Hospody

Pivní bar na Máničkách

Když jsem onehdy cestoval z tělocviku, srdce mi stále ještě vynechávalo a já se sháněl po papíru, jelikož jsem ještě nenapsal závěť, zahlédl jsem v jedné boční uličce vývěsní štít pivovaru Radegast. Najednou jsem ožil a zatvářil jsem se jako pedofil před mateřskou školou. Jakmile jsem dojel na kolej a přilepil své tělocvikové ponožky na dveře, svolal jsem zasedání bratrstva. Zasedání netrvalo dlouho. Za malou chvíli jsme již vystupovali z tramvaje č.11 na zastávce Sochorova a stoupali jsme do mírného kopečka. Celí natěšení jsme vstoupili dovnitř, kde nás přivítalo příjemné prostředí s asi deseti stoly a přesně stejným počtem cedulek s nápisem Reserve. Když jsme už pomalu odcházeli, vzájemně se utěšujíce v našem neštěstí, objevil se pan šéf. Prohlédl si nás (naštěstí je zde přítmí), řekl prosím a už před námi stálo pět krásně orosených dvanáctek (opět odkazuji na pocity pedofila). Jsem možná nekritickým fanouškem Radegastu, ale zdejší dvanáctka je opravdu jedním z nejlepších piv v Brně. U třetího piva se však začala restaurace plnit lepšími lidmi a naše bratrstvo přestalo do kolektivu hostů zapadat. Když si ještě lepší lidé začali objednávat jídlo, které vypadalo opravdu fantasticky, začali jsme vypadat jako psi pana Pavlova a raději jsme zaplatili. Za jedno pivo tady sice chtěli 14.50, ale bylo tak excelentní, že jsem kvůli němu klidně vynechal i Simpsonovy.

Pivo 1* Prostředí 1 Obsluha 1 Celkem 1

U Bartáků

Jednou jsem se s bratrstvem vydal na rodinný výlet, jehož cílem bylo nalézt nějakou hezkou hospůdku. Jak se později ukázalo, Židenice jsou sice zajímavá čtvrt, ale spíše uvidíte před fakultou Trabanta než tady hospodu. Na pokraji smrti žízní, na pokraji smrti hladem jsme došli až téměř k Židenickému nádraží. Tam jsme ji našli. Byla hezká, bílá a uvnitř na nás čekalo protekční místo přímo u WC. Přestože hospoda byla plná štamgastů, choval se i k nám pan vrchní jako ke vlastním. Čepují tady Strakonický nektar, což v nás nejdříve nevzbuzovalo důvěru, ale po osmém pivu jsme se shodli, že „že se to dá pít.“ Taky se zde vaří, a to vcelku slušně a levně. Přichystají vám i obligátní tvarůžky, které vám ale, narozdíl od jiných hospod, nejprve usmaží. Chcete-li si tedy zajít do opravdové hospody, kde pivo stojí méně než devět korun a kde lze vidět štamgasta s ohřívací spirálou v pivu, běžte k Bartákům.

Pivo 2 Prostředí 3 Obsluha 2 Celkem 2

Green

Studentský klub Green najdete v areálu kolejí Mendlovy zemědělské univerzity. Když vstoupíte do klubu, uvítá vás sympatický vyhazovač, který vypadá jako syn předsedy prosperujícího družstva a jehož jméno je nejspíše Venca. Vy mu tak ale neříkejte. Vypadá totiž, že by na posezení dokázal sníst prase a vás by si dal jako zákusek. Bohužel tady nemají čepované pivo. Mají tady však tři druhy piva lahvového, přičemž desítka Gambrinus stojí deset korun. Největším zážitkem zde však není pivo, ale osazenstvo klubu.

Potkáte tady lesníky v zelených uniformách, dřevaře s pilami přes rameno, rybníkáře, zahradníky a spoustu dalších oborů, o kterých jste ani nevěděli, že existují. Ani nás tedy nepřekvapilo, když se dva v zeleném u vedlejšího stolu dokázali dvě hodiny bavit o tom, který stroj vytěží více kubíků dřeva. Když jsme klub navštívili s bratrstvem, konala se zde zrovna diskotéka. Výměnou za deset korun jsme od Vency dostali stylová razítka s kačenou a čekali jsme co bude. Po chvíli přišel diskdžokej a i když jsme si od něj příliš neslibovali, hezky se rozehrál a klub se začal rychle plnit. Jestliže jsme ještě v osm hodin našli volný stůl, tak v deset jsme se nemohli ani poškrábat na nose, jak dav zemědělců zhoustl. Naštěstí zhoustl i dav zemědělek, které jsou opravdu holky krev a mlíko, takže se i tahle hustota dala snášet. Ještě jedna rada na závěr. Neiritujte ty mírumilovné zemědělce názvem své fakulty.

Pivo 2 Prostředí 2 Samoobsluha Celkem 2

-neruda-