Karen Amstrongová

Dějiny Boha

Argo 1996, 254 Kč, 458 stran textu

Jean Paul Sartre řekl, že v místě, kde v lidském vědomí dříve sídlil Bůh, máme dnes díru ve tvaru Boha. A byl tomu rád, protože se domníval, že idea Boha je v rozporu s lidskou svobodou. Autorka této knihy se Sartrem nesouhlasí, domnívá se, že jistá forma religiozity je pro člověka naprosto přirozená. Podle ní je homo sapiens zároveň homo religiosus. Z toho vyplývá, že současný sekularismus je nepřirozený.

Velice zasvěceným způsobem čtenáře seznamuje s vývojem nazírání na ideu Boha ve třech náboženstvích Knihy - judaismu, křesťanství a islámu. Pakliže to pokládá za vhodné, činí i určité vhledy do buddhismu a hinduismu. Přesvědčivě dokazuje, že pojetí Boha není statické, ale v čase se výrazně vyvíjí. Jak říká: „Ztratilo-li to které pojetí platnost, bylo nahrazeno jiným.“ Možná, že i současný ateismus je jen přechodným stadiem, vždyť i první křesťané, Židé i muslimové byli svými současníky pokládáni za ateisty. Stojíme na rozhraní a čekáme na novou definici Boha, přijatelnou pro lidi 21. století. Antropomorfní Bůh je mrtev. Bůh kabalistů, súfíjů, Eckhartův a jiných mystiků pro nás může být inspirující výzvou. Uvidíme, každopádně se domnívám, že sartrovská díra bude určitě zaplněna.

Na závěr pár osobních poznámek. Po dojmech z této brilantně napsané knihy jsem si poopravil řadu svých schematických názorů. Především na islám, který dnes vnímáme hlavně skrze teroristické útoky, mnohoženství a podobně. V jádru to však bylo (a já myslím, že i je) velmi tolerantní náboženství.

Amstrongová přirozeně věnuje větší pozornost ženské otázce. Ukazuje, že neurotický misogenismus, tak příznačný pro středověkou a raně novověkou evropskou společnost, se táhne až k Tertulliánovi a Augustinovi.

Rozhodně bych tuto knihu doporučil každému, kdo se nějakým způsobem zajímá o náboženství a nechce zůstat pouze u paperbackových fundamentalistických knížeček. -scr-