zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 31
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1811. (Sessions 1768)
Uznáme manželství osob stejného pohlaví?
     

Uznáme manželství osob stejného pohlaví?

V posledních letech probíhá v České republice diskuse nad uzákoněním možnosti partnerského vztahu osob stejného pohlaví, obdobného vztahu manželskému – tzv. registrovaném partnerství, které propagují některé zájmové aktivity. Velký problém vznikl ohledně specifikace obsahu partnerského vztahu – zejména o jeho veřejnoprávních aspektech a také problematiky dětí, zejména společné adopce partnerů. Proti se postavily zejména katolicky orientovaná sdružení a strany a některé projevy členů Poslanecké sněmovny (poslanec Tollner) na mnoho lidí dodneška působí prazvláštním dojmem. Ani několikátý pokus a zavedení institutu, který jistým způsobem bude právně závazně respektovat soužití osob stejného pohlaví Parlamentem neprošel, ačkoliv podle průzkumů veřejného mínění bylo zřejmé, že zákon o registrovaném partnerství většina obyvatel schvalovala a my můžeme diskutovat, zda to bylo či nebylo správné.

Naděje párů stejného pohlaví by však nemusely tímto končit. Asi jeden z nejliberálnějších států ve světě – Nizozemí totiž uskutečnil nevýslovně zásadní krok v pohledu na manželství. Vycházejíc z teorie, že všichni lidé bez ohledu na rasu, věk, pohlaví (a také sexuální orientaci) mají stejná práva a nemohou být na základě odlišnosti jakkoliv diskriminováni, pak manželství, jež je pak trvalým společenstvím pouze muže a ženy, jak říká §1 94/1963 Sb. o rodině, je podle holandského názoru vůči osobám homosexuálně orientovaným jistým způsobem diskriminační, neboť této skupině zakazuje navázání jistého právního vztahu, zatímco jiným to povoluje. Ať s tímto můžeme souhlasit nebo ne, zavedl možnost uzavření manželství i pro osoby stejného pohlaví. Nejde přitom pouze o formu registrovaného partnerství, ale o rovnoprávné manželství jako každé jiné. Co z toho může pro nás vyplynout?

Když se český manželský partner rozhodne odjet na dovolenou do ciziny, je manželství bez dalšího uznáváno; co se ale stane v případě nizozemského páru stejného pohlaví v případě nějakého problému v České republice a co v případě, kdy se český pár stejného pohlaví rozhodne uzavřít manželství v Nizozemí? Jaký to bude mít vliv na jeho postavení v České republice.

Uznání manželství se bude řídit dle mezinárodního práva soukromého. Český homosexuální pár bude tak zřejmě chtít (protože bude mít tu možnost) v Nizozemí uzavřít manželství dle nizozemského práva. Podle §19 a §20 ZMPS se způsobilost osob uzavřít manželství bude řídit právem státu příslušnosti (lex patriae), zatímco forma sňatku právem místa, kde se manželství uzavírá (lex fori). „Snoubenci“ (jenžto termín používá český zákon o rodině) stejného pohlaví tak musí mít způsobilost dle českého práva (věk, duševní zdraví…), samotné uzavření sňatku se bude řídit dle práva nizozemského. Sňatek bude uzavřen před příslušným úřadem Nizozemského království (ne před českým zastupitelským úřadem) se všemi právy vůči Nizozemí, stejně tak, jako by tomu bylo u manželství uzavřeného cizinci na našem území před českými úřady, a vznikne platné manželství dvou osob s českým občanstvím dle nizozemského práva.

„Běžné“ manželství dvou Holanďanů se český stát nebude bát uznat, v tomto případě, ale dojde ke komplikacím a je otázkou, jak na tento případ bude české právo nahlížet. K tomu, aby takové manželství uzavřené v jiné zemi mělo veřejnoprávní účinky i v ČR, bude uznání zřejmě nutné. Za veřejnoprávní účinky manželství můžeme považovat jiný způsob výpočtu daně z příjmu, ale i adopce… K tomu, aby české úřady manželství respektovaly bude třeba mj. i oddacího listu vydaného speciálně pověřenou matrikou na Magistrátu města Brna a bylo by asi nutné se obrátit na soud (určení, zda manželství existuje). Soud může zrušit manželství i bez návrhu v případech uvedených v §§11 - 14 zákona o rodině. Jde o případy manželství s již ženatým mužem či ženou, mezi příbuznými, s nezletilým a s osobou zbavenou právních úkonů; není však výslovně uveden případ manželství osob stejného pohlaví.

