Rozhovor s prof. Josefem Bejčkem
1) Zůstal byste ve funkci i v dalším funkčním období, kdyby to bylo možné?
Nezůstal. Již jsem notně obnošen . Nebylo by to myslím dobré ani pro mě, ani pro fakultu. Čímž neříkám, že to, že jsem šest let jako děkan sloužil, pro mě nebo pro fakultu dobré být muselo.
2) Co se během Vašich dvou funkčních období podařilo a co nikoliv?
Mohu samozřejmě hovořit jen o svém subjektivním hodnocení. Jsou věci, které se za tu dobu podařily a jsou vidět - např. nové prostory knihovny a studovny, fakultní knihkupectví, zrekonstruované přednáškové místnosti a řada krásných dalších učeben včetně počítačových, vybavení pracoven zaměstnanců počítači i nábytkem, zkulturnění veřejných prostor budovy. Tyto věci však nejsou přes svoji hmatatelnost ty nejdůležitější Co se asi podařilo, byť to není vidět (ale je o tom dost často v odborných kruzích slyšet), je zvýšení náročnosti školy a úrovně našich absolventů (snad i díky inovacím v učebních plánech). Stále větší počet studentů i absolventů získává vzdělání v zahraničí a mají výborné reference. Vzrostla výrazně kvalifikovanost pedagogického sboru a takříkajíc „na dohled" je již celá řada budoucích profesorů i docentů. Zvýšilo se formální i neformální uznání fakulty odbornou právnickou veřejností i ze strany různých státních i nestátních institucí, a to i zahraničních. Jsme respektovanou součástí MU (tak to také vždy nebylo). Byli jsme úspěšně akreditováni a nyní probíhá reakreditace, v jejímž rámci jsme již na maximální možnou dobu 10 let dostali doporučení pro magisterský studijní program Myslím, že fakulta opravdu nemá špatnou odbornou pověst a že se na ní navíc hraje vůči studentům i zaměstnancům a rovněž mezi nimi navzájem „fair play".
Ke zřejmým nezdarům: nedokázali jsme zatím např. zajistit spolehlivou příjmovou základnu pro dlouhodobější rozvoj školy po změně vysokoškolského zákona, ale pevně věřím, že je to přechodná záležitost. Přes značný intelektuální a tvůrčí potenciál soustředěný na fakultě, který se projevuje mnoha různými formami, se nedaří podstatně zvýšit zapojení učitelů do jedné z nich - do grantových aktivit, které by mj. pomohly vyrovnat se s nedostatkem peněz. Někteří učitelé nejsou k fakultě dostatečně loajální a pokoušejí se šidit zaměstnavatele i studenty předstíranou prací nebo nízkou náročností.
3) Proč se podle Vás našel jen jediný kandidát na funkci děkana?
Nebude to třeba tím, že se mezi řadou našich kvalitních lidí - nesporně způsobilých pro tuto funkci - našel jen jeden, který se od nich lišil tou „maličkostí", že byl ochoten převzít takovou odpovědnost a přinést i nemalou oběť osobní?
4) Čemu se budete věnovat teď?
Samozřejmě, že si přeji věnovat se právě tomu, v čem mě dosavadní funkce často dost nevybíravě omezovala - totiž hlavně svému oboru a doufám, že o trošku více také svým dalším koníčkům a rodině.
5) Jaké problémy čekají nového děkana?
Nemalé. Financování fakulty a možná i její restrukturalizace. Nutnost dalšího zvyšování kvalifikační úrovně učitelů. Další internacionalizace fakulty a rozšíření cizojazyčné výuky. Zvýšení tzv. tvůrčího výkonu fakulty. Vyrovnání se stlakem na dvoustupňovost právnického studia atp. Myslím, že programové prohlášení nového děkana fakulty na tuto otázku odpovídá lépe.
6) Jak si stojíme ve srovnání s PrF UK?
V něčem jsme ale podle mého názoru lepší už dávno, v něčem jsme horší. Neexistuje u nás rozpracovaná metodika „ratingu" právnických fakult, jako třeba v USA, takže jde spíše o osobní a citově podbarvené názory, nežli o fakta. Pedagogický i vědecký potenciál pražské fakulty, jejíž zejména personální rozvoj v minulosti přece jen tak neutrpěl, je úctyhodný. Ona kvůli našemu „vítězství" jistě nehodlá stagnovat. Opřen o názory desítek a možná stovek praktiků (včetně zkušebních komisařů u justičních a advokátních zkoušek, soudců , advokátů, vysokých státních úředníků) a i pražských učitelů považuji naši fakultu za náročnější vůči studentům, kteří prý bývají lépe připraveni pro výkon profese. Dále pokládám naši fakultu za vědecky plodnější, přičemž její produkce se orientuje mnohem méně pozitivisticky než v Praze. Ať si každý chválí své zboží (když už se - jak se zdá - nechválí dost dobře samo). Takže na to, v čem jsou ve svých očích lepší v Praze, se zeptejte tam.
7) Proč byl odvolán tajemník fakulty?
Pan tajemník ztratil důvěru moji i všech ostatních členů vedení fakulty zejména v důsledku několika vážných chyb ve své výkonné i řídící činnosti v loňském roce. Konkrétní důvody jsem mu sdělil a zná je i Akademický senát, s nímž jsem odvolání tajemníka projednal.
8) Jak se díváte na fakt, že studenti píší zákony (vzhledem k jejich úrovni?)
Myslíte úroveň studentů nebo zákonů? Asi bych musel říct „jak kteří studenti a jak kterých zákonů". Vždyť dobrý návrh zákona se může podařit i šikovnému studentovi, který se neopírá jen o svoji hlavu (protože to by nesvědčilo o jeho skutečné, ale jen demonstrované chytrosti). Návrhy zákonů přece připravují i neprávníci a lidé bez akademického vzdělání. Každý zákon je kolektivní dílo a nevím, proč by se na jeho tvorbě v rámci přiučení se legislativnímu „řemeslu" nemohli podílet i studenti. Dovolte mi trochu nepedagogického cynismu – v legislativě se přece koneckonců uplatňuje tolik zájmových zpětných vazeb, že na původní předloze zase tak příliš nezáleží. Parafrázuji-li klasika našeho filmového plátna: legislativa letí jako splašená herka a diváka pranic nezajímá zápletka prvního aktu.
Miroslav Jurman
Martin Lánský
Prof. Bejček s doc. Svatoněm, novým děkanem: