zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 21
ČLÁNEK: Počet zobrazení 3514. (Sessions 3214)
Odvahu k jasnému NE
     

Odvahu k jasnému NE

Původně jsem jako úvod k tomuto rozhovoru připravovala lehké a vtipné žvatlání (to jako, aby to bylo opravdu studentské a přitažlivé). Myslím však, že není nutné psát dlouhý úvod k tomu, že jsem se setkala s člověkem (doufám, že omluvíte jeho skrytou totožnost z důvodu bezpečnosti) , který se již několik let intenzivně věnuje monitorování ultrapravice v ČR, a proto jsem jej požádala o rozhovor.

Tímto tématem se zabýváš více jak sedm let, jaké pozoruješ trendy ve vývoji skinheads v naší republice?

Neonacisté se v ČR objevovali už před rokem 1989. Mnohé z nich ovlivnili články v tehdejším tisku, např. v letech1987,88 byly ve 100+1 otištěny články typu „Pocítíš hněv bílých mas“. Významným stmelujícím prvkem pro tato hnutí vždy byly různé nacistické kapely, tehdy se tito lidé v cizině seskupovali kolem anglických Screwdriver, Brutal Attack, …

Mimo to se také vyskytovali lidé, kteří obdivovali třetí říši, vojáky SS, ale to všechno, co jsem zatím zmínil, mělo především charakter spíše jakési opozice vůči tehdejšímu režimu. Po roce 1989 se vzedmula obrovská vlna všelijakých příznivců rasistů, neonacistů a jejich různých hnutí.

A přišel čas českých kapel, takových jako Orlík, Bráník, Tři sestry…, až později se vyskytli doslova tisíce obdivovatelů výše zmíněných zahraničních kapel Jejich fanoušci však vyjadřovali tímto způsobem spíše jakousi „lásku k vlasti“ a dnes se z velké části za toto své období stydí a proti nynějším skinheads zaujímají velmi odmítavý postoj.

Dále následovalo několik let než se soudcové, právníci, publicisté a ostatní přesvědčili o tom, že skutečně existují zorganizované fašistické skupiny lačnící po rasistických útocích. Dnes je neonacistů podstatně méně než počátkem 90. let, za to jsou lépe organizovaní, vzdělanější a ideově dospěli k nacionálnímu socialismu.

Zpočátku to byli spíše pubertální agresoři, ti dnešní věří ve svatou rasovou válku, rasovou revoluci a samozřejmě se na „svůj boj“ také patřičně připravují (trénují přežití v extrémních podmínkách, věnují se thajskému boxu, karate, musado, kung-fu, shánějí si legálně i nelegálně zbraně, snaží se dostat na vojnu, k policii).

Kolik odhaduješ, že je nyní v ČR neonacistů?

Jádro tvoří asi 5-6000 skutečně skalních přívrženců, kteří vystupují aktivně (organizují koncerty, vydávají časopisy,..). K nim je nutno připočítat dalších zhruba 10 000 sympatizantů, kteří ani nemusí mít nutně jejich typickou vizáž , mohou to být na příklad agresivní sportovní fanoušci, metalisti. Tyto počty odhaduji ze svých vlastních zkušeností, lze samozřejmě postupovat i jinak, třeba první (značně rasisticky orientované) desky skupiny Orlík se prodalo 100 000 kusů, což také o něčem svědčí.

Jak jsou u nás místně rozloženi?

Vzhledem k tomu, že je to především hnutí dělnické mládeže, dá se hovořit o jisté souvislosti mezi jejich vyšším počtem a oblastmi s vyšším počtem dělníků (továren). Záleží ale i na fašistické tradici toho kterého místa a mnohdy i na počtu Romů. Nedá se proto říci, že jejich počet stoupá automaticky s velikostí města. V Českých Budějovicích jich je dohromady (z mých zkušeností) asi 30, zatímco v Brně jich je 30 v jedné čtvrti.

Pro změnu existují mnohem menší města s jejich poměrně vysokým počtem – Trutnov, Náchod, Nové Město, Opava, Broumov, Česká Lípa. U těchto měst se právě vyskytují ještě další faktory v závislosti na počtu skinheads. Česká Lípa je město s dlouhou fašistickou minulostí, nebyla náhoda, že právě Česká Lípa bylo první město v naší zemi, kam vkročil Hitler, když tu přebíral moc a skinheads tam působili už za komunistů.

Např.v Trutnově zase velmi dlouho působí fašistická kapela Buldog (jde o nejdelší působení takové kapely v celé republice). Ačkoliv Trutnov nemá jinak žádné předpoklady k tak vysokému počtu neonacistů, tak tato aktivita významně jejich počet zvyšuje, a dokonce láká i zahraniční skiny.

Dají se vymezit určité typické rysy příslušníka skinheads?

