zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 28
ČLÁNEK: Počet zobrazení 2001. (Sessions 1946)
Kde nechal tesař díru...
     

Kde nechal tesař díru

Obraz prvý

Ke koloritu prakticky každé vysoké školy v naší zemi bezesporu patří úkaz zvaný „hromadný zápis“, jehož neodmyslitelnými pojmovými znaky jsou nehorázná byrokracie, bezmezná neochota studijních referentek a jedno zabité dopoledne. Pro ty z vás, kteří na naší univerzitě nic takového nepamatují, na jinou školu nechodí a proto netuší, o čem mluvím, malé vysvětlení:

Někdy začátkem září se celý ročník v určený den a hodinu dostaví do školy, tam vyplní do různých nepřehledných formulářů předměty, které hodlá studovat a po vystání 2 - 3 hodinové fronty obdrží od studijní referentky razítko do indexu.

Této atrakce jsme na Masarykově univerzitě ušetřeni. Aby nám to ale nebylo líto, máme přinejmenším důstojnou náhradu - informační systém. Jeho koncepce je v podstatě dokonalá. Myšlenka, že si studenti sami za použití internetu zapíší předměty a seminární skupiny, do kterých hodlají příští semestr chodit, je však kalena malou chybičkou ve strategii vývojářů. Výkon IS je totiž, bůhví proč, optimalizován na situaci, kdy ho nikdo nepoužívá. Pokud tedy veškerá činnost systému spočívá v tom, že si dva studenti prohlížejí fotografie pohledných studentek, jeden docent zapisuje zápočty a tři studijní referentky si zjišťují, kdo že zase neudělal zkoušku, vše klape jak hodinky - tabulky naskakují, obrázky obrázkují a databáze databázuje. Radost pohledět!

Běda však, pokud dojde ke kalamitní situaci a několik set studentů naráz se pokusí zapsat si nějaký předmět. S takovou pohromou autoři evidentně nepočítali. Systém se nejdříve zadrhne a pak zhroutí. Výsledek je jediný - nic vám nezapíše.

Obraz druhý

Na konci minulého semestru byl vyhlášen zápis seminárních skupin. Pěkně po fakultách a po ročnících. Začátek v 16:00. Atmosféra v celouniverzitní počítačové studovně houstne a není nepodobna napětí před otevřením burzy. Stovka terminálů je okupována budoucími druháky - každý z nich třímá lísteček se seznamem svých vytoužených seminárních skupin. Dobrá stovka dalších čeká u svých terminálů doma a v zámoří. Napětí vrcholí,16. hodina se blíží.

Úderem čtvrté všichni jako jeden muž kliknou na vyvolený předmět k němuž si chtějí zapsat seminární skupinu a hle - ono nic. Po půlhodině asi pěti šťastlivcům naskočí výběr skupin. Když však odešlou požadavek, nestane se buď nic, nebo systém po 10 minutách spadne, nebo ohlásí, že se požadavek nepodařilo zapsat.

Když se přehoupne šestá odpolední, registrujeme v učebně již cca 8 lidí, kterým se za uplynulé dvě hodiny podařilo zapsat úhrnem přibližne 11 seminárních skupin. Dále se v místnosti nachází něco kolem dvaceti vyvolených, kterým se již zobrazila nabídka (načež jim to spadlo). Nálada se mění z nekonstruktivního naštvání na ještě nekonstruktivnější rezignaci.

20:00 - Registrace pokračuje úspěšně. Asi tři lidé si za poslední 4 hodiny zapsali své 3 seminární skupiny a odcházejí domů. Celkový počet úspěšných registrací již přesáhl astronomické číslo 30. Učebna se mění na tábor lidu kombinovaný s parní saunou. Zastřežená okna, kterých se nikdo nesmí ani dotknout, jsou nyní dokořán, po stolech se (kromě znavených studentů) válí jindy zapovězené jídlo jakož i nápoje. A to vše je odměřováno pravidelnými kliky myší každých deset minut (doba, kterou IS potřebuje k vygenerování další nesmyslné hlášky).

