Studentská komora Rady vysokých škol

Již kdysi dávno moudrý Aristoteles trefně poznamenal, že člověk je tvor společenský. Stav studentský není onou obligatorní výjimkou potvrzující pravidlo, spíše naopak zářným příkladem. Jeho tendence ke shlukování však nejsou patrné pouze jako neorganizované v nočních hodinách, vydobyl si také široké možnosti v institucionalizované podobě.

Snad na každé úrovni, kde se jeví nutnost vyjádřit se či participovat, existuje studentská komora. Jedna taková působí i při nejvyšším samosprávném orgánu vysokých škol, Radě VŠ. O paritě, na kterou jsme si už tak nějak u nás zvykli, si však může nechat jen zdát. Na třicet studentských delegátů připadá tolik z řad učitelů, že se mi to ani nechce počítat. Ale to nevadí, aspoň se na pravidelných sněmech, probíhajících částečně v duchu řečnických exhibicí, snáze v davu ztratíte.

I z důvodu vědomí kvantitativního handicapu se alespoň pracovně SK trhá a snaží se na vlastní pěst, někdy možná donQuijotovsky, změnit svět. Samotné její složení, po dvou studentech z každé vysoké školy (mimochodem, věděli jste, že je jich u nás plných 30?), napovídá, že to mnohdy není vůbec jednoduché. Ač si může třeba právník s chemikem jinak normálně rozumět, mají-li si navzájem vysvětlit, jaký je rozdíl mezi nehmotným a nepeněžitým majetkem, není už to zase taková idylka.

K fyzickým potyčkám však zatím nedochází, a tak je snad v pořádku. Tedy až na to, že se dělají černé body za neomluvenou absenci, a to dokonce veřejně – pro zájemce jsou, a nejen ony, ale i další, mnohem zajímavější informace, k nalezení na adrese http:\\skrvs.zcu.cz.

Tereza Výborná