zpet na index  
Časopis studentů Právnické fakulty MU v Brně
Menu
 +  úvod
 +  poslední info
 +  poslat vzkaz
 +  redakce
SMS
 +  SMS Eurotel
 +  SMS Paegas
 +  SMS Oskar
 
Ptáme se...
Studenti, hlasujte! - ankety byly přemístěny níže
 
Galerie a jiné
+ IS.MUNI.CZ
+ Právnická fakulta MU
 
Archiv
Číslo 33
Číslo 32
Číslo 31
Číslo 30
Číslo 29
Číslo 28
Číslo 27
Číslo 26
Číslo 25
Číslo 24
Číslo 23
Číslo 22
Číslo 21
Číslo 20
Číslo 19
Číslo 18
Číslo 17
Číslo 16
Číslo 15
Číslo 14
Číslo 13
Číslo 12
Číslo 11
Číslo 10
Číslo 09
Číslo 08
Číslo 07
Číslo 06
Číslo 05
Číslo 04
Číslo 03
Číslo 02
Číslo 01

Časopis: Octopus číslo 21
ČLÁNEK: Počet zobrazení 1869. (Sessions 1840)
Chvála pitoreskních příkladů aneb Pokus o definici vechna
     

Chvála pitoreskních příkladů aneb Pokus o definici vechna

Když jsem se nedávno přehraboval v knihovně, objevil jsem tam publikaci V.V. Veresajeva “Zápisky praktického lékaře” (dle 4. vydání z ruštiny přeložil Václav Kudrna; vyšlo v Praze tiskem i nákladem E. Beauforta roku 1902).

Autor tam vzpomíná i na svá studentská léta; tvrdí, že k úspěchu na lékařské fakultě v carském Rusku “nejdůležitější bylo znáti koníčka každého examinátora, koníčka, který byl někdy podivuhodně nesmyslný”. Zamilovanou otázkou jednoho profesora prý bylo: “Kterému zvířeti vyjde z huby voda, když dá se mu klystýr?” Profesor všeobecné terapie se zase při zkoušce tázal: “Jaký jest v tom rozdíl, když lžíci studené vody polknete nebo si ji nalejete na hlavu?”

Při tom listování letitou knížkou jsem si potvrdil, že podivné zkouškové příklady mají dávnou tradici a uplatňují se bez ohledu na státní, kulturní a oborové hranice.

Tak na pražské právnické fakultě se před válkou profesor občanského práva Krčmář ptával, jak lze právně kvalifikovat skutečnost, že vozidlo městské kolejové dopravy zastavilo ve stanici. Správná odpověď zněla, pokud se sám nemýlím, že městský dopravní podnik veřejně vyzval k podávání nabídek na uzavření přepravní smlouvy. Slušelo se ještě zdůraznit, že taková výzva měla neadresnou povahu.

I v dobách socialistického školství se na právnických (a zřejmě i jiných) fakultách občas operovalo s kuriózními zkouškovými příklady. Profesorka Knappová vlastně kritizovala tak zvané konkrétní smluvní typy v občanském zákoníku, kladouc otázku, kam řadit ostříhání hlavy u holiče. Mohla to totiž být úprava a oprava věci nebo zhotovení věci na zakázku.

V Brně zase docent správního práva Polián rád zjišťoval, který subjekt odpovídá za škodu způsobenou medvědem volně pobíhajícím ve slovenských lesích (na základě zvláštní úpravy byl tím odpovědným stát) a kdo odpovídá za škodu způsobenou medvědem, jenž utekl z cirkusu v důsledku neopatrnosti personálu. Vedle této “otázky – medvědobijky” prý si pan docent rád ověřoval, zda studenti znají přesnou délku požárního žebříku. Docentu Dolenskému z fakulty pražské sloužil žebřík jako zkoušková rekvizita v oboru trestního práva. Chtěl vědět, o jaký trestný čin se jedná, jestliže sadař vyleze na strom a někdo mu pak od té jabloně odstraní jeho štafle. Jednalo se, myslím, o omezování osobní svobody.

Zdálo by se, že v současné společnosti, která se hlásí k svobodám obecným i akademickým a vůbec k volnému ducha vlání, bude jen přibývat takových fantazijních příkladů. Ve skutečnosti se však někteří představitelé školské správy a četní studenti starají o to, aby se vysokoškolská zkouška uskutečnila v přesně vykolíkovaném prostoru, aby její obsah a průběh byly předem vypočitatelné. Nemyslím si, že taková snaha (ať již je hlásána ve jménu spravedlnosti či serióznosti) by byla ve všem všudy správná a pokusím se to dokázat tím, že uvedu další pitoreskní zkouškové příklady. Nejprve je ovšem musím rozdělit na více skupin.

