Akreditace Moravské právnické školy – rozhovor s prof. Bejčkem a prof. Holländerem

1. Rozhovor s prof. JUDr. Josefem Bejčkem, CSc., děkanem PrF MU

Pane děkane, inicioval jste tuto schůzku ve snaze přiblížit čtenářům Octopusu nestandardní situaci, která vznikla v akreditačním řízení Moravské právnické školy. V čem nestandardnost této situace spočívá?

Minulý týden nastal v akreditačním řízení posun. Po Velikonocích se konalo zasedání akreditační komise, na kterém byla žádost o akreditaci nedoporučena s odůvodněním, že existují důvodné pochybnosti o pravosti některých předložených dokumentů.

O jaké dokumenty se jednalo?

Jednalo se o údajně vlastnoručně podepsané dokumenty, ve kterých se učitelé naší fakulty zavazovali, že se na plný úvazek budou věnovat práci v Moravské právnické škole poté, co jí bude udělena akreditace. To by znamenalo, že naše fakulta pro akreditační účely tyto učitele ztratí.

Mohl byste uvést přibližný počet učitelů, kteří “mají podepsán přestup” na soukromou fakultu?

Více než deset.

Jak věc pokračovala?

Setkal jsem se již dříve s několika učiteli, kteří mi potvrdili, že jejich plný pracovní úvazek je i pro budoucnost spojen s naší právnickou fakultou. Na schůzce u profesora Holländera se však objevily zmíněné dokumenty, které tvrdily opak. Tento rozpor jsem si chtěl vyjasnit a proto jsem některé učitele oslovil a požádal je o vysvětlení. Někteří z nich mi potvrdili, že nic takového nepodepsali a že se jedná o falzum. Dva z nich mi skutečnost, že žádný úvazek nepodepsali, okamžitě potvrdili i písemně. Ústně mi falzifikaci potvrdili další učitelé. Celkem se tedy jedná o pět mně známých případů falzifikace. A je možné, že existují i další.

Pane děkane, jaký je váš vztah k nově vznikající právnické fakultě?

Pokud se šíří fámy, že “Bejček či Holländer se škodolibou radostí zhatili akreditaci” nové soukromé fakulty, tak se proti tomu musím důrazně ohradit. Kdybych chtěl brzdit vznik nové soukromé vysoké školy, tak bych k tomu měl jistě účinnější a zcela právně souladné prostředky (zejména personální) vůči učitelům, kteří školu organizují, respektive tam chtějí učit. Ani na zakladatele, ani na učitele však nikdy nebyl vyvíjen sebemenší tlak, aby nespolupracovali s budoucí možnou konkurenční školou - jediné co jsme požadovali bylo, aby naše fakulta jednoznačně věděla, s kým může do budoucna počítat. Myšlence vzniku soukromé fakulty jsem vždy vyslovoval podporu, pokud bude její vznik transparentní a v souladu s právem.

Jaký je váš osobní podíl na odhalení této záležitosti?

Je mou povinností, občanskou i profesní, chytit za ruku osobu (třeba právnickou) při podvodu, který navíc škodí instituci, za níž nesu odpovědnost. Nevěřím, že k takové věci mohlo dojít omylem nebo nedbalostí. Svou pochybnost o pravosti dotyčných dokumentů jsem vyjádřil už na zmíněné schůzce, neboť jsem nemínil zůstat v roli člověka, který jen pasivně čeká a přihlíží. Byl bych velmi nerad, kdyby byl následek zaměňován s příčinou. Ten, kdo může za neudělení akreditace, je ten, kdo falzifikoval, ne ten, kdo na to upozornil.

Nezvažujete přenesení kauzy do trestněprávní roviny?

O podvod ve smyslu § 250 trestního zákona zřejmě nejde, neboť chybí hmotné obohacení. Aplikovat by se snad mohlo poškozování cizích práv (§ 209) – jednak osob, jejichž podpisy byly falzifikovány (pak by měly jednat ony), nebo úřadu, který měl být poškozením těchto práv zmanipulován k vydání licence – a pak je to záležitost Ministerstva školství.

Kdo podle vašeho názoru má falza na svědomí?

“Rukolapné” důkazy pochopitelně nemám. Jen se mohu ptát Cui prodest? A také, zda je možné, aby osoba se základním vzděláním, která údajně materiály pro akreditaci připravovala (a to se s vážnou tváří tvrdí!), byla tak zkušená, že by bez nápovědy věděla, co je potřeba pro to, aby akreditace měla větší šanci na úspěch: že je potřeba zfalzifikovat podpisy u těch či oněch lidí a že je žádoucí na plný rozsah rozšířit učitelské úvazky.

2. Rozhovor s prof. JUDr. Pavlem Holländerem, DrSc., soudcem Ústavního soudu a členem Akreditační komise vysokých škol

Pane profesore, mohl byste stručně zhodnotit dosavadní průběh akreditačního řízení Moravské právnické školy?

