Keltové

Je krásný podzim. Je chuť poznávat dosud nepoznané. Jsou dvě stovky a je cestovní kancelář XY, která z kombinace těchto věcí dokáže vytvořit přepěknou směs.

Haldy šutrů a příkopy, podivný pravidelný čtverec uprostřed zcela fádního borového lesíka se stávají díky fundovanému a nad jiné stylisticky vytříbenému výkladu PhDr. Čižmářové jedinečnými keltskými památkami, přes dva tisíce let starými.

Černov, Staré hradisko, Ludéřov - keltské hradiště, oppidum a svatyně rámované úchvatnými scenériemi podzimní Drahanské vrchoviny, místa, která mají schopnost navodit představy na vlnu keltskou, nutí myslet na tento národ, který svého času ovládl celou střední a část západní Evropy, aby pak kolem roku 50 před Kristem zmizel neznámo kam, proč a jak a zamotal tak dnešním archeologům, keltologům a jiným maniakům jejich studované hlavy.

Býčí skála na okraji Moravského krasu - místo, kde došlo k prvním masovým vykopávkám keltských hrobů a obětišť, bohužel způsobem spíše zlatokopeckým, jenž znemožnil se klasickým a odborným archeologickým postupem dozvědět mnohem více.

K dovršení všeho byly téměř veškeré vykopávky prodány do vídeňských muzeí, protože moravská neměla prostředky k jejich zakoupení. A ani dnes nemají především keltské mince (duhovky, mnohdy i zlaté) chvilku klidu díky různým „kvazihledačům“, kteří za kus strží kolem tisíce marek, vlní smutně obočím Dr. Čižmářová. Ať jim ruka upadne!

Bať, bať. Byl to opojný den - prožít takto každý, stačí mi tři roky.

-malá-