Proč vyučovat dějiny na právnické fakultě?

V minulém čísle našeho milého Octopusu byl v článku „Lesk a bída vědy historické“ prezentován názor, že výuka dějin na právnické fakultě má minimální význam, ba dokonce že jej úplně postrádá, a bylo by tedy nejlépe výuku tohoto předmětu zrušit. Dovolil bych si s tímto názorem polemizovat.

Souhlasím s autorem uvedeného článku, že nemá smysl něco zdůvodňovat tím, že je to tradiční, že musíme mít všeobecné vzdělání (to je sice do jisté míry fakt, ale maximálně na středoškolské úrovni, na VŠ se již jdeme zdokonalit v oboru, který je nám nejbližší). Za důležité bych nepovažoval ani to, že se i v praxi setkáváme s případy, které mají historické souvislosti – je jich skutečně málo (při pohledu na to, co se dnes děje okolo Benešových dekretů se však zdá, že ani tento argument úplně pominout nelze).

Ve prospěch výuky dějin na právnické fakultě ale hovoří jiné argumenty. Autor píše, že historický kontext bychom si měli odnést ze střední školy. Našimi spolužáky na střední škole jsou však i tací, kteří hodlají studovat jiné obory než právo, a dějiny (dějepis) tak není možné vyučovat na dostatečné úrovni, o souvislostech s vývojem práva nemluvě. O tom, že právník potřebuje znát dějiny (nejen svého oboru, ale celkově v kontextu) více než kdokoliv jiný, pak není pochyb. Jsem totiž toho názoru, že na právnickou fakultu jsme nešli ani tak kvůli tomu, abychom se naučili nazpaměť texty zákonů (to si budeme musit osvojit sami až praxí a nakonec naučit se něco nazpaměť dokáže leckdo i bez jakékoliv fakulty).

K tomu, abychom se naučili právo efektivně uplatňovat, musíme pochopit i jeho vnitřní logiku, jeho fungování v závislosti na společenském dění. Konkrétní společenská situace a její vztah s daným právním řádem se však obtížně poznává v současnosti. Daleko snáze se tyto vztahy a souvislosti hodnotí s odstupem doby, a to už proto, že vývoj sledovaného dění je již ukončen, tedy známe výsledky interakce mezi tehdejší společenskou situací a právním řádem. Dalším důvodem je pak to, že nejsme přímými účastníky dění a můžeme jej tedy studovat daleko objektivněji. Je zde pak celkem jedno, zda se jedná o historii starou sto, tisíc, či více let, základní společenské zákonitosti se příliš nemění. Navíc, i účel současného práva daleko lépe pochopíme, víme-li, z čeho a především proč se vyvinulo právě do takové formy a takového obsahu, jak je dnes známe. Ničím jiným než studiem historie tohoto též nedosáhneme.

Závěrem bych ještě poopravil drobnou faktickou nepřesnost z článku, na který reaguji. Jakkoliv jsem zde dospěl k závěru, že pro právníka je znalost dějin důležitější než pro jiné profese a výuka dějin je tedy na právnické fakultě daleko oprávněnější než jinde, je nesporným faktem, že i na FJFI ČVUT (vulgo fujtajfl) se předmět Dějiny fyziky vyučuje a to povinně pro všechny studenty - sám jsem jednu velice poutavou přednášku absolvoval.

61116 Martin Slezák, 1. ročník