Střepy nesmyslných nadějí
Milé kolegyně, milí kolegové,
ti z vás, kteří se letos nebudete honosit čestným, ale bohužel často i podceňovaným titulem „prváci a prvačky“, mi zajisté prominete, že tento rozehřívací článek přináší informace vám jistě důvěrně známé a stokrát omleté. Také jste však kdysi byli Novými Tvářemi na naší fakultě a nějak jste se museli dozvědět, do čeho jste se to, nešťastníci, dostali.
Vy, kdož jste se probili zábavnou tipovací soutěží se státní účastí pojmenovanou vtipně „přijímací zkoušky“, zapomeňte s okamžitou platností i účinností na to, že v nejbližší době oslníte okolí svými právními rozbory a radami. Vaše hlava totiž musí být nejprve roztažena do polohy tzv. všeobecného rozhledu budoucího právníka a vy se načas stanete tak trochu filosofem, sociologem, psychologem, potencionálním top managerem a především, což je velice krásné, historikem. Co znamená pojem „Právní dějiny“ (zejména ty české, moravské i slezské), už víte z mnoha sci-fi vyprávění nabývajících podob mnohdy až obludných legend a bájí. Proto jen ve zkratce: naučit se nazpaměť telefonní seznam právních názvů, dat, čísel, zásad i pramenů (vzniklá všehochuť by možná vydala na několik zábavných pořadů komerční televize), kvůli zápočtu se stát amatérským kronikářem právních dějin vašeho místa bydliště, abyste později mohli říct: „mám Čecha u Marty za tři“, což neznamená než: „nadmíru úspěšně jsem složil zkoušku z ČPD u dr. Kadlecové“.
Bez základů „Právní filosofie“ jste méněcenné nuly, kterýžto výrok by klidně mohl zaznít z úst dr. Machalové. Nutno znát celou plejádu myslitelů zabrousivších někdy do práva, z nichž Karl Marx rozhodně nepatří mezi ty nejméně důležité. Diskutovat se zmíněnou doktorkou však opatrně! Váš vlastní názor by mohl být ihned zaměněn za osobní útok, respektive za urážku na cti. Přemýšlejte o významu poetismu „ženský šovinismus“.
„Sociologie práva“ vás poprvé a naposled za studium (nejste-li otrlí cynici) bude normálně bavit. Na přednášky choďte, neboť již nikdy se toho tolik nedozvíte o příčinách a fázích lásky, jakož i o kulturních kořenech a zvycích rakouských pytláků, prostitutek a univerzitních kapsářů.
Trocha „Politologie“ nikoho nezabije. Přednášky z úst doc. Kroupy vám názorně ukáží, jak se lze příjemně nudit, nemáte-li zrovna do čeho píchnout. Posedíte, pohovoříte s přáteli a nad seznamem přednášek se pak společně zasmějete, o čem že zas ten starý lišák dnes mistrně pomlčel. Semináře však nepodceňujte! Minimálně u dr. Vlčkové musíte umět odrecitovat názvy kapitol a podkapitol i o půlnoci.
Takto bych samozřejmě mohl pokračovat libovolně dál a poštvat si proti sobě polovinu fakulty. Neškodní vyučující, o nichž jsem pojednal výše, ale zdaleka nejsou tak zničujícím problémem jako vaše budoucí střety s počítačovou byrokracií (nepochopitelné změny postupů a návodů během již započaté registrace apod.) či naopak se studijním oddělením, které je informačními technologiemi naprosto nezasažené, takže snaží-li se student něco zjistit, dočká se posupného mlčení a s úžasem sleduje, kterak si kdosi myje ruce.
Jaroslav Červenka