Ke mně má každý dveře otevřené

Rozhovor s doc. Janem Svatoněm

Čekají fakultu nějaké převratné změny? Hodláte pokračovat v  nastoupené cestě anebo přesměrovat loď na jinou světovou stranu?

Vyjdeme-li z toho, že základem slova "převratné" je slovo "převrat", pak nutně musí následovat lakonická odpověď - "Ne". Jako člen předcházejícího vedení jsem se spolupodílel na vývoji fakulty v posledních letech, a proto spíše hodlám pokračovat v nastoupené cestě. A i to je pro mě "výzvou velikou". Plavba je ostatně vždy náročnou záležitostí nejen pro techniku, ale také pro členy posádky a není vždy jednoduché doplout do Indie.

Co považujete za svůj prvořadý úkol v  pozici děkana PrF MU?

Zcela nepochybně to je úkol převzít a zajistit běžný chod fakulty. Může se to jevit jako příliš přízemní, avšak je to tak. Ačkoli tři členové předcházejícího vedení jsou jeho součástí i nyní, neznamená to, že mám po starosti. Vytvořit skloubený tým, který je dostatečně náročný a kritický nejen vůči sobě, není z úkolů nejjednodušších. Současně poznamenávám, že zahajujeme svoji činnost bez tajemníka fakulty a navíc v podmínkách rozpočtového provizória. Pevně však doufám, že tento stav skončí právě s měsícem "aprílem". Jedním z mých prvních úkolů je v co nejkratší době zabezpečit kvalitní sekretariát děkana.

Je pro Vás jmenování bez protikandidáta poctou, nebo berete post v situaci "někdo to dělat musí"?

Odpovím takto. Jmenování si vážím - ostatní je mimo mě.

Plánujete nějaké personální změny ve složení kateder?

Je otázka, zda se personální změny ve složení kateder dají plánovat děkanem fakulty. To by spíše mohla být inspirativní otázka pro jejich jednotlivé vedoucí. Jako děkan se však domnívám, že fáze kvantitativního růstu kateder (a vůbec pracovišť na fakultě) je vyčerpaná. Nutně by proto mělo docházet pouze k takovým změnám, jež by vytvářely a posilovaly předpoklady k reálnému zlepšování výuky a ke zvyšování kvalifikační úrovně učitelů, sledovaly rozšiřování předpokladů a podmínek pro internacionalizaci výuky a v neposlední řadě by také vycházely z loajality učitelů k fakultě. Jednou z okolností, která by mohla v těchto otázkách sehrát jistou (zdůrazňuji jen jistou - ne vše řešící) úlohu, je například předpokládaná tzv. vnitřní akreditace na  fakultě. V každém případě však opakuji, že děkan fakulty není v této otázce "jediným potrefeným".

Jsou nutné přijímací zkoušky? (Nebylo by rozumné, aby v Praze vychovávali ty, co mají zájem externě získat diplom a na jiných fakultách by studovali pouze zájemci o opravdovou školu?)

Za stávající legislativní, rozpočtové a kapacitní situace přijímací zkoušky nutné jsou. Obecně řečeno - nastoluje se zásadní otázka, zda přijímací zkouška, příp. použití jiného selektivního kritéria je vhodným prostředkem pro řešení důsledků plynoucích z toho, že počet míst pro uchazeče bývá limitován. Neopomíjejme ani to, že i některé prestižní a kvalitní zahraniční akademické instituce demonstrují svoji úroveň také nastavením určitých kritérií (požadavků) na  přijetí.

Nakolik by se měl student na fakultě naučit praktickým dovednostem?

