Co by měl student udělat pro to, aby mohl přestoupit na pražskou právnickou fakultu?
Musí splnit tři formální náležitosti. V první řadě podat žádost. Nemusí to být žádost na formuláři, stačí prostý dopis, ve kterém o přestup požádá. V dopisu by zároveň měl uvést důvody, které ho k žádosti vedou. Ale to pochopitelně záleží na žadateli samotném. Důvody přestupu je dobré doložit, samozřejmě pokud je to možné. Přispívá to k hladkému vyřízení žádosti. K doložení postačuje prostá fotokopie, notářské ověření není třeba. Zároveň je třeba dodat potvrzení o studiu na studované fakultě, které vydá studijní oddělení. A třetí podmínkou je, aby si student opatřil výpis o vykonaných zkouškách. Značnou část zkoušek z historických předmětů a z předmětů humanitního základu, lze zejména v nižších ročnících uznat, takže to později znamená urychlení administrativy.
Kdy je možné o přestup požádat?
Kdykoli, ale zároveň je to v současné době bohužel trochu komplikované. Když se po revoluci dělala reforma, tak byly studijní programy celé republiky včetně dnešního Slovenska shodné. Jedinou výjimku představovala Olomouc, kde bylo od začátku jenom ročníkové studium se závěrečnou státnicí. Na Slovensku to s drobnými odchylkami dodnes zůstalo víceméně stejné, ale každá z těch tří zbývajících fakult, která si podržela jednotlivé postupové státnice nebo souborné státní zkoušky, má trochu jiný režim. Jako první se bohužel vydělilo Brno, které pozměnilo složení první státní zkoušky. Zůstala tam sice teorie práva, ale byly potlačeny české právní dějiny.
A právě proto, že se státnice rozcházejí, není bohužel možno brněnskou státnici uznávat jako celek. A protože je to souborná státní zkouška, není možno uznávat ani jednotlivé části. Bohužel si tedy studenti, kteří přestupují z brněnské fakulty, musí tu první státnici zopakovat. Tím vzniká velký problém, protože když přestupují ve vyšších ročnících, tak se musí vrátit zpět do ročníku prvního. Hrozí tedy značná časová ztráta.
Je nutné mít před přestupem z Brna složenou první blokovou zkoušku?
Ve většině případů ano. Současný děkan dodržuje zásadu, že v případě, že se u nás někdo pokoušel o přijímací řízení a neuspěl, je nutné ukončení určité fáze studia na fakultě, odkud student přestupuje. V případě Olomouce se jedná o ukončení prvního ročníku, u Plzně a Brna složení první státnice. Jinak by to bylo obcházení přijímacího řízení.
Přestoupit během prvního ročníku není vyloučeno, takové situace nastávají a současný děkan profesor Hendrych v tomto ohledu není dogmatik.
Kolik lidí ročně přestupuje, mohl byste uvést nějaká konkrétní čísla?
Já je neznám. Není to výmluva, ale neznám. Studijní oddělení statistiku přestupů oficiálně nevede. Taková statistika není totiž vyžadována ani rektorátem, ani ministerstvem. Pravda je, že se někdy objevují statistiky dílčí, ale z této statistiky nepoznáme, jestli je to přestup z Brna nebo odjinud. To bychom museli projít spis od spisu. Máme v podstatě jenom v souhrnná čísla přestupů například na začátku roku nebo k určitému datu. Ale už nevíme, kam studenti byli zařazeni, to by se muselo projít zhruba těch tři a půl tisíce studijních spisů, takže nezlobte se, to nevím.
Jaký je podíl odmítnutých žádostí?
Já odpovím opatrně. To přesné číslo zase neznám, ale na povolení přestupu není právní nárok, děkan přestupy povoluje zejména ze zvlášť závažných sociálních či zdravotních důvodů, jak je ostatně vymezeno ve Studijním a zkušebním řádu. Klasických příkladem, kdy děkan povolil přestupů víc, byly například důsledky záplav v loňském roce. Tím se to číslo zase trochu zdeformovalo.
Pokud existují skutečně závažné důvody, přestupu se nebrání. Pokud k přestupu vede pouze chuť studovat na pražské fakultě staroslavné Univerzity Karlovy, tak ho děkan nepovoluje. K tomu ostatně slouží normální přijímací řízení. Přestup je náhradní forma umožnění pokračování studia, pokud někomu nějaké závažné důvody brání studovat na jiné fakultě.
Jak vidíte porovnání jednotlivých fakult, jejich prestiže a jejich úrovně?
Od toho je tady akreditační komise. Znám pochopitelně kolegy, kteří učí můj obor, ale porovnávat fakulty jako takové, to by ani nebylo seriózní. Nemám pro to podklady a byl to tak subjektivní pohled, že to podle mne nemá smysl.
Doslechl jsem se, že některé instituce vyžadují diplom z právnické fakulty v Praze.
Zatím jsem neslyšel o tom, že by absolventům právnické fakulty byla dávána přednost. Ale spíš bych to viděl tak, že je dávána přednost studentům brněnské a pražské právnické fakulty, protože to jsou fakulty s tradicí, kamenné fakulty, jak se říká. Velký rozdíl v tom podle mne ale není.
Autorizováno 8.3.99 Skřejpek v.r.
