ve Svaté zemi? Militantně – napadne vás. Aby ne! Neustále vyhrocený a ostře sledovaný arabsko-izraelský konflikt „nenechává spát“ ani naše média. Z úst večerních zprávozvěstů, stránek novin a reproduktorů rozhlasových přijímačů jsme pravidelně zahlcováni informacemi o tom, kterak se židovský či arabský fanatik obalil výbušninou a nastoupil do jeruzalémské MHD; na čem se smluvili islámští fundamentalisté či jak pokračují jednání tatíka Jásira.

Tahle záležitost je stoprocentně v podvědomí každého tamního usedlíka, ale věřte, že nejistota všechny bytosti do určité míry spojuje a do určité míry otupuje, že u obyčejných lidí není tak zle, jak by se mohlo zdát, a co vím určitě, v Izraeli se dají prožít pohádkové prázdniny.

Pohleďme tedy z jiné stránky. Má-li výletník chuť si zaplavat, může tak učinit ve třech mořích (na výběr má Středozemní, Mrtvé a Rudé). A co je paráda, kdyby byl hodně nerozhodný, v klídku by za jediný den stihl všechny. Je-li výletník historicko-biblický nadšenec, může se mu stát, že i s přesně vypracovaným harmonogramem bude ukájet svoji žádost po poznání kolébky evropské kultury několik měsíců. A ocitne-li se výletník ve finanční tísni, nezbude než pobýt pár týdnů v jednom z mnoha místních kibuců nebo zajet na nějaký ten pátek do většího města, nejlépe na pobřeží, a pokusit se sehnat fleka tam. Mimochodem je to nejlepší příležitost, jak poznat místní lidi.

Nejvíce žije v Izraeli samozřejmě Židů. Jsou uzavření, pracovití a dodržují tradice. To muslim se naopak (na první pohled) moc nepředře. Sedí si ve velké pohodě na ulici před hospůdkou, hraje vrhcáby a pokuřuje vodní dýmku. Je přátelský (někdy až moc) a 5x denně se modlí. Křesťan, který žije v Izraeli, je nám mentalitou asi nejblíže. Ale výletník znalý Nového zákona, očekávající, že toto náboženství zde na něj bude dýchat z každého kousku země, by byl asi zklamán. Žijí tu také drúzové, poznala jsem jen jednoho, je policajt, žije v drúzské vesnici a jeho děti chodí do drúzské školy. A pak tu máme beduíny a ti zase žijí ve stanech v Negevské poušti, vyznají se v přírodní medicíně a na své předky nedají dopustit.

Země plná paradoxů. Stojím v Jeruzalémě kousek od Zdi nářků, kam Židé šeptají své prosby. Blíží se dvanáctá hodina a z Chrámové hory začíná muezzin svolávat „své ovečky“ vyznávající islám k modlitbě. Křesťanské kostely odbíjejí poledne.

Takže? V Izraeli bývá i slunečno.