Průvodní text k tématu SK AS PrF MU

Když na podzim minulého roku senátoři schválili restrukturalizaci akademického senátu, znamenalo to mimo jiné redukci studentských zástupců ze třinácti na devět. Bylo by však chybné domnívat se, že jediným výsledkem je fakt, že od nynějška se všichni senátoři v zasedací místnosti děkanátu vejdou za kulatý stůl a nebudou se muset povalovat na pohov-kách u stěn. Zmíněné organizační změny totiž ukončují první osmiletou éru existence student-ské komory. Pokusme se ji teď zhodnotit a potažmo hledat odpověď na otázku, zda mají stu-denti v akademickém senátu nějaký reálný vliv a výsledky.

Studentská komora vznikla v roce 1990 transformací stávkového výboru studentů fa-kulty. Prvním předsedou se stal Martin Bouček (1990, 1991), druhým Roman Raab (1992, 1993). První léta existence komory byla ve znamení velké participace na řízení fakulty (děkan doc. Kroupa). Studenti se podíleli na tvorbě studijních programů, fakultních organizačních norem (statut fakulty, jednací řád senátu, atd.), zasedali i např. v rehabilitační komisi MU pod vedením doc. Hungra. Jako správce studentských financí vznikl PRST (spolek studentů prá-va), který v roce 1994 nahradila nadace IURA. Tradicí se stal každoroční příspěvek na jarní právnický pochod Brno – Mikulov.

Rok 1994 znamenal v dějinách studentské komory přelom. Na podzim předchozího roku byli zvoleni noví senátoři a následně se stal předsedou komory student třetího ročníku Vít Schorm. Tehdejší senátoři vstupovali do fakultní politiky ve stavu nejhlubší polistopadové krize. Fakulta se zmítala aférami lustračními i finančními (causa Iustizia), ve vedení se během několika měsíců vystřídali tři lidé – doc. Kroupa, doc. Gregorová a doc. Schelle. Prvním kro-kem nového předsedy SK bylo založení archivu, který je nyní veřejně přístupný v místnosti S61, a provedení několika navazujících kroků, které je možno souhrnně charakterizovat jako „vymezení pravidel hry“.

Tak vznikl organizační řád studentské komory a volební směrnice pro volby do studentské komory. Krokem ke zvýšení prakticky nulové informovanosti stu-dentů o práci SK byly zápisy a jiné dokumenty, které se začaly pravidelně objevovat na ná-stěnce mezi posluchárnami. Studentská komora také tehdy docílila velkého úspěchu – na za-sedání akademického senátu se podařilo prosadit do Zkušebního řádu možnost používání zá-konů u zkoušek, tedy právo, které i dnes mnozí učitelé studentům v rozporu se zmíněnou normou odpírají.

Studentská komora v roce 1995 potvrdila trend nastolený v roce předchozím, trend stabilizační. Předsedou byl opět zvolen Vít Schorm. Nový děkan, doc. Bejček, znamenal uklidnění i v oblasti „velké“ akademické politiky, takže práce senátorů se stala spíše prací mravenčí, prací na řešení konkrétních problémů. Z tohoto rámce se však přesto vymykala jedna akce velká (a zdařilá – podařilo se nashromáždit téměř 2000 podpisů): petice za znovu-obnovení titulu JUDr., adresovaná Poslanecké sněmovně Parlamentu. Otázkami, které se stále vracely na pořad jednání, bylo stanovení nových kritérií pro přidělování míst na kolejích a zřízení další místnosti PC-centra. Obé bezúspěšně.

V letech 1996 a 1997 se studentská komora zaměřila na problém přidělování míst na kolejích, když jeho dosavadní verze naprosto přestala vyhovovat pro neprůhlednost. Nový kolejní systém se stal nosným tématem především v roce 1996, kdy byl předsedou SK Pavel Punčochář. Na podzim 1997 byla konečně schválena jeho definitivní verze. V roce 1997 se také studentská komora dostala do ostrého střetu s učiteli ve věci zrušení předmětu Filosofie pro právníky, kdy oboustranné obstrukce zcela zatlačily věcnou stránku problému do pozadí. Posledním činem studentské komory ve volebním období 1997 bylo prosazení možnosti být senátorem třikrát za sebou (tzv. Píchova výjimka) a získání vedení pro myšlenky stojanů na kola před budovou fakulty.

Studentská komora pod vedením nového předsedy Ludvíka Ševčíka zahájila své funkční období opětnou volbou doc. Bejčka děkanem. Konfrontačním programovým bodem nově zvolené komory byl požadavek zrušení povinné Právní informatiky. Po ostrých diskusích byla narušena celistvost SK a několik studentů v klíčovém hlasování studentský návrh nepodpořilo. Už na jaře se komora rozhodla opět otevřít otázku kolejního systému a výsledkem bylo, že po několika měsících diskusí byl schválen systém zcela nový. Počinem směřujícím k informování nejširšího okruhu studentů bylo březnové referendum o zavedení pevného rozvrhu, které jasně ukázalo, že studenti si chtějí rozvrh tvořit individuálně. Dvěmi záležitostmi zásadního významu schválenými na podzim bylo prosazení paritního zastoupení studentů v akademickém senátu a nastartování projektu vojenské služby absolventů v oboru, tj. právní činnosti v rámci ZVŠ.

MIROSLAV JURMAN

MILAN VACÍK

ZDENĚK FIALA