Jdou si s náma zaslawjenit!
Že z nadpisu vůbec nic nechápete? Ale o to přeci jde, o milá, těžko pochopitelná překvapení, šoky a podobná zemětřesení. A právě takovým zážitkem je pravidelně občasné setkání divadelního spolku Slawjena čili Slawjení.
Pokud se nějakým omylem vypravíte do divadla Polárka (nenechte se zmást tím, že toto dividlo možná neznáte, bylo prostě z vašeho pohledu zakryto Hadivadlem či Martou, protože na rozdíl od většiny návštěvníků Polárky máte už patrně...alespoň dámská část čtenářstva...pubertu za sebou), tedy pokud se vypravíte do dětského divadla na večerní představení jakýchsi ochotníků, může proběhnout pouze milé překvapení. A proběhne.
Ochotníci ze spolku Slawjena jsou totiž namnoze studenty JAMU, oboru muzikál, a je skvělé poslechnout si v podání této neskutečně energické skupiny budoucích Střihavků a Norisových (?) česky „přetextované“ muzikálové hity, romantický duet pro dva tenory („O nás dvou už každý ví...“, ano chlapci, teď už každý), bluesovou improvizaci na téma článku z Blesku „Landovský se přecpal dorty“ či voničku slovenského popu v českém překladu (taky vás voda drží nad vodou?) a další šílenosti pospojované pod názvem LaSiDo (kdo nesleduje na Nově každopáteční průběh těhotenství Sabiny Laurinové, asi nepochopil, o čem je řeč).
Když si navíc představíte improvizace účikujících, meziscénky a pseudorozhovory, další hity od Moravy po jižní Afriku, to vše doprovázené laškováním ze strany publika (které jiné publikum než spolužáci dokáže freneticky vytleskávat přídavek a když si ho vymohou „znechuceně“ odejít?), dojde vám, že je na čase přestat nadávat autorovi recenze, který prozradil všechny vtipy představení a vypravit se do Polárky. Představení 15. dubna (plus mínus...) bude zase o něčem úplně jiném....A těšte se, pohřeb bude žehem!
Pavel Molek
