(Mladá fronta, 1997)
Je-li knížka s cejchem slovníku knížkou spíše k otvírání než ke čtení, pak o Poetickém slovníku platí tohle p ů l n á s o b. Důvod zdá se býti nasnadě: oč m é n ě t e o r i e (té naprosto základní, nepostradatelné a nahrazující badatelskou preciznost laickým zaujetím), o to v í c e p o e z i e (té vlídně dokreslující, zvěčnělé a řádu básnického výraziva se podřizující a vymykající zároveň). Budiž uveden příklad:
KALAMBÚR - slovní hříčka; zpravidla je vytvořena záměnou významů stejně znějících slov
"Lidská řeč je tím největším hřištěm, které je nám otevřeno, a každý z nás je tu hráčem, rozhodčím i divákem zároveň. Míčů - slov pro veselou nebo poetickou hru - si můžeme kolem sebe vybrat nepočítaných: různé velikosti, barvy, odrazu, stáří; můžeme hrát jed-ním, dvěma, třemi, půlit je a zase sešívat, zaměňovat je."
Moje milá říci ti chci
Pravdu která krutá je
Když se ti zdá o myslivci
Tak jdi tedy do háje
Jiří Suchý
Každá stránka malé odkrývání. A na zem padá závoj Popelčin..