Vědecká konference T. G. Masaryk a jeho univerzita v r. 2000
Konference se konala, podle děkanky fakulty, v jedné z nejkrásnějších budov v Brně, v krásné aule Hudební fakulty JAMU dne 7.3. 2000. Právě zde studoval prezident Masaryk v německém gymnáziu, které v budově v té době sídlilo.
Jak připomněl rektor Masarykovy univerzity prof. Zlatuška (mimochodem kulhající po peripetiích předešlého den s madam Albrightovou a vejci) T. G. Masaryk je právě ten, kdo se nejvíce zasloužil o založení nové univerzity. Po vzniku nového Československého státu bylo totiž nutno založit další českou univerzitu - i jako protiváhu či lepší konkurenci (jak chcete) pro tu pražskou, s tím, že se sám zaručí o přidělení nových prostor.
Dnes však, dle slov páně rektora, nemůže se již naše univerzita s jinými českými či moravskými vysokými školami srovnávat, jelikož by to bylo pod její úroveň a tudíž jí krajně nehodno. Naopak se musí Masarykova univerzita státi institucí evropskou, což hodlá vedení školy dosáhnout podporou různých stáží, výměn studentů a všemožných mezinárodních kontaktů. Důraz tedy bude také kladen na námi všemi oblíbenou výuku cizích jazyků, zvláště těch odporný.. pardon odborných.
Dalším z přednášejících byl mj. prof. Eugene Václav Faucher z Francie, který s ohledem k našemu středoevropskému prostředí, k mému překvapení, přednášel v němčině. O jeho přednášce vám bohužel více nepovím, jen to, že šlo a Masarykovu a Hromádkovu kritiku liberalismu.
Zajímavý byl i příspěvek prof. Mezníka, který sledoval proměny postojů k Masarykovi od obdivných (před r. 1948) přes odsuzující (asi od r. 1950) Masarykovo nastolování buržoázní vlády. Podotknul i realistické období Pražského jara i následný úpadek a hanění v normalizaci a nakonec i období po sametové revoluci.
Dále již asi jen vytknu přednášku prof. Povolného, který přijel oslavit 150. Výročí narození T. G. Masaryka až z Appeltonu v USA, na téma Masaryk a národní stát v integrované Evropě. Pan profesor připomněl Masarykův program (Česká otázka), který se zakládal na humanitě, demokracii, pozornosti k otázkám sociálním a samostatnosti a svrchovanosti českého národa.
Masaryk sám podporoval tezi spojení jinak samostatných států do společného celku (podobně jako F. Palacký) a sám navrhoval utvoření jakýchsi Spojených států evropských. Jednotlivé státy, budované na národním principu – tzv. národní státy, však měly být ve svém rozhodování v podstatě samostatné – vlastní suverenity se totiž samostatné státy vzdávají snad nejneraději.
Přesně v poledne se poté konalo slavnostní odhalení Masarykova pomníku na Komenském náměstí, před budovou Masarykovy univerzity. Socha sama má údajně pohnutou minulost, neboť její vztyčení se konalo až napotřetí po neúspěšných pokusech v roce 1938 a 1946, kdy zbyl jen piedestal, který byl později přesto jako připomínka demokratických hodnot odstraněn. Samotné přestřižení pásky primátorem Brna Petrem Duchoněm se dělo za velké slávy.
Hrála vojenská hudba, zpíval dětský sbor a klást věnce a poklonit se přišlo mnoho významných osobností – předseda ÚS pan Zdeněk Kessler, předsedkyně NS paní Eliška Wagnerová, zástupci státního zastupitelství, delegace žup Sokola (těch bylo asi deset), delegace okolních zemí, mj. i význačný host JUDr. Mrkývka za konzulát Polska. Jak poznamenal zástupce poslanců slovenského Parlamentu (za velkého potlesku) všichni byli rádi, že mohou spatřit sochu našeho Masaryka, který nám bude navždy připomínat ideály demokracie a humanity.
Na závěr pro dámy podotknu, že Tomáš Garrigue Masaryk byl i jedním z prvních feministů mj. tím, že si jako druhé jméno vzal rodné přímení své americké ženy.
Jiří Buryan