Abychom jenom neteoretizovali a získali i praktické poznatky, provedli jsme v rámci seminární výuky miniprůzkum, zaměřený na jevy každodenního, tj. školského života. Průzkum nejprve probíhal pouze ve 4. ročníku. Protože jsme chtěli zjistit, zda dochází ke změně hodnotových orientací a preferencí během studia, byl průzkum rozšířen i na 2. ročník.
Než uvedu některé konkrétní výsledky, ještě malou poznámku. Chtěl bych zdůraznit, že cílem bylo zjistit obecné hodnotové soudy, nikoliv zjišťovat názor na konkrétní reálie či personálie. Předložená stať chce pouze konstatovat získané výsledky a analýzu souvislostí omezit na nezbytné minimum.
I když na jedné straně nelze výsledky přeceňovat, na straně druhé lze konstatovat, že získané výsledky poskytují zajímavou a velmi pestrou paletu názorů, která může hloubavějšího čtenáře inspirovat.
Zkoumaný vzorek čítal celkem 136 osob, tj. 68 ve 2. ročníku a stejný počet ve 4 . ročníku (jednalo s o náhodný výběr). Tento počet představuje 15 % z celkového počtu osob v ročníku, což je plně dostačující reprezentativní vzorek. Zbývá dodat, že v zájmu vysoké motivace byl respondentům objasněn smysl a cíl minivýzkumu a zachována anonymita respondentů.
Již první otázka, týkající se volby studia na PrF, ukazuje významný názorový rozdíl mezi stu-denty II. a IV. ročníku. U současného IV. ročníku odpověděla naprostá většina (95 % zkou-maného vzorku), že si studium na PrF zvolila na základě vlastního zájmu o obor. Naproti tomu v současném II. ročníku studium z vlastního zájmu o obor uvedlo podstatně méně studentů (74 %), jako další důvody jsou uváděny doporučení rodičů (do 17 %), doporučení přátel (4 %) či jiné důvody (5 %).
Naopak druhá otázka (zda studium splnilo jejich očekávání) vykazuje u obou skupin respon-dentů vysokou míru korelace. Jednoznačně ano odpovídá ze 4. ročníku 7,8 % respondentů (u 2. ročníku 7,5 %), převážně ano odpovědělo 66 % respondentů ze 4. ročníku (61,5 % ze 2. ročníku), odpověď "nevím" byla uvedena v 17 % ve 4. ročníku a ve 14,9 % ve 2. ročníku, převážně nesplnilo studium očekávání pro 13,5 % respondentů ve 4. ročníku a pro 13,7 % ve 2. ročníku. Jednoznačně ne zněla odpověď ve 4. ročníku pouze ve 2,4 % případů a ve 2. roč-níku taková odpověď nezazněla ani jednou.
Třetí otázka se ptala na spokojenost s přednáškami. Zde bych chtěl zdůraznit, že průzkum nezjišťoval spokojenost s konkrétní přednáškou z určitého předmětu nebo s osobou přednáše-jícího, ale zkoumal spokojenost v obecné poloze (tj. jako takovou) s akcentem na hodnotová kriteria, tj. na "ideální" stav. Tyto hodnotové soudy budou patrné z následujících otázek.
Na otázku, jak jste spokojeni s úrovní přednášek, odpovídají obě skupiny shodně pouze u prv-ního stupně odpovědní škály. Jednoznačně ano ani jedna skupina neuvádí. U druhého stupně ("převážně ano") respondenti ze 4. ročníku jsou převážně spokojeni ve 48 % případů (ve 2. ročníku je spokojenost vyšší - převážně spokojeno je 68,8 %). Odpověď "nevím" uvedlo ve 4 . ročníku 15 % respondentů, ve 2. ročníku 9, 8 %. Převážně nespokojeno s úrovní přednášek bylo 36 % respondentů ve 4. ročníku a 19,6 % ve 2. ročníku. Jednoznačná nespokojenost s úrovní přednášek byla zanedbatelná.
Otázka čtvrtá se ptala na tzv. "ideální" přednášku. Cílem této otázky bylo zjistit nejvýznamněj-ší faktory, které přispívají k vysokému hodnocení přednášek ze strany poluchačů.
Respondenti ve 4. ročníku nejvýše hodnotili faktor rozšíření informací ze skript (30 % odpo-vědí), dále shodně byl hodnocen požadavek "dobrého" přednesu (rovněž 30 %). Na dalších místech pak byly uváděny faktory přehlednost přednášky (19 %), praktické zaměření s příkla-dy (9,6 %), dále aktuálnost atd.
Je zajímavé, že požadavek "odbornosti" přednášky je málo významný. Objevuje se u re-spondentů ze 4. ročníku pouze ve 3 % odpovědí. Na rozdíl od respondentů ze 2. ročníku, kteří požadavek odbornosti kladou na třetí místo v pořadí důležitosti (13,7 % odpovědí). První místo zaujímá faktor "zajímavosti" přednášek. Zde respondenti blíže neuvedli, co si pod po-jmem "zajímavá" přednáška představují, průzkum to ani dále nezjišťoval. Na druhém místě byl uváděn faktor "srozumitelnosti" přednášky. Oba faktory byly shodně hodnoceny 19,6 % a 19,7 %. Třetí , co do pořadí, již zmíněný faktor odbornosti. Na dalších místech potom odlišnost od skript, praktičnost, systematičnost, poutavost, schopnost komunikace se studenty během před-nášky, používání názorných pomůcek a názornost atd.
Pátá otázka zjišťovala parametry "ideálního" přednášejícího. Respondenti ze 4. ročníku jedno-značně na první místo v pořadí důležitosti uvedli odbornou erudici přednášejícího (31,5 % od-povědí), na druhém místě byla uváděna "schopnost upoutat" a "dobrý přednes" (celkem ve 25,6 % odpovědí), sepětí teorie s praxí bylo uváděna v 16,4 %, dále schopnost přednášejícího podat látku srozumitelně (v 15 %), otevřenost ke studentům, schopnost vykládat zpaměti (tj. nečíst skripta) atd. Respondenti ze 2. ročníku rovněž na první místo kladou odbornou erudici přednášejícího. Tento požadavek se objevil celkem ve 39 % odpovědí. Na druhé místo je kla-den "řečnický um" (17,6 %), dále srozumitelný výklad (7,8 %), schopnost zaujmout (15,9 %), umění komunikace se studenty, znalosti praxe, smysl pro humor, flexibilitu atd.
Abychom laskavého čtenáře příliš nezahltili čísly, mohli bychom naši statistickou procházku protentokrát ukončit a slíbit, že příště uvedeme pár čísel k seminářům a učebním pomůckám.
