zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 12
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1882. (Sessions 1853)
NEPOCHOPENÍ GÉNIOVÉ ANEB POHŘBĚTE NÁS V BRUSELU
     

NEPOCHOPENÍ GÉNIOVÉ ANEB POHŘBĚTE NÁS V BRUSELU

Ve dnech 30. dubna až 3. května 1998 se uskutečnil v pořadí čtvrtý ročník soutěže The Central and East European Moot Court Competition, pořádané organizací British Centre for English and European Legal Studies při Varšavské univerzitě. Na rozdíl od předcházejících ročníků, konaných v Polsku, hostila tentokrát soutěž pražská UK. Rolí soudců se ujali odborníci na evropské právo z Velké Británie, Německa, Švýcarska i České republiky v čele s lordem Slynnem of Hadley, členem soudního výboru Sněmovny lordů. Mezi 17 týmy ze 13 zemí střední a východní Evropy se  objevil i tým MU Brno.

"Nechceš jet na soutěž? Potřebujeme ještě jednoho do družstva. Je to simulovaný proces u Evropského soudního dvora, bude to sranda. Mluví se tam anglicky." "No, já nevím..." "Tak tady máš materiály, pročti si to. Já teď spěchám, ještě se pak nějak domluvíme." A tak jsme jeli. Tres collegium faciunt!

Čtvrtek večer, registrace - zapisovatelka se diví, že jsme jen tři a že nemáme žádný doprovod. Dozvídáme se, že začínáme v pátek ráno jako žalovaná strana. Příliš nás to nepotěšilo, přece jen jsme tajně doufali, že přijdeme na řadu později a budeme se moci na někoho podívat. No co, nějak to dopadne. Ještě trocha konverzace s těmi, kteří dosud neopustili téměř snědené mísy švédského stolu, a pryč. Chceme si ještě jednou projít celý případ. Po několikahodinovém čtení judikátů uléháme s intenzivním pocitem, že předtím jsme toho věděli víc.

Pátek ráno - slavnostní zahájení v aule (naše je hezčí), rozchod družstev do určených "soudních síní". Nám připadla aula. Místnost se vylidňuje a jakoby zvětšuje, zůstáváme jen my a naše protistrana - čtyři Kazaši. Vypadají strašně našroceně. Snad jsou stejně nervózní jako my. Přicházejí soudci, nějaká uvítací fráze, ring volný. Kazaši přednášejí žalobu, my se vyjadřujeme. Tomáš přichází s v praxi velmi používaným argumentem, že Evropský soudní dvůr není pravomocný tento spor řešit. Bohužel to nemůže opřít o pořadateli poskytnuté materiály. Doufáme, že nám dají body alespoň za originalitu. Pár dotazů ze strany soudu, konec představení. Pod okny projíždí majálesový průvod.

Jdeme na oběd do menzy. Bagety evidentně připravené už ve čtvrtek svědčí o tom, že se první máj slavit prací nikdo neodhodlal. Dle mého názoru je naplnili zbytky od večeře, ale nemohu to prokázat. Každopádně by se po rozžvýkání daly využít jako kyt na okna, případně jako lepidlo na cokoliv. Před začátkem odpolední části soutěže zbývá ještě trochu času, tak se jdeme projít po nábřeží.

Pátek odpoledne - pobíháme podle pokynů pořadatelů od místnosti k místnosti, abychom nakonec skončili v té první. Spolu s námi pobíhají i Moldavci, naši žalovaní. Soudci už jsou na svých místech. Není nad dobrý první dojem. Pokračujeme v obdobném duchu. Vlaďce při přednášení žaloby vypovídají hlasivky, navíc nám někam bez rozloučení odešly poznámky, teď opravdu potřebujeme ten v pravidlech inzerovaný čas k poradě. Až později jsme zjistili, že to, co jsme považovali na našem vystoupení za špatné, bylo ohodnoceno kladně. A naopak.

Pátek večer - večeře v restaurantu U Maxima, spojená s vyhlášením semifinalistů. Podává se pečené maso, zelí a knedlíky, zřejmě aby se zahraniční aktéři soutěže blíže seznámili s tradiční českou kuchyní. Mé chuťové buňky sice byly původně naladěny na něco jiného (třeba pečené pstruhy), ale změnily názor vcelku hbitě. Po jídle se všichni směstnáváme do jedné místnosti k vyslechnutí verdiktu. Fakt, že jsme nepostoupili, přijímáme se smíšenými pocity. Asi se to dalo čekat, ale tak špatní jsme přece zas nebyli... Odjíždím, zbytek naší reprezentace se rozhodl podívat se, jak to celé dopadne. Podezírám je, že jejich rozhodnutí značně ovlivnila. také vidina závěrečné večeře. Tím hlavním důvodem však jistě byla touha zjistit výsledky soutěže a snaha setkat se s lordem Slynnem, který měl mít v Praze přednášku.

Než se dozvím, kolikátí jsme skončili, přidám pár pozoruhodných faktů či drbů, jak kdo chcete. Všechna družstva byla čtyřčlenná. Všechna družstva měla dva poradce, z toho byl zpravidla jeden rodilý mluvčí. Jisté družstvo z nejmenovaného státu bývalého SSSR se na soutěž připravovalo po několik měsíců pod vedením rakouské lektorky, členkou jiného družstva z jiného státu bývalého SSSR byla studentka angličtiny a nikoliv práv, jak by dle pravidel mělo býti. Dějí se věci různé, není-liž pravda.

Úterý dopoledne, PrF MU Brno, chodba mezi přednáškovými místnostmi - setkávám se s Vlaďkou. "Tak hádej, kolikátí jsme?" předává mi diplom za účast. "Chceš hodně optimistický odhad? Patnáctí." "Ne. Sedmnáctí. Sedmnáctí ze sedmnácti." Do finále postoupila Budapešť a - Plzeň, jejíž tým se už od začátku tvářil, že přijel vyhrát. Nevyhráli. Alespoň nějaká radost, byť škodolibá. Asi by to chtělo nějaký závěr. Tak tedy dobrá, bude ale nejspíš dost schizofrenní. Byla to každopádně cenná zkušenost. Určitě nehodláme nijak omlouvat své umístění, ač mohlo být jistě lepší. Po bitvě je každý generál. Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby si příště naše univerzita vylepšila reputaci. Protože pro soutěž platí pravidlo jednou a dost, my se na tom můžeme podílet už jen radou našim nástupcům. Doufáme, že se nějací najdou. Aspoň tři. Howgh.

Lucie Krobotová

Autor: Lucie Krobotová

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 0 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 12

 

Chapadlo

Le 14 Juillet 1998 aneb Jak zemřít za Francii

Einstein, Palacký a liška Bystrouška

Náměstkův deník

Cursus Innovati "Uprchlické právo v kombinaci s cizím jazykem"

Causa: Příjímací zkoušky

NEPOCHOPENÍ GÉNIOVÉ ANEB POHŘBĚTE NÁS V BRUSELU

Antichapadlo doktora Čuka aneb Vítejte

Milan už jde

Komparatistika na právnické fakultě

Rozdělování amerických knih

Knihovna po přechodu

Jak se žije v .... (Postřehy z cestování po Norsku)

Z New York Timesů

Miniprůzkum II

Poděkování

Ješte k P.P. Pasolinimu

Malá úvaha o vlastenectví

MLHA V SAMOTÉ SUDETENLAND

Senátorské tance

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners