Chapadlo

Tři měsíce „zákazník školy“ Jiří Vaníček tapetoval školu plakáty upozorňujícími na blížící se volby do akademického senátu. Nechme teď stranou, zda nebyl zvolen přesto nebo právě proto a zastavme se u skutečnosti, že ani příslib takové šou, jakou jeho program při volbách sliboval, nedokázal pohnout studenty třetího ročníku k tomu, aby se dostavili. Takže se volby konaly na třikrát. Nemálo kandidátů vytýkalo senátorům - veteránům neschopnost vzbudit u studentů zájem o veřejné dění, aktivitu. Ta věc ale nebyla chybou senátorů. Studentům je prostě všechno, co přesahuje jejich konkrétní zájmy, úplně jedno, jaksi z podstaty. A to je hodně špatné.

Ale abychom nevylili s Vaníčkem i dítě - jiný příklad. Tento časopis vyhlásil před více než měsícem e-mailovou anketu o kvalitě skript vydávaných na této fakultě. Cíl byl jediný - přinutit učitele, jejichž skripta jsou s přeházeným slovosledem opsanými zákony, aby se trochu zamysleli. Věřili jsme, že studenti využijí možnosti tento tlak vytvořit a nezůstávat jen u reptání. Zvlášť, když stačilo při psaní mejlů obětovat půl minuty na kraťoučkou zprávu a poslat ji na jednoslovnou adresu. Všichni se na to vykašlali. Došlo asi třicet hlasů, z čehož samozřejmě nelze veřejně prezentovat žádné závěry. Ale snad přece jeden, za který nás věřím nikdo nezažaluje. Naprostá většina hlasujících dala své „plus“ skriptům profesora Hajna. Snad Vás to pane profesore potěší. Těší to i mě, ale nemohu se přitom zbavit smutku z promrhané šance.

Milí čtenáři, apatie je vlastnost nepříjemná, lhostejnost odporná.

Hezký (aktivní) den.

MILAN VACÍK