zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 20
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1793. (Sessions 1765)
Ti všichni okolo
     

Ti všichni okolo
Při první zmínce o právnické fakultě se nikomu nevybaví, studenti a možná i vyučující je nevnímají, nebo si jich alespoň nevšímají, jejich práce nestaví pomník intelektuální vyspělosti této generace, přesto by bez nich nefungovalo téměř nic. Už víte o kom je řeč? Samozřejmě, o civilní posádce naší “lodi”, tedy o uklízečkách, kuchařích a všech ostatních, kteří tvoří zázemí pro naše studijní snažení. Vydali jsme se za nimi.

“V noci je naprostý klid.”
doc. Vladimír Jura
vrátný


Jaká bývala fakulta v noci předtím, než se přišlo na současný systém? (v 22.00 se fakulta zavře a vrátný odchází domů) Bývá tu celkem klid. Trošku nám komplikuje život, že tělocvična je otevřená až do půl desáté a taky zde probíhají kurzy univerzity třetího věku, a je proto těžší udržet si přehled. Ale zatím se ani mě, a pokud vím ani kolegům, nestal vážnější incident kriminálního rázu. Ani dříve, když jsme sloužili i v noci tady žádné problémy nebyly. Stalo se pár krádeží, ještě než bylo nainstalováno bezpečnostní zařízení, ale teď je tu klid.


Neschovávají se vám tu přes noc studenti?

Já osobně jsem na nikoho nepřišel. Ale stal se mi kuriózní případ před čtrnácti dny. Kolem osmé hodiny večer jsem na chodbě narazil na tančící dvojici.


Jaký je váš nejsilnější zážitek?

Já jsem sám také učitel. Než jsem odešel do důchodu, přednášel jsem 30 let na lesnické fakultě, takže mám se studenty celkem zkušenosti. A na leccos jsem zvyklý. Na žádný krajní zážitek si snad ani nevzpomínám. Ale co mě rozčiluje je neukázněnost studentů, kteří odhazují před fakultou špačky od cigaret a bezohlednost studentů, kteří věší na nástěnku před vrátnicí spoustu zbytečných papírů.


První kroky každého z nás na fakultě jistě mířily na studijní oddělení. Pan docent Klestil nám při výuce managementu vždy říkal, že tato instituce je takové oddělení styku s veřejností a mělo by podle toho reprezentovat. Některé pracovnice se podle tohoto hesla skutečně chovají.


“Studenty mám prostě ráda.”
Iva Přehnilová
Studijní oddělení

Pracujete tady již 31 let, jak to děláte, že jste na studenty stále tak hodná?

Já mám studenty ráda. Přistupuji k nim téměř mateřsky, protože když přijdou v osmnácti letech, tak jsou to ještě děti a oni jsou ze začátku tak vyjevení… Když jsou starší, už tak vlídná nejsem. Vždycky jsem ráda pracovala na vysoké škole.

A studenti jsou taky na vás milí?

Jsou moc fajn. Občas bývají trochu oražení,ale já to uvedu na pravou míru. Nemám důvod jim nevyhovět. Někteří chtějí vidět, proč něco nejde, ve statutu, a tak já jim to vyhledám nebo jim řeknu, ať si to potvrdí sami, protože jsou budoucí právníci.

A když se tak se studenty potkáváte myslíte si, že by z nich byli dobří právníci?

Řekla bych, že je tady řada osobností. Na mnoha z nich to lze poznat už v mladém věku, znají jazyky, mají příjemné vystupování a někteří z nich jsou moc milí, a to je podle mne důležité v i právnické profesi.

Neměla jste ještě chuť někoho naschvál vyškrtnout?

To ne! Když se někdo nechová slušně, tak já mám paměť jako slon, a když pak přijde podruhé, tak mu připomenu, že se choval špatně a někteří se chytnou za nos… Nemám tendenci někomu škodit, klidně jim vysvětlím jak se co má dělat. Mám studenty ráda.

K občerstvení těla navštívíme Peach Pit. Krásná fialová barva je už sama o sobě povzbuzením a pokud jí doplníme sklenicí teplého mléka, brzy jsme jako rybičky. Jelikož se osazenstvo bufetu často mění, je třeba zjistit, jestli snad studenti nejsou příliš šetrní.