Z velké části je to hnutí průměrných, frustrovaných maloměšťáků, ale dají se rozeznávat dva typy. Prvním typem je vzdělaný, ideologicky patřičně zpracovaný a vysoce motivovaný člověk, který obdivuje organizaci třetí říše, její 100% zaměstnanost, nemíšení ras,….

Druhý typ je naopak primitivní, agresivní psychopat, kterého přitahuje neorganizované násilí pogromů 30. let, tzv. „typ páteční noci“. Věkový průměr je nejčastěji mezi 15-20 lety, ale je mnoho starších, kteří už mají děti a kteří sice nemají onen patřičný vzhled skinů, za to své soukmenovce různě (i finančně) podporují. Co se týká jejich organizace, můžeme je dělit do tří hlavních skupin:

1/ Národní odpor Praha

- v jejich vedení se angažují zejména Filip Vávra (syn známého zpívajícího hudebníka 80. let Víti Vávry) a  Pavel Brčák (přestože vloni na prvního Máje zorganizoval onu pověstnou pražskou demonstraci, a přestože se to o něm ví i v Anglii, stále ještě je student prestižní London‘s School of Economics). Je to však především pražská záležitost.

2/ Národní aliance

- ta má původní centrum v Rakovníku, ale existuje už několik dalších poboček, jejím zemským vedoucím je Vladimír Skoupý, známý především svým televizním vystupováním, nyní ve vazbě, kdysi stíhán za napadení romských dětí baseballovou pálkou

3/ Vlastenecká fronta

- byla založena v Brně, roce 1993 studentem FF MU Jiřím Fiedlerem, zpočátku se snažila distancovat od skinheads, později se do jejího čela dostali mnohem starší příznivci, kteří se snažili navázat kontakty po Evropě (např. s francouzskou Národní frontou), dnes má pobočky asi v 10 městech (Praha,Ostrava, České Budějovice, Chrudim, Ivančice…)

Dříve zde působili aktivně např. Hammerskins, Blood and Honour, Národní obec fašistická. Zcela „imaginárně“ (v hlavách jednotlivců nebo novinářů) zde působili WAR, Kukluxklan, Ultrapravicová národní fronta, Sudetoněmecká vlastenecká fronta,….

A co skinheads mezi vysokoškoláky ?

Většinou studují nehumanitní obory, protože na humanitních by se museli učit, že fašismus je špatná věc. Jedinou výjimkou jsou práva, protože to je pro ně vzhledem k tlaku státního aparátu, životně důležité. Na brněnské právnické fakultě jsem jich také několik potkal.

Myslíš, že jednou prosadí svůj vlastní režim ?

Kdyby opravdu došlo k ustavení jakéhosi nacionálně-socialistického režimu, bylo by jím samotným celé toto hnutí zničeno. Došlo by k podobné situaci jako ve 30. letech, kdy Hitler nechal zničit SA, protože šlo o nekontrolovatelnou, decentralizovanou masu nezávisle na Hitlerovi myslících lidí. Stejně tak by dopadli i nynější skinové, neorganizovaní a nezávislí, nikomu nepodřízení.

V poslední době však vzrůstá snaha prosadit organizované hnutí , které by bylo skutečně nacionálně- socialistické, podřízené vůdcovskému principu s vycvičenými lidmi ochotnými jít na smrt (i když kdyby měli dnešní skinové u nás skutečně nasazovat životy, tak by jich velice mnoho odpadlo). Nyní chtějí definitivně skoncovat s image agresivních primitivů. Chtějí kandidovat ve volbách, na což se celkem i připravují (i když pochybuji, že by snad nyní uspěli) . Oni především sami dobře ví, že hnutí v této podobě již nemůže pokračovat, že takto zajdou na úbytě.

Jeden čas se naznačovalo, že někteří skinové musí být děti prominentů, když nejsou odpovídajícím způsobem trestáni za zřejmé trestné činy, je to pravda?

Podle mých zkušeností, musím celou tuto spekulaci odmítnout. Zde totiž hraje roli skutečnost, že jsou to velmi často děti z dělnických rodin, z rozvedených rodin, dětských domovů a pasťáků, nemohou tedy logicky mít rodiče prominenty. Tyto nepodložené teorie totiž souvisely s tím, že orgány činné v trestním řízení , tuto činnost podceňovali a nechtěli se jí mnohdy zabývat.

Situace byla natolik alarmující, že někteří novináři si to nedokázali jinak vysvětlit. Muselo dojít k několika desítkám vražd, aby se to začalo brát vážně. Musím zde také poukázat na to, že tohle také přispívá k našemu obrazu v cizině , monitoring, jak známo, vychází zejména z analýzy tuzemského tisku. Na Slovensku byl vydán zákaz většinu takovýchto informací zveřejňovat, právě z tohoto důvodu.

