LETNÍ BRIGÁDY V ZAHRANIČÍ
aneb doma dobře, ale jinde více platěj…
Kdeže jsou ty doby, kdy ubohý student v potu tváře vydělával si na chléb či jiné běžné potřeby vezdejší. Dnes již nemusí neduživý intelektuál kout ocel v blízkých železárnách za ubohý haléř, ba ani naříkat nad konečným účtem po bujaré chmelové brigádě. S pádem starých pořádků otevřely se nové cesty do vzdálenějších krajů za cennými devizami. Uveďmež tedy pár destinací, kam je možno vydati se za tučnějším výdělkem.
Původně jsme měli také v plánu „dřít v područí amerických imperialistů“ – promiňte tu globalizační rétoriku – leč nakonec zůstalo jen u plánu. Litovali jsem až do chvíle, kdy jsem u krajánků začali sbírat informace pro tento článek.Většina z nich se sice vrátila se slušnou sumičkou peněz v kapsách a hlavou plnou zážitků, přesto většina z nich potvrzuje, že anglosaský (německý, italský,….) chlebíček může být pro Čecha celkem tvrdý.
Zdaleka nejčastěji se jezdí za prací do USA. Zámořská velmoc láká nejen vůní dolarových bankovek, ale také dobrodružstvím a krásnou přírodou a slavnými městy, které mnozí chtějí vidět. Na nějaké větší cestování, o kterém před cestou sní snad každý, ale většinou nezbývá čas, chuť ani peníze. Finančně zajímavé je i Německo, které ovšem proslulo náročností práce.
Jednotlivé země:
1) USA
Nejlépe je jet za moře alespoň na tři měsíce, ať se vložené korunky bohatě vrátí v dolarech. Výdělek pak může být při 10-12 hodinové směně až 3 tis.tvrdé severoamerické měny. Práce se dá údajně sehnat dobře (s pracovním povolením), nejlépe však je domluvit se předem po internetu. Nabídek ubytování je prý také hodně, a to nejlevnější se nachází v černošských čtvrtích (nízká cena znamená zvýšené ohrožení). Na to, že USA jsou demokratická a antirasistická země brzy zapomenete… Nejvíce českých enkláv se nachází v Chicagu (mj. dvě české sokolovny) a okolí. Obyvatelé USA (Usáci) jsou naoko přátelští a vítají kamarádský přístup, silně komerční a lehce pokrytečtí. Výdělky, ale také riziko jsou zde největší.
2)Německo
V Reichu dosahují výdělky až 33 000 (nejsnadněji seženete práci v rychlých občerstveních typu McDonald. Pokud je někdo z Vás špičkový programátor, může si vydělat až desetkrát tolik). Pokud jde o formality typu pracovni povoleni, na Slovensku a v Polsku prý stačí pouze zajít na Úřad práce, který již vše potřebné zařídí díky bilaterální smlouvě s Německem. V případě zájemců o práci z ČR musí tento byrokratický proces iniciovat německý zaměstnavatel. Už abychom byli v EU – volný trh pracovních sil by našinci ušetřil mnohou starost.
3)Itálie – Obvykle se zde pracuje při sklizních ovoce a zeleniny (pokud ovšem zrovna nejste kozatá blondýna). Problémy se ovšem vyskytují s ubytováním (na poli pod širákem, WC za stromem), mnoho lidí taky naletělo různým pochybným zprostředkujícím agenturám. Průměrné zisky zde vyšlphají na 18 000 Kč za měsíc.
4)Francie – Pokud se nedomluvíte francouzsky, raději na Francii zapomeňte. Pro milovníky vín, kterým nejde příliš o peníze (asi 15 000 Kč/měsíc), je to však stále země zaslíbená.
)Velká Británie - Skotsko
Ten, kdo si chce kromě výdělku také procvičit jazyk, zřejmě neuspěje. Tedy pokud nehovoří rusky. Do Skotska se jezdí hlavně na sběr malin, jahod a jiných „berries“ či popř. na výnosnější zeleninu. Farmy se personálně skládají z 50% Čechů a po čtvrtinách Rusů a Ukrajinců či Poláků. Bohužel tato oblast je našinci zcela přeplněna (hlavně tedy výjezdní komunitou z Liberce), tudíž se může stát problémem sehnat na přeplněném zdejším trhu práce místo. Viděl jsem mnohé, kteří týdny tábořili na místním náměstí či u farmy, zoufale hledajíc volné místo, aby po odčerpání vlastních finančních prostředků odjeli domů. Mnozí také byli vráceni již z hranic, jelikož neměli žádný minimální obnos s sebou (nejméně 50 liber) či u nich byly nalezeny pracovní potřeby. Každopádně je výhodnější si zajistit farmu předem, i když i jízda naslepo může mít také úspěch. Vydělat se zde dá 12 – 15 tis. Kč čistého (po odečtení nákladů) na měsíc a nejlepší doba sběru je v červenci a ze začátku srpna.
6)Švédsko – 10 000 Kč (desítka se dá vydělat i doma, ale je tu moc krásně – za návštěvu rozhodně stojí, ale bylo by lepší si na ni vydělat jinde)
Do Švédska se nejezdí jen naštívit kráásnáá jözöra neb se nechat hrüznút od loosa, ale také na borůvky. Ty se oproti farmám ve Skotsku sbírají na vlastní pěst – je nutné ráno vyjet autem a, dříve než vietnamští gastarbeitři, vybrat vhodné pole. Nasbírané borůvky se pak odvážejí do sběrny. Ve Švédsku jsou také oproti skotskému Tescu (plnému Čechů a Poláků), kde vyjde plechovka fazolí, chléb či máslo do 10 Kč, velice drahé potraviny. A hlad je veliký nepřítel ubohého studenta.
Nevýhoda je také v tom, že zdejší sběruhodné plody jsou podstatně níže položené než skotské maliny, což způsobuje nemilé bolesti zad a jiných orgánů. Zvláštní poznámka na závěr: Loosí hrüznutí je velice bolestivé.
7)Španělsko – 8 000 Kč (práce je asi na italské úrovni, ale pobyt vyjde draho a také cesta stojí mnohem víc – poznámka pro stopaře – nikde v Evropě se snad nestopuje hůř než v jižním Španělsku)
8)Řecko – 5 000 (na jih opravdu spíš za sluníčkem než za prací). V Řecku se mluví řecky. To by mohlo o Řecku stačit. Pije se tam Metaxa a Ouzo. Metaxa je dobrá. Lepší než fernet. A rum, ale bez koly. No trochu jsme se rozkecali. Snad Vám dojde, že toho opravdu o Řecku zas tak moc nevíme. (Tou jsou kecy, já tam byl dvakrát. JXB)
Martin Lánský, Jiří X. Buryan
Martin Lánský, Jiří X. Buryan