možné ve všech vhodných případech využít přiměřená alternativní opatření.

V řízení proti dětem mladším patnácti let, které se měly dopustit činu jinak trestného, bude postupovat soud mládeže podle zvláštních právních předpisů upravujících občanské soudní řízení, neboť děti mladší patnácti let nejsou trestně odpovědné, a proto proti nim nelze vést trestní řízení. Návrh zákona zejména nově vymezuje škálu opatření, které lze přijmout vůči dětem, které nejsou trestně odpovědné a dopustily se činu jinak trestného (na jiné protiprávní činy - např. přestupky - se použije obecných předpisů). Opatřeními, jež mohou být ukládána dětem mladším patnácti let, jsou podle návrhu zákona výchovná opatření ukládaná podle § 42 až 46 zákona o rodině, nařízení dohledu probačního úředníka, zařazení dítěte do vzdělávacího nebo jiného vhodného výchovného programu, anebo nařízení ochranné výchovy (srov. § 86 platného tr. zákona).

Tato opatření bude moci soud mládeže uložit po předchozím pedagogicko-psychologickém vyšetření osoby mladší patnácti let. Rozhodování ve  věcech dětí mladších patnácti let je svěřeno soudům mládeže ovšem s tím, že budou na rozdíl od řízení ve věcech mladistvých a mladých dospělých, kde se podpůrně použije trestní řád, postupovat podle občanského soudního řádu. Návrh zákona předpokládá, že řízení ve věcech dětí mladších patnácti let se bude zahajovat na návrh státního zástupce, ale soud mládeže bude moci zahájit i řízení bez návrhu, jak je v opatrovnickém řízení obvyklé. Vychází se totiž ze zásady, že dopustí-li se dítě mladší patnácti let činu jinak trestného, soud mládeže vždy takovou věc projedná a učiní opatření potřebná k jeho nápravě, pokud nebude považovat za dostačující již projednání věci před ním nebo před státním zástupcem. Tato právní úprava je motivována potřebou včas reagovat na delikventní projevy dětí, vytvořit podmínky pro dokončení jejich řádné výchovy a vybudování jejich sociálního zázemí tak, aby se předešlo páchání jejich trestné činnosti v budoucnu. Z těchto důvodů je nutno také v tomto řízení zvýšeně chránit soukromí dětí mladších patnácti let, a proto se zde obdobně použijí ustanovení o zákazu zveřejňování informací týkající se mladistvých.

IV. Závěr

V tomto stručném pojednání jsem se pokusil nastínit jen základní hmotněprávní a procesněprávní zásady a instituty upravené v novém návrhu zákona o soudnictví ve věcech mládeže a podat stručnou informaci o důvodech takového řešení. Smyslem je, aby i studenti právnických fakult se mohli zapojit do diskuse nad touto aktuální problematikou trestněprávní reformy.

JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 18 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus - aktuálně

 

Ceny za vítězné práce ve III. ročníku soutěže SVOČ

Reportáž ze Sarajeva (,,bilaterál" BIH Sarajevo 2001)

K vládnímu návrhu zákona o soudnictví ve věcech mládeže

Rendez-vous au René Cassin?

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners