A přece se točí!
Od pátku 19. září probíhala na zámku v Náměšti nad Oslavou zajímavá akce pod názvem „Vivat Musica“ věnovaná posledním vlastníkům zámku Náměšť – rodině von Haugwitz a jejich maximalistickému vztahu k hudbě (každý ze sloužících na zámku – včetně kuchaře apod. – musel umět hrát na nějaký nástroj). Je tomu totiž právě 250 let od zakoupení panství Náměšť rodem Haugwitzů. A kde je ta zajímavost? Zámek státní a přitom vše pořádá paní hraběnka spolu s městským kulturním centrem etc. A proč ne?!
Náplní bylo historické sympózium, muzikologické sympózium, slavnostní zámecký koncert, výstava a doprovodné koncerty – plus benefiční večer. Ústřední postavou je paní doktorka Johanna El-Kalak Haugwitz (jinak též Její Excelence hraběnka Johanna, dcera Heinricha hraběte z Haugwitz a Biskupic a Alice hraběnky de Nagy-Karóly). Událost to byla velkolepá – a převratná. Velkolepá obsahem - Státní zámek Náměšť nad Oslavou, zámecká knihovna se v sobotu 21.září 2002 stala koncertní síní a zaznělo jedno z děl G.F. Händela, jehož operu do němčiny poprvé přeložil právě Jindřich Vilém Haugwitz (1770 – 1842). Název díla? Jen pro znalce: Acis und Galatea.
Převratné bylo „vše ostatní“ – pravda, tento koncert byl v pořadí po roce 1989 již dvanáctým pod záštitou rodiny Haugwitzů. Po koncertě však pohovořil starosta Náměště pan Vladimír Měrka – a hovořil o pravdě, spravedlnosti, vyplňování bílých míst v historii, ujasnění dějin… Mohu potvrdit, že nadšení na nádvoří bylo v tu chvíli veliké, především v srdcích – mluvilo se česky i německy, anglicky i francouzsky a nebyl nikdo, kdo by nerozuměl. Pan starosta oznámil „nové dějiny“, psaní na čisté listy v kronice Náměště – bez zabavování majetku, bez sporů, v souladu a harmonii – jako v Händelově hudbě! Možná právě to je ona cesta skutečné spravedlnosti – neměřit datem, ale zásluhami. Rodině von Haugwitz i „náměšťským“ přejeme v jejich díle mnoho zdaru!
Tomáš Tyl