Existuje více nebo méně rozšířená představa o absolventovi právnické fakulty, který opouští svoji alma mater jako hotový právník, který by měl být připraven "zaskočit" od legislativy po kteroukoliv justiční, správní, podnikatelskou a potažmo řídící činnost nebo funkci a současně ještě psát soudničky, politické komentáře a vůbec. Tak jednoduché to pochopitelně není. Dle mého názoru by se  student na fakultě měl naučit solidně orientovat ve  východiskových otázkách právní vědy a zvládnout doktrinální základy jednotlivých právních odvětví. Na těchto základech jej fakulta musí začít přibližovat k poznávání praktických dovedností prostřednictvím práce s komentářovou literaturou, judikaturou, se vzory podání, rozhodnutí, cestou náslechů a jejich důkladnou analýzou ve cvičeních, prostřednictvím případových a modelových simulací a studií, jakož i diskusemi (za skutečně aktivní účasti studentů) se zástupci právní praxe. Vedle tohoto rámce pochopitelně stojí možná praxe studentů při řešení konkrétních případů v rámci studentských aktivit nebo odborné praxe. Jako z říše utopie se pochopitelně jeví půlroční nebo roční praxe v jednotlivých institucích, se  kterou se lze setkat v některých státech po absolvování určité části studia.

Jak lze vyřešit nedostatek peněz pro fakultu a univerzitu?

Poctivě řečeno, jak vyřešit nedostatek peněz pro vysoké školy (resp. pro MU a její Právnickou fakultu), nevím. Nabízí se pochopitelně otázka, zda je tento problém vlastně vůbec absolutně (roz. ke spokojenosti všech zúčastněných) řešitelný? Lze proto spíše hovořit o možnostech zajišťování (než o vyřešení) nutných finančních zdrojů, mezi něž lze příkladmo zařadit jistý nárůst počtu studentů především bakalářského studia, rýsující se možnosti v rámci celoživotního vzdělávání, inspirativní hledání další nabídky v rámci činnosti Vzdělávacího a edičního střediska fakulty, aktivita při získávání grantů, možné úspory při nakládání s dosavadními finančními a materiálními zdroji a v neposlední řadě by se neměla vzdát ani možnost nalezení seriózního sponzora. Jste pro zavedení školného?

Jako děkan bych se - již s ohledem na předcházející otázku - citlivě nastavenému a veřejným vysokým školám skutečně pomáhajícímu školnému nebránil. Současně se však domnívám, že společnost (stát) nedostatečně a laxně hledá a využívá prostředky pro bezplatné poskytování vysokoškolského vzdělání.

Jak si představujete užší spolupráci se studentskými spolky (zmíněnou v programovém prohlášení)?

Domnívám se, že v této oblasti jsme ve vzájemných vztazích spíše na začátku. Svůj význam by v tomto směru mohla mít připravovaná schůzka spolků a organizací působících na  fakultě s vedením fakulty, na níž by se měly vyjevit reálné možnosti pro tuto spolupráci. V každém případě se domnívám, že fakulta by mohla dotčeným subjektům i nadále pomáhat při vytváření předpokladů pro jejich činnost, poskytovat zázemí pro konání jejich akcí, nepochybně by se mohla podílet prostřednictvím svých učitelů a specialistů na studentských vědeckých a konferenčních aktivitách; jako vhodné vítám rýsující se možnosti v oblasti kultury (např. výstavy, hudební matiné a koncerty) a konečně také možnost neformálních diskusí o otázkách fakultního života. Na straně druhé také fakulta by mohla z těchto vztahů - kromě posilování jejího dobrého jména prostřednictvím činnosti studentských spolků a organizací - získat určité organizační zázemí pro pořádání fakultních akcí, pro zintenzivnění vztahů se zahraničními akademickými institucemi a také cenné podklady pro svoji pedagogickou, vědeckou a legislativně konzultativní činnost.

Produkují právnické fakulty kvalitní absolventy, nebo i ony mají podíl na současném stavu justice?

Zdá se, že si můžeme dovolit konstatovat, že brněnská fakulta nepřipravuje nekvalitní absolventy. Neplatí to pochopitelně v každém jednotlivém případě, ale připravenost našich absolventů na další odborné vzdělání a na výkon právnických profesí patrná je. Sám se o některých výsledcích přesvědčuji na Ústavním soudu, setkávám se s referencemi z Nejvyššího soudu ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a  nejnověji z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Vláda tvrdí, že v roce 2004 bychom už měli být v EU. Každý vysokoškolský student v EU ovšem musí strávit 2 semestry studia mimo mateřskou univerzitu. Budeme schopni tuto podmínku pro všechny naše studenty splnit?

