zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 10
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1961. (Sessions 1935)
Klišé stokrát jinak
     

Tajemný svět vztahu muže a ženy, bytostí sobě předurčených, vnímavému neposkytne klid, provokuje a dráždí.

Vztah, tvarovaný vášní, pudem a mnohdy fatálně různou motivací, prožívaný vždy s trochou mrazu v zádech, nemůže být nikdy stejný. Ve jménu lidské individuality duševní i tělesné, ve jménu chtíče i těch nejupřímnějších a nejčistších lidských citů, ožívá denně ta věc, která se nazývá láskou, vždy nově, šťastně či tragicky. Člověk pohlcený láskou jedná mnohdy zkratkovitě, je zmaten a přestává vnímat skutečný obsah věcí. Stal-li se pak obětí vypočítavosti, jeho osud nutně směřuje k tragickému vyústění. A právě tragický osud muže či ženy bývá vděčným tématem pro literární zpracování:

"Kolikrát jste mi povídal,

že byste za mě život dal:

až vás na prkně uvidím,

pak vám to možná uvěřím."

Tentokrát o femme fatale, divukrásné, "nejhorší ze všech žen", která existuje, aby ničila a využívala, která, zprvu zjevením, se stane přízrakem. "Konala zlo ne pro radost ze hříchu, ale pro rozkoš, že někomu způsobuje bolest." Je Španělka a lidé v této zemi "lehce milují, pak litují". Mladičká dívka se stane vrchovatě krásnou a stejně tak prohnanou. Je právě jen tak nedo-stupná, aby k sobě muže připoutala, a jen tolik povolná, aby co nejvíc získala. Důstojný muž, nejhlouběji ponížen, je svým citem donekonečna vláčen a nenechá nikoho na pochybách "kdo je v tomto příběhu loutkou". Ač nakonec dojde prozření, je to on, kdo znovu prosí o přízeň. Nic nesvědčí o té ženě lépe, než její slova. "Kytara patří mně a budu na ni hrát tomu, komu se mi zlíbí."

Tak pravil klasik: Pierre Louys, Žena a loutka; vydal Host - edice Chiméra, Brno 1997. 

okousal: -malá-

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 10

 

Josef Brukner, Jiří Filip - "Poetický slovník"

Co mi vadí

Výuka mezinárodního práva uprchlického v anglickém jazyce

0

Glosa...ke slovům

Chapadlo

"Kdo neskáče, není Čech!"

Klišé stokrát jinak

Věc: Kolejní systém

Pobledlá hvězda temné legendy

Kritika jistého rozumu

Román je výzva

Zavést pevný rozvrh?

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners