Boj o život

Člověk začíná o něco bojovat nejčastěji až ve chvíli, kdy to ztrácí. Toto je vlastně základní myšlenka velmi nebezpečného lékařského pokusu („Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu“), který je v „proslulém“ slovinském sanatoriu realizován veřejností nedoceněným dr. Igorem. Ten se v budově plné bláznů (opravdových i předstíraných) snaží mladé dívce, jež sem byla převezena v těžkém stavu po neúspěšném pokusu o sebevraždu, uměle navozovat srdeční záchvaty a dávat jí naději již jen na několik dní života. Tím v ní vyvolá zatím nepoznanou touhu žít a vychutnávat každou minutu, i když před tím toužila pouze po smrti. Hlavní linie příběhu je doplněna ještě dvěma dalšími, které však dospívají ke shodnému závěru, totiž poznání hodnoty opravdového života se vší jeho „normálností“. Představovat brazilského spisovatele Paula Coelha myslím v současné době, kdy je knižní trh zásoben mnoha jeho romány, není třeba. I tato kniha, ačkoliv je oproti Alchymistovi nebo Páté hoře výrazně současnější (umístěním děje), však zdůrazňuje obohacující individualitu každého lidského života.

Na závěr snad malý důkaz, že se nejedná o moralizující vážnou četbu:

,,Škoda, že Alláh, Jehova nebo Bůh – na jméně nezáleží – nemůže žít v dnešní době. Protože v tom případě bychom byli všichni v ráji, zatímco On by pořád vyřizoval stížnosti, odvolání, žádosti, soudní příkazy, zatykače a v nesčetných slyšeních by musel vysvětlovat, proč se rozhodl vyhnat Adama a Evu z ráje jen proto, že přestoupili jeden zákon, který představoval čirou zvůli: nepojíst ovoce Dobra a Zla.‘‘

MIROSLAV JURMAN

Coelho, P. : Veronika se rozhodla zemřít, Argo, Praha 2000