Přibližování se Evropské unii bude dlouhodobý proces, ovšem EU má nástroje, jak takové situace řešit buď přísně a nebo méně přísně. Vždyť i některé státy Unie budou žádat v případě nových pracovních sil o výjimku. Jisté je, že při stávajícím počtu studentů na fakultě nebude možné, abychom takové studium garantovali všem. Zcela nepochybně se budou rozvíjet naše kontakty v rámci programu Sokrates, takže počet studentů, kteří takto vycestují, výrazně stoupne, ale určitě se nebude jednat o 400-450 míst každý rok.

Jak hodnotíte jazykovou připravenost studentů, ale také vyučujících na fakultě? Je způsob výuky jazyků na naší fakultě dostačující? Bude se v této oblasti něco měnit?

Jazyková připravenost studentů je – tak jak studenti na fakultu přicházejí – rok od roku lepší a současné době dosahuje velmi slušného standardu. Souvisí to nejen s přípravou na základních a středních školách, ale také s aktivitou samotných studentů v průběhu letních prázdnin nebo v období mezi střední a vysokou školou, kdy se mnozí z nich pohybují v zahraničí.

Pokud jde o vyučující, myslím si, že jejich znalosti jsou solidní. Samozřejmě, nemá cenu si něco nalhávat, u některých vyučujících budou jazykové znalosti objektivně na horší úrovni než u jiných, ale není to tak dramatické.

Výuka přibližně odpovídá možnostem, které na univerzitě a na vysokých školách v ČR jsou. Jsou v zásadě dvě koncepce – první, kdy uchazeč přichází na fakultu s určitým standardem znalostí, který si zde udržuje a prohloubí o speciální právnickou terminologii, nebo druhá, méně rozšířená, se zaměřením pouze na právnický jazyk. Myslím, že v této otázce se dá mnoho věcí změnit k lepšímu, každopádně bych byl rád, kdybych měl více informací – od vyučujících, ale hlavně od studentů – abych si mohl udělat obrázek o situaci. Problém je, že fakulta studenty nenutí ke studiu jazyků, tudíž o svůj velmi slušný standard znalostí přicházejí, pokud nenavštěvují kurzy mimo fakultu. Potřebovali bychom povinné předměty třeba v angličtině, ale to je zřejmě taky otázka financí….

Pevně doufám, že se dohodnu na pracovní smlouvě s Marcem Gillisem (měl by nastoupit k 1.10.), který by, jako rodilý anglický mluvčí, měl zajišťovat výuku v některých předmětech v angličtině. Problém je ovšem také v zájmu o takovou výuku – na naší katedře v současnosti působí prof. Wells, ale účast (studentů i učitelů) na jejích přednáškách není velká. Také je to otázka postavení ve studijním plánu – obligatorní výuku si těžko umím představit a pokud bude fakultativní? Ruku na srdce – přijdou jen ti, kteří jazyk dobře ovládají a kteří se chtějí sami od sebe něco dozvědět, a pro takové není třeba obligatorní výuka.

Často zmiňujete pojem vnitřní akreditace, co to znamená v praxi?

S paní proděkankou Rozehnalovou připravujeme systém, v rámci kterého bude vhodné posoudit pozici a postavení každého jednotlivého předmětu v rámci studijního plánu na této fakultě z hledisek obsahových i personálních, abychom zajistili návaznost, aby nebyly příliš velké duplicity, a také aby vyučující měli dostatek teoretických i praktických a jazykových znalostí, zkušeností a dovedností (to slovo je na místě). U povinně volitelných předmětů by praktické zkušenosti byly především dispozicí, zejména u oborů úzce specializovaných – mám na mysli např. dobré zkušenosti, které máme s výukou dr.Schneeweissové. Musíme zajistit – a to vyplývá i ze skladby magisterské státní zkoušky pro příští rok – aby byli naši absolventi schopni zastávat jakékoli místo, od advokacie a soudů až po úřednická místa v orgánech EU, zároveň však chceme, aby si studenti 4.-5. ročníku mohli studium přizpůsobit podle svých zájmů a vybrat si z celé řady volitelných předmětů.

Řekl bych, a zaznělo to již v jedné z předchozích otázek, že brněnská právnická fakulta si obligatorností seminářů udržela určitý trend a bylo by škoda jej ztratit.

Martin Lánský

Miroslav Jurman