“Pořád lepší než pytlová juta.”
Jarmila Micová
Vedoucí bufetu

Jak lukrativní je bufet na PF?

Zdaleka ne tak lukrativní, jak to vypadá. Tržební rok máme jen šest měsíců a lukrativní dny “žerou” nelukrativní. Zboží je převážně k okamžité spotřebě a studenti jsou nevypočitatelní, vzhledem k tomu, že účast na přednáškách není povinná. Je to sice příjemná a klidná práce, ale tržebně sázka do loterie.

Jsou studenti jako zákazníci něčím specifičtí?

Někdy si nosí věci z domu a podle návštěvnosti jde vysledovat rozvrh. K nám chodí jenom příjemní studenti. S nepříjemnými se dokážu vypořádat a víckrát se neobjeví.

Na jakém telefonním čísle se dá u Vás objednat stůl?

O rezervaci stolů, ovšem jen profesorům, jsme uvažovali, pak z toho ale sešlo, studentům by se to asi nelíbilo. Ačkoliv se tomu vedení fakulty bránilo, plánujeme nějaké nové židle, ovšem s pevným uchycením, studenti po sobě moc neumí uklízet.

Co vy osobně říkáte na výzdobu baru, líbí se Vám to?

Pořád je to lepší, než koukat na zaprášenou jutu. Zlepšuje to atmosféru a taky slyšitelnost. A pokud se někomu ty umělé kytky nelíbí, snad mu je pomůže “překosnout” rozšířený sortiment výrobků. A když ani to nepomůže, nemusí sem chodit.


Pokud se někdy někomu podařilo navštívit přednášku, jistě se setkal s klasickým problémem přednášejícího. Dilema, zda se pokoušet první polovinu určeného času zprovoznit ozvučení a pak si spokojeně pobrukovat do mikrofonu, nebo raději rovnou likvidovat své hlasivky bez využití techniky, je mnohdy zničující. Pak se však objeví veselý pán s knírkem a titulem zvukového technika, který znovu zopakuje své: “Ale pane profesore, vždyť Vy jste si nezapnul mikrofon.”


“Rolling Stones zvučit nechci.”
Jan Daněk
Zvukový technik

Co je zajímavého na práci fakultního zvukaře?

Je to mnohostranná práce, není to jenom o zvuku. Původní profesí jsem televizní opravář, takže dělám všechny práce související s elektrotechnikou, ale taky s materiálem, vybavením místností nábytkem a podobně.


Jaká osobnost nebo událost, kterou jste tady na PF zvučil, Vás nejvíce zaujala?

Zaujmou mě vždycky lidé, kteří jsou chytří a mají co říct. Neznám moc jazyky a tak si moc “nevychutnám” návštěvy ze zahraničí, z česky mluvících osobností mě zaujala paní Vášáryová, pan prezident Havel, pan Klaus. Je to ale ovlivněno obrazem momentálních skutečností. Když je pak člověk někdy jindy slyší- …


Máte nějaký zvukařský sen, jako třeba zvučit Rolling Stones ?

Ani ne, zvukařina mi není zase tak blízká.


Movitější studenti také čas od času nasměrují své kroky tam, kde jistě žádná peněženka dlouho neodolá, do fakultního knihkupectví. Ještě že se na nás paní prodavačka tak krásně usmívá, člověk má pak, do doby než skripta poprvé otevře, pocit, že lepší nákup ani nemohl udělat.


“Občas čtu i skripta.”
Zdeňka Serafimovičová
Knihkupectví

Zkoušela jste někdy právnické publikace, které prodáváte, také číst?

Ano, samozřejmě.
Vzpomenete si na něco konkrétního, co Vás zaujalo?

Snad ano, ale já nemám právnické vzdělání, a tak bych nerada skripta hodnotila nebo snad kritizovala.


Nechtěla byste někdy vydat také svoji vlastní knížku?

To je trochu osobní otázka, ale pravděpodobně ano. Jistě je to zajímavá úvaha.