K té prvé patří příklady dlouhodobě a soustavně uplatňované, ony kantorské “koníčky”, o nichž psal již pan doktor Veresajev. Jsou předvídatelné a jejich prostřednictvím se ověřuje zejména účast na přednáškách. V druhém plánu, a z hlediska učitele často nezáměrně, se pak testuje, zda si studenti dokáží zjistit, co se vlastně zkouší, a osvědčit aktivitu, sociální inteligenci a smysl pro studentskou soudržnost. Nedostatek takových vlastností (pro praktický život velmi užitečných) projevovali oni studenti na pražské právnické fakultě, kteří se při zkoušce ze starého českého práva pokoušeli odpovídat na otázku, co je to “vechno” a dokonce podávali definice tohoto mytického předmětu.

Bylo jim pak vyslechnout rozmrzelou reakci profesorovu: “Omyl, pane kolego, jde o tiskovou chybu na str. 311 mé učebnice, kde mělo být správně “všechno”, jak byste věděl, kdybyste byl býval navštěvoval mé přednášky”. (Mimochodem, ve Spojených státech měli posluchači práv pojednat o neexistujícím zákonu, který si vymysleli autoři testu. Bystří studenti odpovídali lapidárním “nevím”. )

Tím se dostáváme k druhé, vyšší kategorii pitoreskních příkladů, k těm nečekaným. Traduje se, že ztrémovanému zkoušenému tak vyschlo v hrdle, že nemohl mluvit a požádal zkoušejícího o sklenici vody. Ten mu ji podal a byv inspirován touto skutečností, ptal se studenta na jakési meandrovité záludnosti z vodohospodářského zákona, které nikdy před tím a nikdy potom nezkoušel. Dobře tak ovšem připravoval studenta na budoucí profesionální život, v němž se každý setká s mnohým šokem a bude muset odpovídat na nečekané otázky.

Vyskytují se konečně zkouškové příklady neobvyklé a přece jen do určité míry předvídatelné. Jejich základem jsou totiž události, o nichž se v období zkoušky informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Tak v rozhlase před časem vyprávěli, že když malíř Josef Lada stavěl dům, ve smlouvě přislíbil zednické partě mimo jiné “džbán piva denně”. Zedničtí žertéři ho pak překvapili, když si u hrnčíře nechali vyrobit džbán třicetilitrový. Můj kolega okamžitě uplatnil tuto historku při blokové zkoušce ze soukromého práva; jejím prostřednictvím si ověřoval, zda studenti vědí něco o obchodních zvyklostech a zda dovedou získané poznatky uplatnit v praktické situaci.

Sám jsem před časem četl báseň “Sbohem a šáteček” převedenou do “ostravštiny”; název toho dílka zněl “Zdařbuch a šnuptychel” a v stejném duchu se nesl i další "překlad". Velice jsem tehdy litoval, že nemám příležitost zkoušet autorské právo a ptát se studenta, jaká ustanovení v autorském zákoníku by se  mohla týkat tohoto opusu.

Nechtěl bych po něm žádné definitivní stanovisko. Stačilo by mně, kdyby jen tak uvažoval a spíš se ptal mne, zda je to snad právně nezávadná parodie a tvůrčí zpracování cizího námětu, či zda snad nebylo dotčeno autorovo “droit morale”. Za takový způsob přemítání bych ho pochválil a možná bych dodal, že zajímavé otázky a dobře formulované pochybnosti jsou pro rozvoj myšlení důležitější než tisíckrát opakované, předem připravené odpovědi.

Petr Hajn

Z připravované publikace “Od početí přes přijímačky k promoci”

Autor: Petr Hajn

    Hodnocení
Hodnocení
vynikající --[ 1 2 3 4 ]-- propadák
(hlasovalo 1 čtenářů)
   
Pro elektronický archiv zpracoval: TomášTyl
Octopus číslo 21

 

Chapadlo

Z výroční zprávy fakulty

O životě amerických studentů práv

Noční tramvaj

Píšete do šuplíku?

Samotáři

Studentská komora Rady vysokých škol

Průvodce studiem

Koncipient

Sklíčenost je klíč k veřejnému domu smíchu

Kaufman, Carrey a jiná zvířata

Adolf Hitler: Mein Kampf

Hospody - plán

Uklízečka z Honkongu

Chvála pitoreskních příkladů aneb Pokus o definici vechna

Jak se žije s nadměrnou znalostí fyzikálních zákonů

Naši drsní furianti

Lék na nezaměstnanost - snížení daní

Koupě bytu ve tmě českého práva (kdo moc ví, špatně spí)

Bylo nás čtyři

Only in America

Akreditace Moravské právnické školy – rozhovor s prof. Bejčkem a prof. Holländerem

Zpoza křa

Právnická vysočina po čtyřech

Co nám protéká mezi prsty

Nová pravidla během hry?

Uplatnění v Praze?

Závěry práce Vztah Ústavního soudu a soudů obecných

Odvahu k jasnému NE

Třídění odpadu

 


(c) Copyright Octopus 2001, 2002
 powered by juristic with partners