To by ale bylo zcela určitě v rozporu s §1 zákona o rodině, z něhož vyplývá, že manželství může existovat pouze mezi jedním mužem a jednou ženou. Soud by pak pravděpodobně postupoval podle procesních ustanovení ZMPS a neuznal by manželství za uzavřené z důvodu rozporu s veřejným pořádkem ČR. Manželé stejného pohlaví by pak nemohli docílit toho, aby jejich manželství, ač platně uzavřené a právně respektované v Nizozemí, mělo veřejnoprávní účinky i v ČR.

Otázka je, jak by to bylo se soukromoprávními účinky takového manželství – tedy s majetkovými vztahy mezi manžely a případným dědictvím. Kdyby bylo manželství mezi dvěmi osobami stejného pohlaví uzavřené v ČR, šlo by o tzv. manželství zdánlivé, právně neexistující, nevyvolávající právní následky. Tím, že k uzavření došlo platně v cizině, situace se mění. Soud nemůže z vlastní iniciativy takové manželství neuznat, jelikož nejde o případy uvedené v §§11 – 14 z. o rodině. Soud by tak rozhodoval pouze na základě určovací žaloby dle §80 písm. a) občanského soudního řádu. (Mohlo by to také být vykládáno takovým způsobem, že by takové manželství bylo až do právní moci rozsudku v pořádku, i když jinak by se jeho nicotnost posuzovala ex tunc.)

Soud by ale např. v případech dědických musel respektovat, že mezi manžely existoval právní vztah podle nizozemského práva a v tomto směru také pohlížet na zařazení pozůstalého manžela do příslušné dědické skupiny při dědění ex lege v případě neexistence testamentu. V tom by tedy „manžel“ získal výhodu vůči jiným dědicům, protože jinak by dědil pouze jako osoba spolužijící podle §§ 474 – 475 občanského zákoníku. Zajímavý by též byl pohled českého práva na vznik společného jmění manželů (už např. kvůli střídání pojmů „manželé“ a „muž a žena“ v §143a OZ). Mohlo by také dojít k paradoxní situace, kdy jeden z manželů uzavřel manželství s osobou opačného pohlaví v ČR podle českého práva. Náš právní řád by poté zřejmě preferoval platnost manželství uzavřeného mezi osobami opačného pohlaví, dle právního řádu nizozemského by však šlo o bigamii (pokud vůbec lze tento výraz na danou situaci použít)…

Jaké „výhody“ by pak manželství dvou osob stejného pohlaví mohlo mít v případě jeho uznávání v České republice?

Soud by tak podle mého názoru nepřihlédl k manželství jako k účinnému na území České republiky. Ani by podle českého práva neuznal jeho platnost a úkony učiněné jeho jménem. Soud by však musel přihlédnout k tomu, že takový platný vztah byl uzavřen a existuje na území Nizozemí a „snoubenci“ tak projevili vůli zavázat se vzájemně jistou sumou soukromoprávních vztahů. Vztahy mezi manžely by pak uznány být měly, a to včetně případného dědictví a možnosti vzájemného zastupování, tak jako tomu je v případě českého manželství. Soud by tak neuznal takovéto manželství dle nizozemského práva jako specifický institut, ale pouze by měl akceptovat, že mezi subjekty, které v Nizozemí manželství uzavřely, existuje jistý počet, z tohoto manželství vzniklých, platných právních vztahů a tím respektovat jejich vůli. Tím hlavním by však pro takové dvě osoby byl ten pocit, že jsou manželé (i když jen podle cizího práva) a jejich vzájemný vztah má jistý rys formálnosti, i když by byl u nás postaven na tak nejistých základech. Přesto by tato i malá jistota a opora nabyla pro ně velkého významu.

Jiří X. Buryan

Přesný právní výklad tohoto případu je podle mého názoru značně nezřetelný a ani já si nemohu činit nárok na to, že mé závěry jsou stoprocentně správné. Zřejmě i zde bude platit pravidlo, že přesné řešení stanoví až soud či zákonodárný sbor.

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 4 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 31

 

Chapadlo

Krátká zpráva o krátké návštěvě

Kam jsme se poděli...

Obchodní smlouvy v „novém“ kabátě

Jedna kočka za druhou

Lesk a bída vědy historické

Ostrovy života - dvojí metr

Poněkud rozpačité divadlo

Co se v mládí naučíš...

Uznáme manželství osob stejného pohlaví?

Senátní zpravodaj

Jdou si s náma zaslawjenit!

HOSPODY No.6

Pohádka na nedělní odpoledne

Za pozemkovým právem

JAK SE ŽIJE NA NAŠÍ FAKULTĚ

Diskriminace na naší fakultě

Rapující školka

Když se studenti táží

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners