zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 09
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1988. (Sessions 1956)
Honba za tógou aneb senátní volby
     

Od 1. do 4. 12. probíhaly na naší fakultě volby do  studentské komory AS. Po loňských zkušenostech jsem byl opravdu zvědav. Obzvláště na ty služebně nejmladší. Předvolební plakátky rozvěšené po škole slibovaly, že ani letos to nebude nuda. Začínalo se v pondělí právě v prváku.

„Můžeme hodně, stačí jen trochu zalobbovat.“ Bylo jich pět osmnáctiletých na dvě místa a trpěli zdravým enthusiasmem. Miroslav Jurman vyjmenoval všechny známé evergreeny - koleje, skripta, počítače...přesně tak, jak to recitovaly generace před ním. Ale to on nemohl vědět.

„Jsem opravdu ráda, že mohu studovat na této škole“, prohlásila Tereza Výborná a dál naléhavým hlasem pokračovala, že si tímto prohlášením nechce polepšit a že chce škole pomoci. Studenti popatřili na její půvabnou tvář a suverénně zvítězila.

Jan Farský hovořil slušně, poctivě, snažil se nezjednodušovat. Neurazil,ani nezaujal. Jan Holub nás seznámil s datem svého narození, zkonstatoval, že má výhodu domácího prostředí, anžto je Brňák. Pak se obul do cen skript. Jako že by neměl být problém je snížit, stačí jen trocha reklamy. Při té příležitosti se řečnicky otázal posluchačů, jestli by se jim to nelíbilo. No, sebevědomí mu nechybělo. Nicméně působil poněkud strojeně.

To se rozhodně nedá říct o Hynku Sládečkovi. Pochopil, že lidé chtějí šou. Byl suverénní („vím, že jsem schopný to tam prosadit“) a měl smysl pro humor - čili prošel.

Jinak bylo nabito a tleskalo se všem kandidátům.

„Můžeme klidně mlčet.“

V poloprázdné posluchárně se na druhý den odbývaly volby za třetí ročník. Čtyři místa, čtyři kandidáti. Takže Jan Burdych si rozhodně nemusel svůj projev přepečlivě koncipovat již týden dopředu. Nepotřeboval to. Pavel Fojta se „přihlásil na toho senátora“ a Martin Příborský slíbil pracovat a komunikovat. Ludvík Ševčík zkritizoval své kolegy za to, že se jich víc nepřihlásilo. Naprosto oprávněně. Což si zřejmě myslela i hrstka studentů-voličů a dali mu nejvíce hlasů. Ale jinak prostě nuda.

„Co vám máme slibovat? Skoro nic nemůžeme.“

Volby ve čtvrtém ročníku byly překvapivě dramatické. Zpočátku to sice vypadalo na reprízu ze včerejšího dne. Ale chyba lávky. Ze čtyř kandidátů bylo náhle sedm. Doplatil na to Petr Koblovský. Jeho projev, jinak naprosto poctivý, byl poněkud rozpačitý. Asi v tomto duchu:„Co vám, budoucím páťákům, mám slibovat? Stejně toho mnoho nemůžeme prosadit.“ - jaký rozdíl oproti prvákům! Speciálně kvůli Martinu Píchovi univerzitní senát narychlo schválil, že lze být senátorem třikrát za sebou, a tak bojoval a jeho projev nebyl tak skeptický jako u předřečníka. Nicméně zkonstatoval, že rozhodně není nic lehkého prosadit nějaké rozhodnutí. Vyzýval plénum, aby samo přicházelo s návrhy, které senát (on) dále zpracují. Prošel o prsa (o dva hlasy) před, bohužel nepřítomným, Adamem Rakovským, kterého sklátila choroba.

Martin Kopecký prohlásil, že se dají dělat pouze malé věci, a slíbil pěkné počasí. No, to jsem zvědav, jak a kde to prosadí. Nicméně k mé nemalé radosti vyhrál. Tomáš Balco chtěl zjevně oživit atmosféru v sále. Řekl, že tady stejně nebude asi tak půl roku, ale záměr se vydařil.

Katka Richterová se domnívá, že senátoři, když chtějí, tak mohou leccos, a dodala, že ráda pracuje pro lidi. Její projev byl upřímný a kolegové uvěřili. Skončila druhá hned za Martinem. Pavel Filipčík - rozhodl se na poslední chvíli a nechyběl mu poučený skepticismus. Byl zvolen a my jenom doufejme, že to povede k jeho větší angažovanosti v senátních záležitostech než doposud.

„Spíše těšitelé než skeptici“ Závěr volebního týdne obstarali ve čtvrtek druháci. Bouřlivá atmosféra z loňského roku se neopakovala, ale na druhou stranu nelze říct, že by to bylo až zas tak nudné. Milan Vacík měl asi nejlépe připravený projev (i když popírá, že by si ho jakkoliv připravoval), co jsem za ten týden slyšel. Nesliboval nemožné, nestavěl vzdušné zámky jako loni, naopak to, co říkal, bylo naprosto věrohodné. Nepropadal nihilismu, ani se příliš nebil v prsa. Posluchači to ocenili a prošel. Petr Košík nám sdělil, že má přezdívku a chtěl šatny. Nepřesvědčil nikoho.

Jan Hladký měl dlouhý, nicméně koncepční projev, který měl hlavu i patu. Jenom nemusel zdůrazňovat, že je členem BAKu. Jeroným Tejc proklamoval, že přezdívku nemá (což není pravda, kamarádi mu říkají Jerry...he,he,he), a zhurta se pustil do kritiky menzy. Především se mu nelíbí, že za svou jednu stravenku dostane tak málo čokolády. Že tato kritika mířila úplně mimo terč, dokazuje glosa na jiném místě v tomto plátku. Luděk Václavek věří tomu, že senát není tak úplně k ničemu, a slíbil, že bude zastupovat opravdu nás. Působil dojmem kladného hrdiny a to, jak se zdá, stále funguje.

Závěrem - bylo pozoruhodné, že téměř všichni ti, kdo kandidovali, poprvé slibovali zlepšit komunikaci mezi senátorem a prostým lidem. Ale zajímá ten senát někoho?

-scr-

Autor: -scr-

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 09

 

Chapadlo

Zpoza křa č.4

Země snivců

Socáni už jdou

Jakobyrecenze

Nekonečný kruh

Hpspody

Honba za tógou aneb senátní volby

Honba za Grálem aneb Pověst o králi Artušovi totálně naruby

Glosa…k menzám

Dějiny Boha

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners