zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 10
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1820. (Sessions 1803)
Pobledlá hvězda temné legendy
     

(Koncert Sisters of Mercy 17.1. 1998, Malá sportovní hala, Praha )

Nechodím často na velké koncerty. Někdy nemám čas, ale většinou je to kvůli tomu, že se mi nechce obětovat nemalou částku za vstupné. Střídavě si pak blahořečím nebo lituji podle toho, jak koncert dopadl, respektive co se o něm dozvím od přátel či z novin. Často jsem přemýšlel, jakou kapelu bych určitě nevynechal. A obvykle jsem skončil u Sisters of Mercy. Jednak mám hudbu této kapely opravdu rád, ale byl v tom i řádný kus alibismu, an jsem věděl, že už jsou hezký čas naprosto pasivní, a tak se jejich koncert jevil velmi nepravděpodobným. Když mi pak kamarád jen tak u pivka oznámil, že Sisters přijedou v lednu do Prahy, málem jsem samým překvapením spadnul ze židle. Nicméně neváhal jsem. V příslušný den jsem tedy stál s lístkem za hříšné peníze v kapse a kamarádem po boku před branami Výstaviště. Zjevně jsme nebyli sami, kdo byl zvědav na chladné litanie gotického rocku a la Andrew Eldritch and company. Fanoušků bylo opravdu hodně a řádnou chvíli tedy trvalo, než byli všichni vpuštěni, obzvlášť když procházeli dvojitou osobní prohlídkou.

Díky výše zmíněnému mě nepřekvapilo, že koncert začal později, a stejně tak mě nevyvedlo z míry, že si Sisters přivezli předkapelu. Což už konečně avizovala i přítomnost bicích na pódiu . Jevilo se mi totiž krajně nepravděpodobným, že by zaměnili automatického dr. Avalanche za živého bicmena.

Zmíněná předkapela se jmenovala Scoda Blush, pocházela z Německa a hrála dosti unylý rock. No budiž. Tu půlhodinku jsem nějak přetrpěl. Po delší přestávce nenásledovaly ovšem Sestřičky, ale další germánská předkapela - Think About Mutation. Teď, když už emoce vychladly, mohu říci, že bych si je snad někde v klidu jednou poslechl. Jejich hudba byla módní směsí několika žánrů - housu, industrialu a kdovíčeho ještě. Hodně nahlas. Zpěvák byl neuvěřitelně komický. Připomínal baletního sólistu z estrády Ein Kessel Buntes. Vrchol byl, když se s výkřiky "Beat me house" bil pěstí do hlavy. Ano, tam je tvůj problém, pomyslel jsem si. Po čtyřiceti minutách konečně odchod. A následovalo... Téměř hodinové ticho!

Okolo tři čtvrtě na 11 se začal objevovat kouř a rozsvítila se světla. Asi za deset minut vtrhnul na pódium frontman se dvěma neznámými kytaristy a Sestřičky začaly s First And Last And Always ze stejnojmenného alba. Rychle jsem si uvědomil několik věcí. Jednak, že zvuk není zdaleka v pořádku, dále, že na blond obarvený a ostříhaný Eldritch (sic!) není zrovna v ideální hlasové formě, a konečně, že přes ty tři výrazně vertikálně vychýlené jedince, kteří stáli přede mnou, věru mnoho neuvidím. Obzvlášť když lídr neustále mizel v mlze, které bylo na podiu až přehršle. Mohu, myslím, zodpovědně prohlásit, že repertoár kapely znám celkem důvěrně, přesto jsem měl místy potíže identifikovat jednotlivé skladby a někdy jsem byl úplně mimo (že by se jednalo o nové věci? Netroufám si doufat.). Tyto mé potíže zapříčinily jednak již zmíněné nedostatky (zvuk, hlas) - a snad i dílčí změny v aranžích.

Konkrétně tedy došlo na Amphetamin Logic, Lucretia My Reflection, Fast Food, I Was Wrong, This Corrotion, Temple of Love, atd. Osobně mě mrzí, že nezařadili ještě třeba Black Planet a především Marian. Co mě však doslova šokovalo, byla délka koncertu. I s přídavky... hodina! Minuta produkce hlavní hvězdy večera mě přišla téměř na 10 Kč. To od nich bylo pěkně nemilosrdné! Poučení? Když se mě známý ptal, jestli pojedu na Guitar & Voice of Led Zeppelin, s úsměvem jsem odmítl. Vzpomněl jsem si na to, co říká kamarád: "Page už je tak vychlastanej, že se mu třesou ruce, a Plant je na tom s hlasivkami podobně." Možná se mýlí. Koncert to byl prý pěkný, ale já už pokoušet štěstí s další legendou nehodlám. Půjdu radši na nějakou mladou partičku, která na pódiu nechá duši a mě to nebude stát víc než padesátku.

-scr-

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 10

 

Josef Brukner, Jiří Filip - "Poetický slovník"

Co mi vadí

Výuka mezinárodního práva uprchlického v anglickém jazyce

0

Glosa...ke slovům

Chapadlo

"Kdo neskáče, není Čech!"

Klišé stokrát jinak

Věc: Kolejní systém

Pobledlá hvězda temné legendy

Kritika jistého rozumu

Román je výzva

Zavést pevný rozvrh?

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners