Rodinné stříbro ?
Touto dobou vychází opět první „poválečný“ Octopus - chci tím říci, že držíte-li v ruce prvé číslo nového ročníku tohoto periodika, znamená to, že skončilo období zkoušek a přišla doba, kdy se od profesorstva zase pro změnu něco dozvíme my.
S přibývajícími křížky svého studijního života nabývám dojmu, že letní zkouškové období je vždy o něco nepříjemnější než jeho povánoční protějšek. Snad slunce rozpaluje examinátorský temperament, snad je spoléháno na to, že přes prázdniny se na nějaký ten úlet snáze zapomene. Možná... Navíc i na těchto úletech lze mnohdy najít různé klady. Naše nováčky mohu například ujistit, že pokud jim unikne smysl spojení „in fraudem legis“ na hodinách teorie práva, jistě to pochopí, až některý zkoušející sladí své představy o průběhu zkoušky z pozitivněprávních disciplín se statutem fakulty tím, že jim samozřejmě umožní (!) používat zákony při přípravě, ale zároveň jim tuto přípravu zruší. Ano, geniální myšlenky bývají prosté! Na tvrdší praktiky praxe, jež mnohdy platné normy vůbec nebere na vědomí, nás pak připravují ti, kteří s otevřeným hledím „nesmyslné“ používání zákonů prostě zakáží (uznávám ovšem, že např. 108 paragrafů zákona o rodině se opravdu „naučí i cvičená opice“).
Mne však zaujalo něco jiného. Patří totiž k bontonu všech zásadních vědeckých ústavů, klik, skupin a škol, vytvořit si jistou snůšku názorů, jež jsou nejprve obvykle opravdu přínosem autora do diskuzí na daná témata, posléze se s nimi ale jejich autor sblíží natolik, že si je prosadí alespoň na jím ovládaném teritoriu, ať už je to stát nebo pouze vlastní pracovní stůl. Tato dogmata pak svou odlišností od názorů zastávaných kdesi za potokem dokáží jednak originalitu a myšlenkovou neprázdnotu svého tvůrce a tím i celého kolektivu a jednak umožní semknout řady „pravého břehu“ proti „levému“ - byť by i některý z břehů připomínal spíše „one man show“. Je-li pak oním pravým břehem Brno, mění se diskuze na boj proti nejmenovanému centrismu, neboť toto půvabné město prosycuje kromě vinných výparů a jinak kulturního ovzduší i úporná snaha nebýt druhé (prý se má Brno i maskulinizovat, aby mohlo být označeno za otce měst...)
Na našem fakultním písečku se tak vytvořilo několik tvrzení, které nikdo „předčiti nemuóž“ buď proto, že reálně nemají konkurenci (počet osob, které na této fakultě rozumí Habermassovi se zkrátka limitně blíží jedné), nebo jsou solidárně hájeny i ostatními pedagogy z oboru podle vzoru tří mušketýrů.
Nesporně je obvykle opravdu co hájit. Svým hrubě subjektivním okem však sleduji, že opravdu výjimečně fundované a vyargumentované názory (třeba made by prof. Hajn, prof. Filip a další) obvykle snesou i diskuzi, zatímco u těch, jejichž přínos se opírá právě jen o odlišnost od názorů „levého břehu“, je nutno zjišťovat, jak pevně se vryly do paměťových závitů studentů, kteří je pak budou v praxi prosazovat a šířit slávu jejich tvůrců, aby se hvězd dotýkala - pardon, opět jsem si spletl město...Zkouška je pak ideální příležitostí ke spravedlivému potrestání kacířů stranících názorům, které zkoušející buď nezná nebo neuznává, neboť pocházejí z „levého břehu“. Navíc zkušební úspěch je ideální motivací ke čtení a zakupování „těch pravých skript“, což je pochopitelné zvláště u skript právnických, ze kterých jedna rozsáhlejší novela může udělat typický knižní ležák, zvláště jsou-li psány či opisovány jako komentář k původnímu znění předpisu. Tyto knihy pak potřebují nový, neotřelý názor nejen k tomu, aby zvýšily povědomí autora o vlastní originalitě a nepostradatelnosti pro českou jurisprudenci, ale i proto, aby se autor nedostal do rozporu s normami autorského práva.
Na závěr nutno podoknout, že naše fakulta nesporně má spoustu rodinného stříbra v podobě jednotlivých koncepcí, osob či kateder, ale že tímto stříbrem určitě nejsou zaprášené výkřiky o síle v jednotě, protinámjdoucnosti snáminejdoucích či snaha o léčbu vlastních komplexů na akademické půdě, která je dost široká a pevná na to, aby unesla i cizí názor. Možná...
Dobrou noc.
Pavel Molek
Autor je Jihočech a heretik, nechtěl nikoho urazit, přesto se těší na komentáře, výhrůžky a viry na adrese molek@law.muni.cz
