Čím nás oslovil pan Básník

Při naší literárněvědné práci jsme se setkali už téměř se vším. Nedávno jsme se však v archívu (při studiu zemských desek) setkali s věcí, která nám doslova vyrazila dech. Našli jsme totiž zcela neznámý rukopis pocházející patrně z poloviny minulého století. Rukopis zdobila pouze tři písmena - K.J.E. a tajuplná značka - . Po vyčerpávající kunsthistorické srovnávací analýze s cílem odhalit autory jsme došli k závěru, že je patrně nikdy znát nebudeme. Co však jisté je, je to, že tvůrci chtěli svou optimistickou baladou významně zapůsobit na dospívající mládež a přinutit tuto mladou generaci, aby se zcela netradičně zamyslela nad smyslem lidského bytí.

MARTIN DOKOUPIL, PAVEL SCHROTT

literární badatelé

K.J.E., 
Balada sklepnická

Za výčepem dívka stála,
velmi jí to slušelo.
Příjemně se na nás smála
- komu by se nechtělo.

Chtělo se nám objednat si
něco vínka bílého.
Zprvu trochu trpké zdá se
- komu by to vadilo!
(Ta servírka je opravdu pěkná!)

„Dvojka dlouho nevydrží,
láhev radši přineste.
Nebo třebas soudek celý,
vyhládlo nám po cestě.“

„Zatím se moc nezkoulujte,“
povídala číšnice,
„ráda bych to táhla s vámi.“
A šla leštit sklenice.

Noc to byla velmi dlouhá,
nám však krátká zdála se.
Se slečnou nám bylo dobře,
lahví padlo tisíce.

A tak, chlapci nezkušení,
až půjdete do sklípku,
dejte si vždy soudek vína,
k tomu pěknou servírku.

(Zkrátka, dělejte to jako my.)