Balekijan

26. 10. 1999 nás svou návštěvou poctil pan prof. Wahé H. Balekijan z univerzity v Salcburku, aby nás nadchl svou přednáškou na téma Základní principy práv menšin v kontextu evropské integrace.

Páně profesorovy úvahy mne skutečně zaujaly, jelikož se absolutně neslučovaly s těmi mými. EU se v současnosti potýká s mnoha vnitřními problémy, obchodními válkami skrz drůbež, názorovou roztříštěností v mnoha ohledech atd. Ne tak podle pana profesora. Přednáška byla vedena formou jakési pohádky či popisu ideálního stavu. Byl by v tom čert, abychom se, my, pohrobci řecko-římské právní tradice, nakonec nějak nedohodli. Prostě jsem měl pocit, že se mne někdo snaží obalamutit, ale nerad bych vzbudil dojem, že mne přednáška popudila. V okamžiku, kdy jsem pochopil, oč jde, zahodil jsem kritický úsudek stranou a poddal se optimismu, který na mne útočil z reprobeden. Spokojeně jsem se uvelebil a nechal se opájet vizí budoucí konjunktury a blahobytu. Euroskeptikům v posluchárně se dělalo mdlo. Ostatní si četli.

Přednáška však měla i jiné významné specifikum. Byla vedena v angličtině a překládala ji Pavlínka. Pavlínka je studentka 2. ročníku a moc se nám líbila. Měla šarm a grácii, s nimiž elegantně zvládla veškerá úskalí cizího jazyka. Pavlínka byla skvělá, nakonec se blýskla i geografickými znalostmi, když Stockholm přeložila jako Švédsko a Hamburg coby SRN. Chytrá. Vždy, když byla v úzkých, tak zvedala obočí a zajímavě krčila rameny. Jednou se začervenala. Byla bezvadná. Bezvadná jak EU, za což si vysloužila náležitý a zasloužený aplaus. Když za ní zapadly dveře od posluchárny, tak půlka učebny srdceryvně vzdechla. Ach.

Člověk nemusí vždy souhlasit se vším, co na přednášce slyší, důležitější je, aby si s sebou něco odnesl. V mém případě to byla trocha tepla v srdci, více optimismu na další cestu do euroráje a motivace pro navštěvování školy. Každý den totiž doufám, že opět potkám krásnou Pavlínku.

Stavělík