Natural Born Killers: Sorry

Tak tedy až napodruhé. Stále však lépe, než na ještě povícekrát - odhalil. Teprve když znovu viděl litry krve, bezbřehé násilí a stohy mrtvol vršících se do nebetyčných výšin - pochopil. Až nyní viděl společnost (nemylme se, že typicky americkou), která nemá jediný obranný mechanismus vůči lidem, kteří „…jsou zrozeni k zabíjení“. Není v ničí moci zabránit jim, abyste jen tak v poledne na ulici koupili švestku mezi oči. Absolutně lhostejno - svobodný, ženatý, zamilovaný, nešťastný - prostě jen tak prásk. Tak to zaprvé.

Za druhé - hniloba mezi lidmi jde ale ještě mnohem, mnohem dál. Zabíjení, prachsprostý mord, se stává modlou, prostředkem k vytržení ze šedivé reality. Je ozvláštněním, je důvodem k uctívání a co ještě hůře - je neméně tak příležitostí k byznysu. Dá se velmi dobře prodat: Miliony lidí smrdí v teple svých obýváků a TV jim zatepla dovleče jakoukoli mrtvolu.

Čím více, tím lépe. A lidé, kteří tyto atrakce obstarají, svou práci milují. S falešnou účastí „prožívají“ všechny hrůzy, o kterých hovoří, a TV show je záhy dovedena do dokovalosti - vraždí se v přímém přenosu. Ti lidé žijí z hnusu kolem sebe, až do chvíle, kdy jsou jím sami pohlceni.

Tak toto je náš svět. Chuť zmínit cokoliv pozitivního spláchne jen další kbelík krve. Kdo nevěří, ať tam běží - naturalismus až do morku kostí, mozky na stěnách a člověk od TV, který je tam chce mít. Plejáda dobře prokreslených postav, výborně stavěný příběh, pepřený co chvíli originální tvůrčí invencí: Natural Born Killers. Příběh, který se nestal. Nestane? Shit.

-malá-