Fikce
Na pravém toku řeky Svratky ukryté v houští nalézáme místo konání. Prodíráme se davy dychtivých fanoušků. Hala je již naplněna. Rozběsnění vlajkonoši chopě se svých dýk počínají demolovat bystrckou nafukovací halu, aniž dbají výzev a výhrůžek pořadatelů. V tom všichni oněmí úžasem.
Hala se s hlasitým „pfffff“ snáší na hlavy diváků. Fanynky omdlévají. Chaozz. Podnapilý skin s hákovým křížem na rameni vhazuje do běsnícího davu dýmovnici, čímž ještě více přispívá k všeobecné panice. Agrese a brutalita neznají mezí. Chladnokrevně uvažující businessman se chápe svého mobilu značky Paegas a přivolává policejní posilu. V tu chvíli rozeznáváme mezi rykem spásný zvuk: uííííí - muži zákona jsou zde.
Pohotově se orientují v terénu a v mžiku zvládají situaci. Zatýkají skina s hákovým křížem a výtržníky jemu podobné. Druhá frakce policejního sboru se chápe kompresorů a hustilek, aby vdechli nový život těžce postižené hale, zatímco přivolaní ukrajinští dělníci v součinnosti s všeobecně prospěšnými homeless neváhají jehlami a režnou nití zacelovat rány „padlému skorostadionu“.
Neobvyklý kouř rudé barvy skinovy dýmovnice přilákal bystrcký hasičský sbor. Touha ještě dnes shlédnout utkání spojila všechny sociální vrstvy. Zázrak kooperace. V jednotě je síla. V očích starších diváků se zaleskla slza při nostalgické vzpomínce na akce Z. Než bys řekl švec, hala opět stojí v plné parádě a rozjařené roztleskávačky ji nadšeně zasypávají narychlo natrhanými kočičkami z okolních keříků.
Původně zatažená obloha se rozjasnila a sportoviště zalil sluneční svit. Flirtující sluneční paprsky rozehrávají na mohutných svalech našich borců fantaskní divadlo. Hráči nastupuj do arény. Zatímco naši jsou skromně oděni v nesourodou směsici svršků pochybného původu, při nástupu soupeřova mužstva jsme oslněni jasně rudými dresy. Čiší z nich sebevědomí.
Evidentně spoléhají na haló efekt. Mohutné „hvííí“ rozhodčího píšťalky zahájí utkání. Prvních pět minut utkání proběhlo v explozívní atmosféře. Hráči oťukávali sebe i míč jedovatě žluté barvy.
Coach našeho mužstva nám přináší soupis sestavy: brankář: Tomáš Kruták, hráči: Lukáš Korpas, Martin Ježek, Jaroslav Hroza, Jan Hladký a 2 tajemné posily z daleké ciziny, které si přály zůstat v anonymitě. Pracovně jsme je nazvaly Maťo a Paťo. Prásk. Meruna proklouzla i nad hbitými rukami brankáře TK a zastavila ji až síť naší brány. Než se naši hráči vzpamatovali z prvotního šoku, situace se zopakovala k překvapení všech, zvláště našich. V 8. minutě však pohotově vbíhá do hracího pole LK a chápe se šance, kterou v mžiku proměňuje levou nohou v góól.
Netrvalo dlouho a k prvnímu úspěchu se přidal druhý, davy diváků vřou, soupeřů se zmocňuje panika a častují naše chlapce nereprodukovatelnými pejorativními výrazy počínajícími zejména písmeny K a Š. Soupeřův brankář vzývá Boha. Zápas má silně křesťanský podtext. Po dvou minutách ale Štěstěna opět nebyla na naší straně a TK nezachytil balón valící se do naší klece jako kulový blesk. Dvanáctá minuta 4:2, třináctá minuta 5:2. Od dalšího krveprolití nás zachránil hvizd rozhodčího oznamující konec prvního poločasu.
V tvářích našich borců se mísí nervozita s napětím, trenér bleskurychle udílí interní normativní instrukce a chlapácky poklepává hráče na skleslá ramena. Marně se skrýváme za lavičkou soupeře, abychom jej odhalily při dopingu. Nepodařilo se. Plnými doušky ucucávají z láhve perlivé Dobré vody. Že by za jejich potenciálem byly bublinky? Hned na začátku druhého poločasu jsme byly svědky nečekané kolize. Hráč č. 10 byl sražen agresivní hlavičkou LK a zůstává ležet v tratolišti směsi krve a potu.
Po chvíli se však zvedá a hra může pokračovat. Atmosféra houstne, pach potu dráždí hráčům chřípí. Bohužel nápor soupeřů nepovoluje a naše branka je stále bombardována ranami jak z děla, takže konečné skóre činí 10:2. Vyčerpaní hráči odcházejí z hřiště se svěšenými hlavami. Obloha se zatahuje a zvedá se vítr.
A co na to náš coach?
„Náš team evidentně potřebuje vůdce. Musíme překonat konkurenční boj mezi hráči. Je nutno brat v úvahu též podezřelý úkaz v podobě tichého sponzorství soupeřova mužstva firmami Nike a Adidas.“
Doufáme, že do následujícího zápasu s řízky z filosofické fakulty se naše mužstvo zkonsoliduje. Balíme tedy mikrofony, kamery a diktafon a odebíráme se směrem ke stanici ZOO. Kéž jsou naše příští zprávy radostnější.
-bažanti II.-