zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 06
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1791. (Sessions 1755)
Máme dobré jméno?! Rozhovor s proděkanem doc. JUDr. Vladimírem Týčem, CSc
     

Máme dobré jméno?! Rozhovor s proděkanem doc. JUDr. Vladimírem Týčem, CSc.


Doc. JUDr. VLADIMÍR TÝČ, CSc. (*1949), vystudoval PF UK v Praze (1967-72), pracoval jako právník v PZO (1973), asistent PF UJEP v Brně (1974-79), zaměstnanec min. zahr. věcí (1979-84), Federální úřad pro vynálezy (1984-85), Světová organizace duševního vlastnictví (1985-91), PF MU v Brně: vedoucí katedry (1992-97), proděkan pro mezinárodní styky, vědu a výzkum (1997). Specializace: mezinár. právo soukr., právo ES, právo duš. vlastnictví. 1984 kandidatura (CSc.) na téma „Vztah mezinárodních smluv a vnitrostátního práva“, 1996 docentura - „O vnitrostátní přímé závaznosti mezinárodních smluv“. Zájmy: cestování, cizí jazyky, fotografování.

Pane docente, vy jste poměrně nová veličina na této fakultě, s dost raketovým vzestupem. Během pár krátkých let jste se stal šéfem katedry mezinárodního a evropského práva a v současné době jste pár měsíců proděkanem pro mezinárodní styky, vědu a výzkum. Poraďte jak na to.

Kdepak! To nebylo pár krátkých let. Já jsem dlouho učil na této fakultě již v 70. letech jako odborný asistent. Mnozí z dnešních učitelů byli tehdy mými kolegy nebo studenty. Pak jsem odešel do praxe a v roce 1991 jsem se vrátil. To, že jsem přijal funkci vedoucího katedry, vyplynulo z okolností po odchodu mého předchůdce, kdy jiný potencionální kandidát nebyl k dispozici. Já jsem takové ambice neměl. Ona totiž funkce vedoucího katedry je povahy administrativní a já jsem se vracel na fakultu s tím, že se budu v klidu zabývat právem, psát své knížky a články a že budu učit. Předtím jsem byl 12 let úředníkem a byl jsem hrozně rád, že už úředníkem nejsem. Ale přece jen jsem zvažoval i to, že katedře i fakultě můžu dát mnoho ze svých zkušeností a zahraničních konexí. Bylo třeba zavést do té doby neexistující předmět "Evropské právo". Bylo třeba rozšířit fakultní Evropské dokumentační středisko o právo ES. No, a že jsem proděkanem? Mám na starosti především zahraniční styky, a to je vlastně logické pokračování mého dosavadního vývoje.

Jak vidíte z pohledu vaší nové funkce postavení naší fakulty ve srovnání s pražskou fakultou? Co pozice mezi evropskými universitami? Nemáte pocit, že je málo vidět, že se snaží málo prodat?

Já bych to neviděl dramaticky. Za prvé: co se týče Univerzity Karlovy, ta má staleté tradice a tomu odpovídající jméno, které je v Evropě obecně známé, slavné a hlavně zažité. Naproti tomu naši univerzitu zná pouze ten, kdo s ní přišel do styku. Za druhé: Praha je hlavní město a pragocentrismus skutečně existuje. Projevuje se na příklad tím, že o některých zajímavých projektech, zejména evropských, se v Brně ani nedozvíme. Co se týče našeho "image", tak si myslím, že na tom nejsme tak špatně s ohledem na zavedené vztahy, zejména ty, které jsou podložené mezifakultními nebo meziuniverzitními dohodami. A ty jsou vynikající (uveďme na příklad: Regensburg, Paříž, Dijon). Alespoň u těchto zahraničních partnerů máme opravdu dobré jméno, což nespadlo z nebe. Je to zásluha jak dobrých učitelů, kteří fakultu reprezentují, tak i studentů, kteří fakultu rovněž reprezentují, i když si to někdy neuvědomují. A pokud jde obecnou propagaci fakulty? To nejde tak rychle. Trvá roky, než se projeví výsledek, ale on se projeví. Tak na příklad dnes již v Evropské komisi v Bruselu dobře vědí, že první česká učebnice práva ES je naše. Také vědí, že českou Ročenku evropského práva kupodivu nevydává Praha, ale PF MU v Brně. A dávají to najevo, což člověka potěší.

A co faktické zahraniční styky, výjezdy,kontakty?

Je zde jeden jev, který jsme zanedbali, a sice že se na naší fakultě nevyučuje v cizích jazycích. Představitelé zahraničních fakult často říkají: to je těžké, když nemáte výuku v cizím jazyku, to k vám nemůžeme nikoho poslat. Znamená to mít kurzy alespoň v angličtině, do nichž se budou hlásit zahraniční studenti a tím pádem je mnohem snadnější větší počet studentů dostat ven, ať už na základě vzájemnosti nebo jinak. Souvisí to s tím na co jste se ptal. Fakulta, která nevyučuje v cizích jazycích a nemá co nabídnout navenek, ta je pochopitelně neznámá.?