Objevuje se i nový fenomén - plánovaná údržba systému. Vývojáři a správci IS totiž vymysleli geniální tah, jak zamaskovat, že se systém zhroutil. Pokud je systém zahlcen natolik, že se nezobrazuje už ani úvodní stránka, začne vypisovat obrazovku s hlášením „Probíhá plánovaná údržba systému.“ Toto sdělení působí ovšem na zapisující se studenty asi jako červený hadr na býka. Pokud někdo naplánoval údržbu systému na dobu, kdy běží registrace, je pravděpodobně intelektuálně zploštělý a administrace univerzitního Intranetu by mu neměla být svěřena. A pokud je daná obrazovka jen úhybný manévr, mají autoři za intelektuálně zploštělé nás, studenty.

Desátá hodina odbyla, lampa ještě svítila. V učebně je stále nabito. Šest hodin po zahájení registrace pořád většina studentů nemá hotovo, i když mnozí už spatřili světélko na konci tunelu v podobě jednoho či dvou zapsaných seminářů. Největší zrada tkví v tom, že se prostě nemůžete sbalit a jít domů a zapsat se jindy. Pokud to uděláte, tak ti vytrvalejší, kteří u počítače zabivakují, si zaregistrují všechny normální termíny a na vás zbyde ústavko u Zimka v sobotu o půlnoci.

Mezitím také proběhl pokus o vypátrání osoby, která za to všechno může. Vězte, že obsluha studovny to není. A co hůře, ani neví, kdo je na univerzitě za chod IS zodpovědný. Po půltuctu telefonátů konečně zvoní telefon na stole mgr. Pazdziory (fi.muni.cz). Ten se sice ke správě systému hrdě hlásí, ale stova zjistí, že jsem jen student a co hůře, pouhý hloupý právník, ubezpečuje mne, že cca 20 vyřízených požadavků za hodinu je optimální počet a že se o žádnou chybu nejedná. A než se stihnu na cokoli dalšího zeptat, pokládá bez pozdravu telefon. Nejspíš proto, že dobře ví, že v systému chyba je, a ještě spíš proto, že ví, že to vím i já...

Obraz třetí

Je nedůstojné naší univerzity, že její studenti jsou dvakrát ročně podrobování tomuto klikacímu maratónu. A je ostuda, že univerzita, která disponuje fakultou informatiky a jejíž rektor je sám informatik, není schopná vyvinout, odladit a provozovat relativně jednoduchou aplikaci typu klient-server tak, aby zvládla obloužit pár set klientů naráz. Každý středně velký internetový chat, diskusní nebo zpravodajský server - systémy provozované institucemi, které jsou ve srovnání s naší školou mrňavé, jejich rozpočet mizivý a pracovní podmínky přímo polní, má větší oblužnou kapacitu než náš IS. Proč? Protože hardware, na kterém naše servery běží, měl ještě Noe na své arše? Nebo proto, že systém programují a udržují osoby hrubě nekompetentní? Ať tak či tak, dobrému jménu školy tento stav nesvědčí.

Dan Dvořáček

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 13 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 28

 

VÝCHOVA PRÁVNÍKŮ V ČECHÁCH (LETNÍ ŠKOLA LIDSKÝCH PRÁV)

Patenty a ti druzí

Rodinné stříbro

Čajovny a kavárny

Funguje u nás právo?

Kde nechal tesař díru...

SHREK – Pohádka pro velké

Sláva příliš barokní nejen Čechie

KDO Z VÁS JE BEZ VINY...

Babí léto - recenze

OSUD BÝVÁ SVINĚ

Obrana mírného memorování

Změna programu vyhrazena

Causa USA

Dopis z Reichu

Chapadlo

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners