Gilles Kepel / Boží pomsta

Křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět) Atlantis Brno, 1996, 172 str.

V Brně lidé před časem protestovali proti záměru vybudovat zde mešitu. Jako jeden z důvodů pro tento svůj odpor uváděli, že se obávají, aby se mešita nestala centrem islámského fundamentalismu. I když celkem nepochybuji, že tento argument je pouze pokusem racionalizovat vzrůstající xenofobii naší společnosti, faktem zůstává, že většině lidí se v souvislosti s tímto slovním spojením vybaví nepěkné asociace. Vybuchlé autobusy v Izraeli. „Bez dcerky neodejdu.“ Honba za Salmanem Rushediem. Ale už málokoho napadne, že podobné jevy se vyskytují i v jiných velkých náboženstvích, byť ne tak často. (Vražda izraelského premiéra. Teroristické útoky na americké nemocnice ze strany militantních odpůrců potratů.)

Francouzský sociolog Gilles Kepel provádí ve své knize pozoruhodné srovnání současnosti tří „náboženství Knihy“. Tento vědec po několikaletém intenzivním výzkumu islámských hnutí zjistil, že některé křesťanské a židovské proudy s nimi vykazují nápadnou podobnost. Výsledkem těchto pozorování je tato kniha. Její základní teze spočívá v tvrzení, že v 70. letech dochází po celém světě k vystřízlivění z levicových ideologií a k určité myšlenkové bezradnosti, která byla živnou půdou pro revitalizaci náboženských hnutí.

Část intelektuálů a především mladá technická inteligence, která se právě v této době v mnohem větším měřítku přihlašuje k těmto hnutím, relativně novým způsobem interpretuje posvátné texty a výrazně politizuje tato hnutí na rozdíl od tradičních duchovních, kteří jsou ve společenských záležitostech velmi opatrní. Jejich základním bodem, zcela společným pro všechna náboženství, je boj proti laickosti a moderně. Popírají organizaci společnosti, ať už v jejích světských základech (katolíci v Evropě), nebo v jejích světských úchylkách od určitého základu (evangelikálové v USA, islamisté).

Tvrdí, že moderní společnost vykonstruovaná rozumem bez boha není s to vytvořit hodnoty či projekt, se kterým by bylo možno se ztotožnit, což vede k anomii. K politickému průlomu těchto hnutí došlo na konci 70. let. Nejde už o modernizaci náboženství, ale o návrat náboženství do společnosti, znovunabytí pozic ztracených osvícenstvím a modernou! Nejzajmavějším příkladem tohoto posunu je vývoj katolické církve po Vatikánu 2. 

Osobně mě nejvíce zaujala kapitola o „televangelismu“ v USA. Jde o to, že někteří kazatelé využívají nejmodernějších telekomunikačních prostředků, především televize, k šíření svých zásadních „Pravd“. Jedná se sice o bezuzdnou demagogii a začasté o prachsprostý kšeft, ale účinek především na obyvatele amerického jihu je bohužel značný. Za všechny bych jmenoval Jerryho Falwella, vůdce nábožensko-politického hnutí „Morální většina“. Název je odvozen od teze, že většina hodných, morálních Američanů je ovládána menšinou bezbožných liberálů, proti kterým je třeba bojovat.

Ostatně, kdo z vás viděl nový film Miloše Formana „Lid vs Larry Flint“ ví, koho mám na mysli. Mimochodem, termín „fundamentalismus“, jak jsem se dočetl, pochází právě ze Spojených států, kde v roce 1910 vyšlo 90 statí od různých protestantských teologů, kteří byli proti jakémukoli kompromisu s moderností okolního světa.

Právě nedostatek tolerance a střet různých megapravd vytváří konflikty.Tím se vlastně dostávám na začátek svého článku a problému s brněnskou mešitou. Jestlipak onen halasný odpor nebyl částečně projevem jiného fundamentalismu, pro změnu křesťanského.

-scr-