Když se očekává vydání nějakých nových skript a 500 studentů se Vás stále dokola na ně ptá, neštve Vás to?


Ani ne. Člověk sice nemá stále dobrou náladu, ale musí se tvářit stále stejně. Každopádně se studenty vycházím celkem dobře.


Jedenáctá hodina odbyla a v suterénu jest možno spatřit prazvláštní úkaz. Že je menza plná studentů by nebylo zase až tak divné, ale že se největší fronta netvoří u výdejních míst, ale u jednoho odděleného okénka, to je záhadné. Tedy pouze do doby, než o něm zjišťujeme něco bližšího. Je to totiž okénko kouzelné, jedinec který přicházel hladov a bez nároku na jakékoliv z chutných jídel, najednou rozradostněn odchází s obědem v ruce. Navíc se v těchto prostorách pohybuje snad nejusměvavější bytost na fakultě.


“Úsměv čerpám z vás.”
Věrka Rotreklová
menza

Jak se cítíte, když po sté odpovídáte na otázku “Co máte dnes na volnou?”


Vždy příjemně.


Kolik porcí máte na volnou každý den?

Obvykle tak 300 volných a 120 zeleninových talířů.


Jak si udržujete svůj úsměv?

To čerpám přímo z Vás. Tak na mě aspoň působíte. Já nemám žádný důvod na Vás přenášet své případné osobní problémy.


Mezi studenty se traduje, že nejlepší jídla jsou vždy v pátek. Můžete k tomu něco říct?

V pátek je to proto, že je menší stav než přes týden a je víc času se tomu jídlu věnovat, mohou to být jídla pracnější a chutnější.


“Tady se lidi učí!”, “Běžte diskutovat ven!” Tyto věty lze zaslechnout pouze na jediném místě, ve studovně. Úsměvů není tolik jako v menze, ale někdo ty hulváty s mobilem u ucha přece vychovávat musí.


Máme tu však i místa tajemná, kam běžný smrtelník (alespoň z nižších ročníků) sotva kdy vkročí. Nebo snad máte představu, co se skrývá pod názvem Evropské a dokumentační středisko? Pokud tam však někdy zamíříte, jistě nebudete zklamáni. A třeba se dozvíte i nějaké utajované skutečnosti.


“Tak nějak se vzpamatováváme.”
Renata Adamcová
Evropské dokumentační středisko

Podléháte utajení?
Ne, proč?

No, málokdo ze studentů, alespoň z těch nižších ročníků tuší, co vlastně děláte...

Jako Evropské informační středisko se zabýváme problematikou EU, Rady Evropy jen částečně, máme tady kompletní rozhodnutí ESD pro lidská práva, je tady Listina základních lidských práv. Mimochodem, dole ve studovně máme nástěnku (pozn. red. to je ta s těma krávama...). Máme tu i některé zákonné předpisy EU a spoustu všeobecných informací o Evropě.


Proč jste zrovna na téhle fakultě? Jste právničky?

Ne, to nejsme. Tady jsme proto, že působíme na základě grantu, který pro nás pomohl zajistit i docent Týč. Například informace o právu Evropské unie má mnohem spíš knihovna dole.


Jak jste prožívaly stěhování?

Strašně...No, dost hrozně. Vyhodila se spousta věcí, které se vyhodit neměly, některé věci se i ztratily, odnesly to naše nervy, zkrátka se z toho ještě teď tak nějak vzpamatováváme


Martin Strnad, Miroslav Jurman, Radek Fiala, Vlaďka Jabůrková, Martin Lánský

Autor: Martin Strnad, Miroslav Jurman

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 20

 

Chapadlo

Básně II.

Vojna pro právníky

Události na 100 metrů překážek

Vědecká konference T. G. Masaryk a jeho univerzita v r. 2000

Ke změnám studijního plánu

Senátní zpravodaj

Naposledy k povinným seminářům

Vox scholari de necessitates

Ti všichni okolo

Právník mýtu zbavený

Hospody

Uklízečka z Honkongu

Čím zaujmout zkoušejícího

Ferda a ti okolo

Výjezdní doložka II

Čachtická paní

Básně

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners