Úlety z podstaty

Zuzyl s Rafylem nad skleničkou rumu s volodkou šplouchnutou zelenou probírají zapeklité peklice úletů z podstaty. Vagyr stojí sedm svetrů opodál v rohu a myslí.

Raf: „neblufumuj viz oraštnurka.“

Vagyr se směje a poznamenává si do notebooku: deset mrtvejch vystříká kohouta na hodinách. Rafyl se Zuzylem hodí očko na peřiňák. Kohosi pode mlejnem rohouši obnosí nad tričko. Vagyr usíná – nevybitý a neukojen. Přichází Kokryl.

„Arabské sprosťárny na rubu trenek vymazány, to je můj nový podařený kousek.“ Zuzyl obkrouží pohledem celý Sušyl, Rafyl se dusí vdechnutým popelpleníkem. Ze záhrobí vybíhá Charmsyl s utrženou hubou.

„Nežvýkej houby po dešti, odlešti krutou rozmýtinu. Syrová podlitina zaměřila svatounictví na rohu kostela. Kádéúčko vymanilo drápy z přehřátých drátů. Das ist doch toll – - neregistrace a basta!!“

Charmsyl konečně mizí, duch se rozpouští v roztoku zrcadlových depozic. Kokryl se uhodí palicí na prasata mezi kolena a odplazí se na záchod za účelem sebevyjádření. „Slyšte, kolegové!!“ Checht a řetěz.

Zuzyl s Rafylem konečně osaměli. Sušyl ale poulí Skryté Oko odkudkoli. Rafyl si holí tvář rezavou břitvou.

„Založíme občanské sdružení.“

Světlo odplouvá ke kanálové mříži, Vagyr nikoli. Ekomoníto manažereme párky. Čeká na odsud osudu.

ABENDSTERN