Na počátku tedy může být buď nápad, nebo potřeba. Potřeba v tom případě, že učební text k probírané látce chybí a není výhodnější nechat studenty napospas učebním textům z pera autorů jiné fakulty, tedy převážně pražské. O tom, zda bude napsána kniha, však vždy v konečném důsledku rozhoduje její autor, popř. autorský kolektiv. Druhou otázkou je určení obsahu a rozsahu látky, jež bude prací prezentována. V současné době vycházejí na naší fakultě zejména dvě stálé edice: edice učebnic a teoretická edice AUBI, která je zaměřena na monografie a sborníky (kromě stálých edic vycházejí i mimoediční práce, jako jsou ročenky, seznamy předná-šek apod.). Poměr počtů knih vydaných v těchto edicích je zhruba jedna ku jedné (v roce 1998 20, resp. 23 titulů). Pro studenty je rozhodující, že někdy jsou jako literatura „doporučovány“ i knihy z edice AUBI. Autor učebnice tedy zpravidla volí látku tak, aby pokrývala určité penzum látky, vyžadované u zkoušky. Plánovaný titul je zahrnut do tzv. edičního plánu, který pro daný rok schvaluje děkan fakulty, přičemž redakční rada může v některých případech knihu odmítnout zařadit do edičního plánu.
Učebnice je literární dílo jako každé jiné a spadá tedy pod právní úpravu autorského zákona. Ten také dává částečnou odpověď na otázku, jak se to má s textem, při jehož čtení je čtenář přesvědčen, že užívané for-mulace už zná z dílny jiného autora.
To, v jakém časovém rámci bude učebnice tvořena, záleží opět na vůli autora. Ne vždy platí, že je kni-ha hotova takovém čase, aby bylo studentovi umožněno seznámit se s ní před zkouškovým obdobím, ačkoliv podle nakladatelské smlouvy, kterou autor uzavírá se školou, takovou povinnost autor knihy má.
Celou agendu spojenou s vydáváním knih má na starosti Vzdělávací a ediční středisko (VES) PrF MU. To zařizuje vše od tisku, přes reklamu až po samotný prodej a distribuci knih. Má také na starosti plnění edič-ního plánu. Pokud však autor nedodá rukopis díla, nemá VES žádnou šanci, jak jej k tomu přinutit. Připomeň-me, že je autorovou svobodou rozhodnout se, co a kdy napíše.
Podle směrnice děkana č. 1/96 o ediční činnosti každý titul (až na výjimky) musí projít recenzováním. Recenzenta vybírá na návrh proděkana pro ediční činnost děkan fakulty; o konečném osudu knihy, která nebyla recenzentem doporučena k otištění, rozhodne děkan.
Předpokládejme tedy do této chvíle hladký průběh. Odpovědní pracovníci VES mají v rukou rukopis díla. Ten má takovou formální podobu, jakou mu daroval jeho autor, zejm. tím, jaký zvolil textový editor (autor má na výběr editor Word a T602). Zde je základ problému s rozdílnou kvalitou formálního zpracování knihy: rukopis totiž neprochází žádnou jazykovou korekturou, ani není předělán do jednotného formátu (v úvahu by připadala konverze do jednotného textového editoru). Takže to, zda kniha bude mít řádkování 1 nebo 2, zda bude členěna do odstavců nebo ne a zda ty budou přehledně očíslovány, to záleží výhradně a jen na autorovi. VES sice podle zmíněné směrnice provádí tzv. redakční zpracování, tím se ovšem míní doplnění copyrightu, tiráže, zaevidování apod.
Jakmile tedy VES obdrží předlohu, postoupí ji dále do tiskárny. V roce 1999 byl proveden výběr z pěti tiskáren, jež zareagovaly na výzvu PrF na nabídku knižního zpracování. Hodnocení, které zpracoval tajemník PrF MU, probíhalo na základě kritérií ceny, termínů, kvality a referencí, a na jeho základě byly vybrány dvě tiskárny, jež budou podle konkrétních podmínek pověřovány tiskem knihy (přičemž rozhodující bude cena).
Cena knihy je určena několika faktory (viz tabulka). Dala by se snížit využitím volných stran (např. předsádky knihy, obalu knihy) pro reklamu; toho však není využíváno, ačkoliv je tato praxe běžná u mnoha jiných vysokých škol, jejichž studenti pak mají skripta řádově o desítky procent levnější. Stejně tak nebyla rea-lizována zvažovaná varianta dvojí řady - jedné dražší, v kvalitnější formě pro veřejnost, a druhé levnější, na horším papíře a ve formátu A4 pro studenty.
Učebnice PrF jsou vydávány Masarykovou univerzitou. Jak říká doc. Josef Fiala, předseda ediční rady, k přelévání peněz mezi fakultami tímto způsobem docházet nemůže, neboť ty mají oddělené rozpočty. Některé tituly však vycházejí ve spolupráci s nakladatelstvím Doplněk pana Jana Šabaty. Toto nakladatelství si svůj ediční plán tvoří samo, nezávisle na MU.
Na konci celého procesu stojí samotný prodej knihy. Ten je zajištěn především pomocí fakultního knihkupectví¨, jež je součástí VES. Doplňkově VES rozesílá nabídky distributorům knih s cílem prorazit i u individuálních prodejců, kde zatím nabídkou převažují knihy nakladatelství Linde a C.H.Beck.
