Mezinárodním obchodníkem ztěžka, leč poctivě

Rozehnalová, N.: Právo mezinárodního obchodu, MU, Brno 2001.

Pokud se rozhodnete investovat bratru nějakých 360 jednotek naší všestranně konvertibilní měny do koupě této “brožurky”, uvědomíte si, že držíte v ruce pravděpodobně rekordmana v oboru rozsahu (463 stran) povinné literatury k jednosemestrálnímu předmětu. Zelená barva obalu vás naštěstí včas uklidní a můžete vyhodnotit i jiné kvality jeho vnitřku.

Celkově lze říci, že kniha je hezkým důkazem, jak má vypadat vnitřně sourodé dílo nesoucí pečeť jediného autora - lingvističtí feministé prominou - autorky, které vcelku obstojí nejen jako učebnice, ale i jako vědecká práce, na rozdíl od některých “děl”, která by těžko obstála i jako seminárka, široce pojímající celou problematiku mezinárodního obchodu. Bohužel vnitřní struktura se zdá být autorce možná natolik samozřejmou a zjevnou, že poněkud opomíjí její vyjádření ve vlastním textu (jádro tématu - Vídeňskou úmluvu - najdete nejlépe tím, že budete v obsahu hledat mezeru zvíci 140 stran), a to i v “mikroúrovni”, kde používání různých odrážek, teček a hvězdiček namísto číslování a označování písmeny komplikuje orientaci v tom, který odstavec patří ke které položce a kolik že těch položek vlastně je...

Naopak nadšení budí množství příkladů psaných petitem, které části studentů text oživují a zlidšťují a zbytku naznačují, jak si cestu textem vhodně zrychlit. Labužnickou povahu těchto vsuvek naznačuje i jejich mnohojazyčnost (redakce vyzývá, aby se nahlásili ti studenti, kteří dokáží přeložit legislativní citace z angličtiny, němčiny a francouzštiny a pro nás méně disponované pořídí překladový slovníček k těmto bohužel nepřeloženým pasážím).

Text je oživen i exotičností těchto příkladů (poctivý student tráví pak hodiny úvahami nad obchody mezi Brazílií a Íránem), i když názvy některých zemí naznačují, že autorka patrně čerpá z map koloniální Francie (Myanmar?, Mosambique??). Jazykovědce snad zarazí některé pro běžnou češtinu netradiční výrazy (se sebou?, či-li?), ale co je to proti bujarému rozehnalovskému “toť!” známému z přednášek.

Celkově tato kniha zděsí studenta toužícího systémem menšího odporu přežít zkoušku z předmětu, se kterým se v praxi zřídkakdo setká, ale potěší toho, kdo v záplavě našich nelaciných skript hledá pokus o zdařilý kompromis mezi učebnicí a shrnujícím vědeckým dílem.

-ňas-