Máme politickou krizi?

Nastávají časy, kdy už snad každému nezbývá než se zamyslet nad dalším vývojem v naší republice. Problémy s Miloševiči či Lukašenky sice nemáme, ale zjevně se začíná projevovat únava starších osobností naší politické scény a nedostatek těch nových. Dalo by se říci, že naše reprezentace se pomalu rozpadává a ztrácí jak svůj dřívější (porevoluční) elán, tak mnohdy i minimální nutný smysl pro realitu.

Tolik obdivovaný a vážený prezident ze zvláštních důvodů jmenuje představitele jedné z nejdůležitějších státních institucí – ČNB – proti vůli všech, jichž se to týká. Obratné vyjednávání s p. Tošovským mu vyneslo možnost jmenovat guvernéra dříve než vstoupí v platnost zákon, který mu tuto pravomoc zčásti odejímá. A shodou okolností člověka (pana Tůmu), který je snad ze všech možných ten nejkontroverznější. Proč jmenoval moudrý pan prezident někoho, proti komu se staví jak vláda tak i nejsilnější opoziční strana a vlastně i bývalý guvernér? Má to nějaký jiný význam, než že chce pan prezident mít na postu guvernéra ČNB – tedy instituce se značným vlivem na ekonomiku, která musí spolupracovat s vládou již ze své podstaty – svého člověka? Je ale ČNB místo, kam by se měli dosazovat něčí muži?

Další vrcholný představitel – premiér Miloš Zeman již po nezdařených volbách a po mediálně neslavných šloufovinách definitivně ztratil podporu a autoritu ve své vlastní straně. Přesto však se dlouho očekávaný nástupce Zemanův ministr vnitra Gross o toto místo nijak zvlášť nehlásí a přenechává je spíše Vladimíru Špidlovi, tedy člověku bez výrazného zastání.

Václav Klaus na rozdíl od Miloše Zemana ztrácí autoritu hlavně mimo vlastní stranu (pomineme-li Lucku Bílou). Avšak i členové ODS se potichu modlí za zdařené prezidentské volby, aby konečně bylo možno uklidit současného předsedu parlamentu na post prezidenta. A 4koalice? Zdařilé volby, které byly spíše o úsměvech než o programech, vyvolaly nové naděje. Ale po volbách se navzdory předvolebním tvrzením znova ukázalo, že čtyřkoalice má mezi sebou více rozdílného než společného. I KDU-ČSL už začíná tušit, že si pakty s US sníží svůj koaliční potenciál více, než by bylo záhodno a váhá v další 4integraci a spíše ji blokuje.

Co opravdu chybí, to jsou zjevně mladí, chytří a hlavně charismatičtí lidé. A přesto těch málo z nich se bojí prosadit své vize… Co právě vy?

Jiří Buryan