Do jaké míry by se vůbec, podle tebe, dala naše společnost označit za rasistickou?

V naší zemi, i když se to poněkud zlepšilo, se stále projevuje takový domácí nenápadný rasismus („ Sice nejsem žádnej rasista, ale…..“). Tuto atmosféru děti samozřejmě reflektují. Není se co divit, že v 16,17 letech, v období radikalizujícího se pohledu na svět, se právě tyto po celou dobu vydatně rodiči a kamarády přiživované xenofobní a rasistické nálady vyhrotí do naprosto destruktivní reakce. Naštěstí je pravděpodobné, že za pár let by se stejný člověk takto nechoval.

Jak vyjde ČR, co do počtu neonacistů, v porovnání se světem?

Jsme jedna ze zemí s nejvyšším počtem neonacistů v Evropě. Rovněž velice vysoký počet neonacistů je ve Švédsku (díky reminiscencím na jejich vikingskou minulost) a Polsku (což souvisí s jejich vypjatým nacionalismem). Samozřejmě velice antisemitské je již tradičně Rusko, kde však vzhledem k relativní chudobě jejich vliv není tak velký.

Hodně silné (několik tisíc členů) bylo neonacistické hnutí v 80. letech v Maďarsku. Silné skupiny skinheads White Power existují v Jižní Americe, v Brazílii, Argentině, Kolumbii, atd. (Takovéto skupiny xistují v podstatě po celém světě.) Podle mého názoru jsme v počtu skinů tak třetí na světě.

Často se hovoří o tom jaký přístup ke skinům zvolit, zda liberální nebo represivní. Jaký preferuješ ty?

Já jsem pro ten represivní, ale ne tvořený hlavně tlakem policie. Právě police je totiž složka, která s nimi v různé míře sympatizuje. A to až k otevřeným projevům podpory, nehledě na to, že spousta členů policie (hlavně městských policií a členů zvláštních jednotek) jsou skinové. Myslím, že odpor proti neonacistům by měl vycházet především od lidí samotných.

V Anglii, Německu, Holandsku je to velice patrné - tamní obyvatelé dávají jasně,zřetelně, důrazně a důsledně najevo své antipatie vůči takovýmto jedincům. Odmítají je zaměstnávat,brát na školy – postoj pro Čecha zní naprosto neuvěřitelný.

Mohu uvést konkrétní příklad z Holandska. Zhruba v roce 1985, se tam v jednom domě, v malém městě, sešli nacisté a místní lidé (ne anarchisté) ten dům zapálili. Nacisté tam přišli za pět let znovu a znovu byli obyčejnými lidmi donuceni odejít.

Nebo v Dánsku, při demonstraci byli nacisté rozehnáni ne policií, ale obyvateli města, kteří jim neumožnili skrze město projít. Pokud to bude záležet pouze na policii, tak se  nikdy nic nezmění. Sama atmosféra ve společnosti musí být taková, že lidi budou běžně dávat najevo, že tohle nechtějí.

Velkou roli v tom hraje zcela jistě výchova v rodinách. Zažil jsem případ, kdy v soudní síni křičel otec: „ Nevěřím tomu,že můj syn je nacista, vždyť můj táta byl v Osvětimi!“

Skinové své články zásadně nepodepisují (není se co divit, v jednom jejich časopise lze napočítat několik trestných činů), užívají různých hesel a šifry (např. 88= Heil Hitler- H je osmé v abecedě) , dovolte mi tedy, abych se s vámi rozloučila jednoznačným 1945!

Zdeňka Ganzwohlová

Autor: Zdeňka Ganzwohlová

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 71 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 21

 

Chapadlo

Z výroční zprávy fakulty

O životě amerických studentů práv

Noční tramvaj

Píšete do šuplíku?

Samotáři

Studentská komora Rady vysokých škol

Průvodce studiem

Koncipient

Sklíčenost je klíč k veřejnému domu smíchu

Kaufman, Carrey a jiná zvířata

Adolf Hitler: Mein Kampf

Hospody - plán

Uklízečka z Honkongu

Chvála pitoreskních příkladů aneb Pokus o definici vechna

Jak se žije s nadměrnou znalostí fyzikálních zákonů

Naši drsní furianti

Lék na nezaměstnanost - snížení daní

Koupě bytu ve tmě českého práva (kdo moc ví, špatně spí)

Bylo nás čtyři

Only in America

Akreditace Moravské právnické školy – rozhovor s prof. Bejčkem a prof. Holländerem

Zpoza křa

Právnická vysočina po čtyřech

Co nám protéká mezi prsty

Nová pravidla během hry?

Uplatnění v Praze?

Závěry práce Vztah Ústavního soudu a soudů obecných

Odvahu k jasnému NE

Třídění odpadu

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners