Chuť ano, ale čas budeme trávit jinde. Poddajnému mozku vnucuje se nyní otázka: Ale kde? Toť samozřejmě otázka, jež se svou nechutnou existenciální podstatou strefuje přímo do černého. Jak by řekl klasik: přímo do díry.
Kde tedy strávit tolik volného času? Odpověď na tuto otázku přečetli jsme si jednoho škaredého podzimního dne v nejmenovaných studentských novinách. Ve STUDOVNĚ. I začali jsme se zajímat, jak se tam dostaneme, jak to tam vypadá a co že to tam čepují. Co bychom to byli za degustátory, kdybychom to na vlastní oči neprozkoumali. A právě takovým hochům, nezkušeným jako jsme byli my, je určen tento existenciální cestopis.
Již sama cesta připomíná cestu do pekla. Pokud může být peklo v prvním suterénu. První obludu spatříte v zrcadle, jež nainstaloval majitel instituce za účelem zapamatování si své vlastní podoby za normálního stavu. Obrovským kladem lokálu je šatna. Řada skříní táhnoucí se do existenciálního nekonečna je úplně zdarma, což jsme my, šéfredaktorem nesponzorovaní průzkumníci, přivítali s jásotem. Jásot utichl poté, co jsme zjistili, že skoro žádná ze skříněk není volná, tedy, a contrario, že skoro všechny jsou obsazené. Nicméně se nám podařilo objevit jeden volný depositář, do kterého jsme naházeli našich padesát osm svršků, šest batohů, dva spacáky a jeden existenciálně složený stan pro šestnáct osob. Uschovali jsme na bezpečné místo (Pavlova levá ponožka, ta bez díry) klíček s číslem 666 a vydali se vstříc dalším dobrodružstvím. Vchod do podsvětí střežil Kerberos. Vchod do studovny střeží elektronický Kerberos. Neštěká, nekouše, pouze občas pípá. Příjemně nás překvapil intimní charakter stolků. Každá existence zde může pít zcela nerušena jinou dotěrnou existencí. Menu je zde velice rozličné. Pokud si nepřinesete své vlastní zásoby, máte možnost vyzkoušet nepřeberné množství místních specialit. Doporučujeme vyhnout se extrémně lehkým pochutinám, rychle lezou do hlavy, a přejít raději k tučnější nabídce. Ovšem pozor! Leccos je silně nestravitelné. Nedoporučujeme: z vín: Müller Filip, z destilátů si nedávejte Malého Siváka, dejte si raději velkého, čehokoliv jiného. Jako obvykle jsme se uvelebili mezi pivovary. Fialův Občánek je poněkud hořký, nicméně lepší než Kučerův Mezánek. Obě desítky, kvalita však zcela nesrovnatelná. Jasným favoritem se ale stal Duševní Vlastník, řezaný zkušeným sládkem z Telce.
Jako v každé správné hospodě, i zde dostanete nějakou tu existenciální chuťovečku k pivu. ProKlestíte-li se takovýma “chuťovkama” jako jsou Blažené Základy, politologův sen či Houbová polévka, dostanete se téměř k vrcholu. Tím je překvapení šéfa katedry. Bohužel, to nám zůstalo utajeno, poněvadž jsme byli nuceni opustit klub pět minut před zavírací hodinou. Škoda. Existenciální škoda. Návštěva tohoto podniku však byla nesmírně zajímavá. Kuchyni jsme však v rámci časové tísně nestihli prověřit, doslechli jsme se ale, že tam vaří dobrá Kuchta opravdu Chutné Večeře.
Generální klauzule: Intenzita a frekvence návštěv tohoto podniku je přímo úměrná zoufalosti a nebrzditelné zděšenosti studentů způsobené blížícím se existenciálním období zkoušek.
Hodnocení: všechny námi oceňované kategorie: Existenciální.