Zřizování soukromých vysokých škol otevřel v roce 1998 nový zákon o vysokých školách. Po nabytí účinnosti zákona akreditační komise obdržela celou řadu návrhů. Jedním z prvních byl i návrh na zřízení Moravské právnické univerzity. V této souvislosti je nutné připomenout, že zákon o vysokých školách, a není to podle mého názoru šťastné ani obvyklé řešení, umožnil zřizování soukromých vysokých škol jakoukoliv právnickou osobou, čili i osobou podnikatelskou – což v praxi znamená, že všichni dosavadní žadatelé byli buď společnosti s ručením omezeným nebo společnosti akciové. A to je nestandardní – zde by přece mělo jít v pravém slova smyslu o neziskový sektor.

A Moravská právnická univerzita?

Moravská právnická univerzita byla akciovou společností, jejímž jediným akcionářem a zřizovatelem byla akciová společnost UNinvest. Předsedou představenstva a. s. UNinvest byl a je pan doc. JUDr. Jiří Kroupa, učitel PrF MU. UNinvest jako jediný akcionář zřídil Moravskou právnickou univerzitu a předsedou jejího představenstva se stal na dlouhou dobu také docent Kroupa.

Jak dopadlo akreditační řízení v roce 1999?

Akreditace dopadla neúspěšně. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v rozhodující míře byl učitelský sbor nové fakulty identický s učitelským sborem PrF MU. Akreditační komise konstatovala, že součástí existence soukromé vysoké školy musí být i určitý sbor interních učitelů s původní vědeckou prací. V únoru 2000 došlo rozhodnutím jediného akcionáře ke změně představenstva Moravské právnické univerzity, kdy v pozici předsedy představenstva nahradil docenta Kroupu brněnský advokát JUDr. Muzikář. Zároveň byl změněn název na Moravská právnická škola a. s.

Jak pokračovalo akreditační řízení v letošním roce?

V únoru byl akreditační komisi doručen návrh, který obsahoval řadu jmen, které měly garantovat výuku. Ambicí navrhovatele bylo uskutečňovat magisterské studium v oboru právo a bakalářské studium v oboru veřejná správa. Den před jednáním akreditační komise jsem svolal představitele Moravské právnické školy a učitele s docentskou nebo profesorskou hodností, kteří se zavázali působit na vznikající škole v hlavním pracovním poměru. Obsahem mého vystoupení bylo konstatování, že akreditační komise není inspekcí vysokých škol. Komise není složena z úředníků. Předpokladem činnosti akreditační komise je určitá noblesa a důvěra prostředí. Apeloval jsem tady na vzájemnou důvěru.

Několik hodin poté jsem dostal od pana děkana Bejčka informaci, že mu několik učitelů PrF MU s velkým překvapením sdělilo, že čestná prohlášení, ve kterých se zavazují působit v pracovním poměru k Moravské právnické škole, nepodepsali. Tato informace pro mě byla šokující. Ve své stávající praxi v akreditační komisi jsem se nikdy s něčím podobným nesetkal. Své stanovisko několik učitelů vyjádřilo ústně, někteří i písemně. Zástupci Moravské právnické školy byli den poté ministerstvem vyzváni, aby předložili originály předmětných čestných prohlášení.

Napadená čestná prohlášení však přesto v originálech předložena nebyla. Za této situace akreditační komise konstatovala, že není vyšetřujícím orgánem, a konstatovala, že ministerstvu udělení akreditace nedoporučuje, jelikož má vážné a důvodné podezření o nehodnověrnosti předložených materiálů. Podotýkám, že ministerstvo školství je při rozhodování o akreditaci vázáno stanoviskem akreditační komise. Jak hodnotíte možnost případného trestního stíhání představitelů Moravské právnické školy?

Ustanovení § 209 trestního zákona upravující skutkovou podstatu trestného činu poškozování cizích práv judikatura interpretuje tak, že chrání i stát před snahou podvodným jednáním dosáhnout pro sebe příznivého individuálního právního aktu. Naskýtá se otázka, zda jednání, ke kterému došlo, nenaplňuje znaky této skutkové podstaty. Je to nesmírně smutné, a není to věcí akreditační komise. Je to však věcí ministerstva školství jako správního orgánu, aby se v dané situaci zorientoval a případně podal trestní oznámení.

Pane profesore, jak se stavíte k myšlence vzniku soukromých vysokých škol?

Byl bych nerad, aby z tohoto rozhovoru vyplynulo, že můj vztah k vznikajícím soukromým univerzitám je negativní. Tak tomu rozhodně není. Zřizování soukromých vysokých škol naopak považuji za velmi užitečné, a to ze tří důvodů. Prvním důvodem je, že se tím rozšiřuje nabídka studentům. Druhým důvodem je vznik konkurenčního prostředí a třetím, který je rovněž velmi důležitý, je to, že se tím vytváří další možnost přílivu jiných než veřejných finančních zdrojů do oblasti vzdělávání.

Vyjádření Moravské právnické školy a.s.

Zástupci MPŠ se k dané problematice zatím nevyjádřili, s odkazem na to, že oficiální cestou neobdrželi žádné rozhodnutí ani jiné informace o výsledcích akreditačního řízení. Pouze vyjádřili názor, že do správního řízení ještě před jeho ukončením zasahuje subjekt, který k tomu není nijak oprávněn. V dalším poukázali na příliš velké tlaky, které jsou vyvíjeny s cílem znemožnit vznik Moravské právnické školy v Brně. Jejich případnému stanovisku k dané problematice bude věnován prostor v příštím čísle.