Průvodce studiem

Na titulní straně minulého čísla jste se dozvěděli něco o pověsti a společenském postavení příslušníků naší populární profese, a proto si teď jistě s chutí zrekapitulujete nebo demytizujete těch pět let (minimálně) naší cesty k akademickým výšinám.

Na počátku byl dopis. Tomuto dopisu, jenž byl zároveň poukázkou na zápis do stavu studentského, a který při oslavných ódách prošel rukama širokého příbuzenstva, takže při samotném zápisu vypadal jak standarta poražené armády, však předcházelo velké vypětí a nervozita (zejména na straně rodičů pokuřujících v zaparkovaných automobilech) a pak ještě větší napětí při čekání na něco, co se ze všeho nejvíce podobalo sázení ve sportce.

Hrdě vztyčeni pak čerství prváci, povzbuzeni prvními úspěchy v byrokratických soubojích na nejmenovaném oddělení, vstupují do budovy již „své“ fakulty, aby v ní pak přinejmenším do Vánoc bloudili. Ti šťastnější, jejichž formální trvalé bydliště se nachází pokud možno západně od Aše, již stačili poznat, že život kolejní bude životem sladkým, respektive hořkým (v závislosti na druhu oblíbeného nápoje).

Vzhledem k rozsahu encyklopedických znalostí, jež každý prokázal u přijímaček (držíc se hesla moudrých živitelů: „Uč se, rukama si nevyděláš!“), se nezalekl ani cizojazyčné sociologie, ani mezopotámských zákoníků a úspěšně zvládl zkoušku ohněm prvního semestru. V semestru druhém pak stačilo dát jeden předtermín, být v té správné polovině při zkoušce z Čecha a ležíc vedle karafy s vínem proniknout do prvních náznaků právničiny.

Pohodářský druhák důkladně prověřil naší znalost Laspeyresova indexu, ekonomických teorií, z nichž například teorie mezního užitku bývá často prověřována v pijácké praxi, metod řízení podniku nebo také důležitých stádií alkoholismu.

Jasná záře v podobě prvních pozitivně právních předmětů se na obzoru našeho studijního života již pravidelně zjevuje s příchodem semestru čtvrtého. Mimochodem, jaký jste měli pocit, když Vaši kolegové z jiných fakult a škol skládali zkoušku z práva a Vy jste jim po třech semestrech mohli poradit leda se zákony trhu?

Abychom nevypadali úplně divně, nezbývá než si nejdéle v pátém kole pořídit krásný pípací strojek, se kterým se pak musíme dostatečně předvádět běháním po chodbách, aby bylo vidět, že fakulta je v tak pokročilém stádiu studia již pouze jakýsi „vedlejšák“.

V šestém jsou pak kandidátům právnického řemesla sdělena všechna tajemství nekalosoutěžních a jiných podvodných jednání, jež jsou samozřejmě následně hojně využívána v praxi, ale ještě lepších výsledků dosahuje kurs poezie, jež je také nemálo provozován ve zvláštním literárním stylu lexorecitace. Pokud se pak studentovi podaří dokonce i poprvé v životě napsat žalobu nebo se podívat na soudní jednání, může si být jist, že i „béčková blokovka“ se před ním skloní, jako hora před Mohamedem.

V semestru sedmém se i umění četby nečitelného stává běžnou součástí schopnostní výbavy každého jedince, pokud ovšem zatěžuje peněženku příslušnými nemalými výdaji, protože většina již shledala, že nejlepším studijním materiálem je úplné znění zákona. Po Vánocích pak následuje další z mnoha čekání na Godota, tentokrát ve formě fronty na přidělené téma diplomové práce. Nelze přece očekávat, že by se student zatěžoval vymýšlením vlastního tématu a ještě si k němu sháněl literaturu.

Finální ročník se vede ve znamení dohánění všeho zameškaného, tedy návštěvy památek, divadel, zoo a jiných institucí, na které při hektickém a náročném studiu právnické fakulty logicky nemohl zbýt čas. Samotná tvorba diplomové práce je předznamenána těmi několika desítkami stran kompilací seminárních prací, proto když přihlédneme k tomu, že student v průběhu tzv. praxe nemá stejně nic jiného na práci, nedělá většinou vážnější problémy. Dávka dvou státnic v roce okořeněná ještě obhajobou zdá se býti smrtelnou, ale otrlí kandidáti honosného titulu Mgr. se již nedají ničím zastavit.

Miroslav Jurman