Máte na mysli nějaká konkrétní opatření?

Jistě. Na kolegiu jsme to probírali a dospěli jsme k závěru, že hlavní problém je ten, že učitelů, kteří by byli schopni a ochotni takovou výuku vést, je jen malý počet. Jsou to ti nejlepší, a ti jsou právě pro své kvality tak vytíženi, že další práci si naložit nemohou. Ale já si myslím, že to budeme muset nějakým způsobem řešit I když postupně. A třeba i za pomoci zahraničních učitelů. Dále musíme propagovat fakultu i z hlediska krátkodobých akcí, jako jsou mezinárodní semináře, konference, které budou mít publicitu. Já jsem si vytýčil cíl uspořádat jednu takovou velkou akci každý rok. Akci, která by měla vysokou vědeckou úroveň.

Vyučování v cizích jazycích vidíte v jakém časovém horizontu?

To závisí na mnoha faktorech. Na jednom z příštích kolegií bych chtěl, aby se to znovu řešilo. V tomto nemůžeme zůstat pozadu za pražskou fakultou. Bylo by žádoucí začít alespoň s jedním takovým kurzem příští rok v září.

Na který stát by jste se chtěl zaměřit ohledně těchto výměn?

Těžko říci. Začít musíme z praktických důvodů tam, kde je dorozumívacím jazykem angličtina a kde je zájem. Nejlepší zkušenosti mám, co se týče jazyka a odbornosti, s Holandskem. Ale opět jsme u toho. Holandské university žádají výměnu studentů.

Co krátkodobé a dlouhodobé stáže učitelů? Podle mých informaci se mi zdá,že chybí komplexní program školy pro další růst odbornosti učitelů.

To je opět problém toho, že dobrý učitel má na fakultě tolik práce, že si většinou nemůže dovolit odjet na dobu delší než jeden nebo dva týdny. A ještě jedna poznámka. Rychle se zmenšuje počet možností výjezdů učitelů i studentů tam, kde nám někdo v zahraničí vše hradí. Tato doba už minula. Dnes se již vyžaduje vzájemnost. A jsme zase na začátku. Ovšem, máme možnost využívat granty, kde učitel při zpracovávání projektu může vyjet na krátkou studijní cestu a má-li štěstí, dostane něco i na zakoupení nějaké odborné literatury.

Jaký vývoj do budoucna u naší fakulty považujete za ideální ?

Kdybych to měl shrnout. Tak, jako první bych zavedl výuku některých předmětů v angličtině. Tím se naše jméno dostane s absolventy ven, kteří budou říkat: "Já jsem studoval na PF MU a bylo to tam dobré". Tím se otevře cesta i nám, neboť z tohoto titulu budou i naši učitelé a studenti více zvaní. Za druhé: dobrá a účinná reklama je pořádání mezinárodních konferencí a seminářů. (V únoru příštího roku bychom chtěli pořádat velkou konferenci k problematice EU).

Vy máte z titulu své funkce proděkana na starosti vědu a výzkum. Jak jsem se pídil po různých grantech a faktické vědecké a výzkumné činnosti tak jsem narazil na velkou temnotu. Čím to?

Narazil jste na problém,který vnímám i já a upřímně řečeno nevidím v dohledné době žádné východisko.Důvody jsou podle mého názoru dva. Část učitelů této fakulty nemá žádné nebo téměř žádné publikační výstupy. Mě to mrzí,ale na předposledním kolegiu, kde jsme se tímto problémem zabývali, nikdo nebyl schopen najít systém, jak tyto lidi přimět k vědecké práci. Druhá věc je podpora. Dostupné granty jsou vesměs omezené na pedagogickou činnost, jen výjimečně jsou určeny na výzkum, což je škoda. Také se snažíme podporovat i mladé učitele tím, že jim umožňujeme publikovat jejich práce v časopise Pro právní vědu a praxi.

A co vědecká činnost studentů?

Zde je stav velmi neuspokojivý. Nezbývá mi než povzdechnout nad starou SVOČkou. z dob minulých, kde se opravdu objevovaly talenty, z nichž někteří se později stali učiteli na naší fakultě.

PS: Jsem velmi potěšen, že máte svůj časopis. Čtu ho rád a s opravdovým zájmem. Dává mi možnost nahlédnout do světa studentů a do jejich, tedy vašich názorů na studium na fakultě a vůbec na okolní svět. A to je pro pedagoga vemi důležité, neboď získat názory i z druhé strany je někdy velmi obtížné.
Děkuji za rozhovor.

LUBOR SVOBODA

Autor: Lubor Svoboda

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 06

 

Chapadlo

Jak udělat zkoušku

Potřebuju závodit sám

Máme dobré jméno?! Rozhovor s proděkanem doc. JUDr. Vladimírem Týčem, CSc

Před rokem, za rokem - Kdo jiný by vás pochválil, když už ne vy sami…

Boj o film

Ceplovy destrukce stereotypů

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners