zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 25
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1775. (Sessions 1750)
Chvála kantorské roztržitosti
     

Chvála kantorské roztržitosti

Podle moderních astronomů je vesmír konečný. To je velice příjemná myšlenka – zvláště pro lidi, co si nikdy nemůžou vzpomenout, kam co založili.

W. ALLEN

Profesor přírodovědecké fakulty se dostaví za katedru a prohlásí: „Dnes vám předvedu svoji novou metodu, pomocí které lze preparovat žáby k výzkumným účelům.“ Sáhne do kapsy bílého pláště, vytáhne z ní balíček kulovitého tvaru a když rozprostře servítek, zjistí, že drží v ruce obloženou žemli se šunkou. Pohlédne na ni zrakem pochybovačným, zakroutí hlavou a prohlásí: „To je skutečně podivné, ale chtěl bych přísahat, že jsem dnes již posvačil.“

Nikoliv, to není (alespoň jak doufám) skutečný příběh. Jako každá dobrá anekdota nastavuje však životu vypouklé zrcadlo a je přehnanou podobou a trestí skutečných událostí.

Opravdové příběhy profesorské roztržitosti nejsou sice tak barvité, vyskytují se však v míře nezanedbatelné. Tak například význačný znalec středověké historie, který byl často zván k přednáškám do Itálie, zase jednou působil na své domácí filozofické fakultě v Brně. Přijde do posluchárny, přednáší, přednáší, a teprve za dobrou půlhodinu zjistí, že auditorium na něj hledí ustrnulými zraky. Zarazí se a bručlavě praví: „Zde bych měl zřejmě hovořit v českém jazyce, nikoliv v italštině. I když se stejně divím, že neznáte latinu a italštinu; vůbec by vám to neuškodilo.“

Ke ztrátě orientace však není vždy zapotřebí dlouhých zahraničních cest. Postačí k ní i velká aula právnické fakulty v Praze. Do této místnosti vedou dva vchody, každý z jedné boční strany. Kdysi tu přednášel profesor, který kresebnou kreací hodlal demonstrovat svůj rozbor. A jak už to tak v době vyspělé techniky bývá, nemohl najít křídu. I pravil: „Moment, moment, přemýšlejte chvíli sami, jak byste graficky vyjádřili náš problém“; a opustil aulu. Po necelé minutě se objevil v druhých bočních dveřích (když ještě před tím na ně zaklepal), zdvořile pozdravil a žádal: „Prosím, nebyl by tu k dispozici kousek křídy?“

Kantorská roztržitost nalézá své uplatnění nejen při přednáškách, ale i v dalších složkách pedagogického působení. Byl pátek odpoledne na konci zimního semestru. Examinátor dal zkoušenému vylosovat otázky a řekl: „Připravujte se, zajdu si do kabinetu pro plášť, dala se do mne zima.“ Odešel a v pracovně si oblékl svrchní kabát. Tu však začaly působit obvyklé stereotypy, označované též jako principy putování pivovarského koně. Pan docent si natáhl rukavice, nasadil klobouk, vzal deštník a s vyrovnanou důstojností odkráčel ke svému domovu. Na opuštěného studenta si vzpomněl až v sobotu dopoledne. Spěšně se vypravil na fakultu a od vrátného zjistil další sled událostí. Zkoušený prý předešlého dne setrval v místnosti docentově do dvacáté druhé hodiny večerní. Až pak se vzdálil, poprosil vrátného, aby zamknul kabinet a vzkázal, že se posluchač v pondělí k polednímu dostaví, aby pokračoval ve zkoušce. Examinátor ocenil takový zdvořilý a rozvážný postup (včetně rozumné doby příchodu) a v pondělí studenta již bez dalších otázek klasifikoval jako výborného.

Pomocí takových a jim podobných historek*) lze demonstrovat mnohé. Někdo v nich bude spatřovat důkaz pro tvrzení, že vysokoškolským hodnostářem bývá obtížné se stát, ale snadné je jím být. Jiný si nostalgicky připomene doby rakousko-uherské monarchie; tehdy si prý vysokoškolský profesor mohl dovolit úplně všechno s jedinou výjimkou těch případů, kdy by úkladným útokem usiloval o život ministru školství nebo jeho náměstkovi.

Podle mého názoru není kantorská roztržitost rušivou skutečností, kterou pouze tolerujeme s ohledem na věk a hodnost jejích aktérů. Naopak ji pokládám za funkční prvek v pedagogickém působení a vlastně součást učitelské kvalifikace. Plní důležité (byť obtížně plánovatelné) výchovné poslání. Vyvažuje všechny ty běžné školské výklady, jež operují se samými zákonitostmi a racionalisticky objasňují lidské skutky.

Roztržitý pedagog předvádí posluchačům, že svět je pln nepravidelností; učí tak studenty, jak se vyrovnat s takovými výjimečnými jevy.

Petr Hajn

*) Viz též knihu Hajn, P.: „Jak dnes vyniknout (Průvodce světem zvyků a triků expertových)„, Votobia Olomouc 1999 a  kapitolu „Nová hypotéza o  vědecké zapomnětlivosti„ (str. 108).

Petr Hajn

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 1 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 25

 

Chapadlo

JSEM JIŽ ZNAČNĚ OBNOŠEN - Rozhovor s prof. Josefem Bejčkem

Brautigan bořící i tvořící

Začátek světa

Vyhlášení soutěže Octopusu

NOVÝ UNDERGROUND aneb KNIHKUPECTVÍ BEZ SOUČASNÉ POEZIE A NETUCTOVÉ PRÓZY?

Jak se dělají státnice

Sčítání a my

Rovné volební právo II.

Poslední pomoc

Medvědí služba?

Menzy

Kytice a ti druzí

…a kam chceš dojet, člověče? NEVÍM, ALE JET SE MUSÍ

Kdyby...

Kapesní komentář (zejména) k volebnímu zákonu

Hospody

Chvála kantorské roztržitosti

Cimrman, právo a umění

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners